Konec zákazu těžby ropy a plynu v kanadské Arktidě? Carney možnost nevylučuje

Kanadský premiér Mark Carney v úterý uvedl, že jeho vláda zatím nerozhodla o případném zrušení desetiletého moratoria na průzkum ložisek ropy a zemního plynu v arktických vodách. Debata o otevření oblasti těžbě však nabývá na významu v souvislosti se snahou kanadských severních teritorií posílit ekonomickou soběstačnost a získat větší kontrolu nad využíváním vlastních přírodních zdrojů.

Kanadský federální rozpočet z minulého týdne počítá s vyčleněním 11 milionů kanadských dolarů (7,8 milionu amerických dolarů) na období čtyř let na podporu správy a dohledu nad těžbou ropy a zemního plynu v Severním ledovém oceánu. Carney v Montrealu zdůraznil, že prostředky mají posílit kapacity inuitského vedení, s nímž se federální vláda dohodla na společné správě přírodních zdrojů na severu země. Podle premiéra tak financování nepředstavuje přípravu na zrušení moratoria, ale součást širšího zapojení původních obyvatel do rozhodování o budoucnosti regionu.

Dvě strany Carneyho

Carney se snaží od začátku svého mandátu podpořit kanadský energetický sektor jako jeden z nástrojů hospodářského růstu a posílení ekonomické odolnosti země. Rozvoj těžby v Arktidě by mohl rozšířit domácí produkční kapacity a přinést nové investice do severních teritorií. Premiér, který byl jedním z tahounů klimatických financí, však zároveň čelí kritice ekologických organizací kvůli rušení či zmírňování některých klimatických opatření ve prospěch hospodářského růstu. Případné zrušení moratoria by tento konflikt mezi energetickou politikou a klimatickými závazky dále prohloubilo.

Deník Toronto Star v pondělí informoval, že Carneyho vláda zvažuje zrušení zákazu těžby ropy a zemního plynu v Arktidě. S odvoláním na představitele ministerstva financí uvedl, že kabinet tuto možnost skutečně prověřuje. Rozdíl mezi dosavadním oficiálním stanoviskem vlády a informacemi médií naznačuje, že otázka budoucího režimu těžby zůstává předmětem politického vyjednávání.

Kanada zavedla moratorium na průzkum ložisek ropy a zemního plynu v arktických vodách v roce 2016. Tehdejší premiér Justin Trudeau se na něm dohodl s americkým prezidentem Barackem Obamou s cílem chránit citlivý mořský ekosystém před rizikem ropných havárií. Americký prezident Donald Trump později znovu otevřel některé části americké Arktidy pro průzkum a těžbu fosilních paliv, kanadské moratorium však zůstalo v platnosti.

Jeho současná podoba má být přezkoumána v roce 2028, přičemž moratorium podléhá pravidelnému pětiletému hodnocení. Rozdílný přístup obou zemí zároveň ukazuje, že využívání arktických zdrojů se stále více stává součástí širší debaty o energetické bezpečnosti, investicích a strategickém významu severních oblastí.

Rizika

Případné otevření kanadské Arktidy těžbě by však přineslo značná environmentální a technická rizika. Oblast se vyznačuje nízkými teplotami, proměnlivými ledovými podmínkami a omezenou dopravní i záchrannou infrastrukturou. Zásadním problémem je možnost ropné havárie na moři. Zásahové týmy by se do odlehlých lokalit dostávaly obtížně a odstraňování ropy z ledových vod by bylo výrazně komplikovanější než v jižnějších oblastech. Případná havárie by tak mohla mít dlouhodobé dopady na ekosystémy i ekonomické aktivity místních komunit, zejména rybolov.

Vedle environmentálních dopadů představuje překážku také ekonomická náročnost těžby. Velká vzdálenost od zavedené infrastruktury, extrémní klimatické podmínky a omezená sezóna pro stavební a přepravní činnosti zvyšují náklady na průzkum, těžbu i přepravu surovin. Návratnost projektů by proto závisela na velikosti objevených ložisek, vývoji světových cen ropy (mnoho projektů dává smysl jen při současných velmi vysokých cenách ropy) a plynu i dostupnosti dlouhodobého kapitálu.

Do rozhodování navíc vstupují práva a zájmy původních obyvatel, jejichž tradiční způsob života je úzce spojen s místní přírodou. Debata o zrušení moratoria tak představuje širší střet mezi snahou o ekonomickou soběstačnost severních teritorií, strategickými zájmy kanadského energetického sektoru a ochranou jednoho z nejcitlivějších ekosystémů světa.