Ceny ropy se na západních trzích poprvé od roku 2022 blíží hranici 100 dolarů za barel. To vyvolalo obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na globální ekonomiku. Ministři financí zemí G7 proto na mimořádné schůzce jednali o možnostech stabilizace trhu, včetně případného uvolnění strategických ropných rezerv. K takovému kroku se však zatím nedohodli.
Skupina zemí G7 po mimořádné schůzce svolané kvůli prudkému růstu cen ropy uvedla, že je připravena přijmout „nezbytná opatření“ k omezení ekonomických dopadů konfliktu na Blízkém východě. Cena ropy totiž poprvé od roku 2022 překročila hranici 100 dolarů za barel, což vyvolalo obavy z dalšího zdražování energií a dopadu na světovou ekonomiku.
Ministři financí G7 se v pondělí sešli prostřednictvím videokonference. Po jednání uvedli, že situaci budou nadále pečlivě sledovat, ale zatím se nedohodli na okamžitém uvolnění nouzových ropných rezerv. Ty jsou považovány za jeden z hlavních nástrojů, jak v případě krize stabilizovat globální trh s ropou.
Ve společném prohlášení ministři uvedli, že diskutovali o vývoji konfliktu na Blízkém východě, jeho dopadech na regionální stabilitu i globální finanční trhy. Důležitým tématem byla také bezpečnost mezinárodních obchodních tras, které jsou klíčové pro přepravu ropy a dalších energetických surovin.
„Budeme i nadále bedlivě sledovat situaci a vývoj na energetických trzích a v případě potřeby se znovu sejdeme, abychom koordinovali postup v rámci G7 i s dalšími mezinárodními partnery,“ uvedli ministři ve společném prohlášení.
Země skupiny zároveň připustily, že jsou připraveny přijmout další kroky na podporu globálních dodávek energie. Mezi možné nástroje patří i koordinované uvolnění strategických ropných rezerv, které drží členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Francouzský ministr financí Roland Lescure však uvedl, že státy zatím nejsou ve fázi, kdy by se na takovém kroku dokázaly shodnout. Podle médií nicméně některé země, včetně Spojených států, možnost uvolnění rezerv podporují.
Členské státy EU jsou povinny pro tyto případy držet strategické zásoby ropy
Strategické zásoby ropy koordinované Mezinárodní energetickou agenturou představují přibližně 1,2 miliardy barelů. V minulosti byly využity například během ropné krize v roce 2011 nebo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Podle některých odhadů by případné koordinované uvolnění mohlo činit stovky milionů barelů, což by mělo pomoci uklidnit trh a zmírnit cenové výkyvy.
Situaci sleduje také Evropská unie. Koordinační skupiny EU pro ropu a plyn se mají sejít, aby vyhodnotily dopady konfliktu na energetické dodávky do Evropy. Členské státy Unie jsou podle evropské legislativy povinny držet strategické zásoby ropy minimálně na úrovni 90 dní průměrné spotřeby.
Podle Správy státních hmotných rezerv toto pravidlo dodržuje i Česká republika. Ropa do země proudí zejména ropovody Družba a IKL, který je napojen na transalpinský ropovod TAL vedoucí z italského přístavu Terst, uvádí společnost MERO ČR. Podle údajů International Energy Agency spotřebuje Česká republika přibližně 200 tisíc barelů ropy denně, což odpovídá zhruba 10 milionům tun ropy ročně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.