Čína testuje limity americké moci, nařídila rafineriím ignorovat sankce

Vláda Čínské lidové republiky nařídila pěti domácím rafineriím, aby se neřídily americkými sankcemi. Reaguje tak na rostoucí tlak Spojených států, které rozšiřují sankce vůči subjektům zapojeným do íránského ropného a petrochemického sektoru. Čína nadále patří mezi klíčové odběratele íránské ropy a významné hráče globálního ropného trhu. Protichůdnost opatření prohlubuje střet v rámci americko-čínských vztahů. 

Čínské Ministerstvo obchodu vydalo 2. května 2026 opatření k „zablokování neopodstatněného extrateritoriálního uplatňování zahraničních zákonů“. Odvolává se na odmítání jednostranných sankcí, které postrádají mandát OSN a jejich základ v mezinárodním právu, jak doplnil mluvčí ministerstva. Ministerstvo obchodu uvedlo, že nebude uznávat, vymáhat ani dodržovat sankce uvalené Spojenými státy, které byly uvaleny z důvodu účasti na íránských ropných transakcích, jako je zmrazení aktiv a zákaz transakcí. Toto nařízení vstoupilo v platnost ještě v den vyhlášení.

USA rozšiřují sankce proti íránskému ropnému sektoru

Donald Trump po nástupu do funkce na začátku roku 2025 deklaroval, že chování Íránu ohrožuje národní zájmy Spojených států a je proto v národním zájmu vyvinout maximální tlak na íránský režim. Jako požadovaný výsledek uvedl ukončení jeho jaderné hrozby, omezení vývoje balistických raket a zastavení podpory teroristickým skupinám. Jedním z prostředků, kterými usiluje o jeho dosažení, se staly sankce.

V říjnu minulého roku Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických oznámilo uvalení sankcí na přibližně 40 jednotlivců, subjektů a plavidel v souvislosti s obchodováním s íránskou ropou a petrochemickými produkty. Dalších 60 bylo sankciováno za jejich roli při „usnadňování přepravy ropy a zkapalněného ropného plynu (LPG) z Íránu k zahraničním koncovým uživatelům“. Tento krok odůvodnilo s cílem zastavit obchod generující příjmy íránskému režimu, který je využívá k podpoře terorismu v zahraničí. Mezi vybranými byly i čínské společnosti, například provozovatel petrochemického terminálu nebo poskytovatel logistických a skladovacích služeb.

Právě zařazení čínských společností na sankční seznam vedlo k eskalaci napětí mezi oběma zeměmi. Letos v březnu Čína reagovala tím, že nařídila okamžitý zákaz vývozu rafinovaných paliv. Výčet zahrnoval benzín, naftu a letecká paliva. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters obeznámené s touto záležitostí. V dubnu to potvrdily celní údaje, které ukázaly, že export rafinovaných ropných produktů z Číny klesl meziročně o 11,5 %. Kromě toho byly nezávislé rafinérie instruovány, aby nesnižovaly tempo provozu vzhledem k očekávání, že sníží ceny své produkce po prudkém nárůstu cen v důsledku konfliktu USA a Izraele s Íránem a trvale slabé domácí poptávce po palivech.

Současně čínské Ministerstvo obchodu označilo pět domácích rafinerií, na které Spojené státy od minulého roku uvalily sankce. Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv Ministerstva financí (OFAC) je zařadil na tzv. SDN List , který zveřejňuje v rámci vymáhání hospodářských a obchodních sankcí v USA. Jejich majetek je zablokován a pro americké občany platí zákaz jednání s těmito subjekty. Právě jim adresovalo příslušné opatření, aby se neřídily sankcemi ze strany Spojených států.

Čína zůstává klíčovým odběratelem íránské ropy

Hrozba zmražení aktiv a znemožnění transakcí na americkém trhu není pro Čínu jakožto dlouhodobého hlavního odběratele íránské ropy zanedbatelná. Navzdory americkým sankcím importované objemy přesahují více než 80 procent celkového íránského exportu ropy.

Patrně nejvýraznější společností z pětice je společnost Hengli Petrochemical (Dalian) Refining and Chemical Co., Ltd. Tento komplex je podle amerického Ministerstva financí druhou největší nezávislou čínskou rafinérií. Od Teheránu údajně nakoupil ropné produkty v hodnotě miliard dolarů. Podle agentury Reuters má produkční kapacitu 400 000 barelů ropy denně, čímž se stal největší čínskou rafinérií, kterou USA od roku 2019 zařadily na sankční seznam v souvislosti s vývozem íránské ropy. Celková kapacita rafinerií v Číně činila v roce 2024 19 milionů barelů ropy denně.

Co se týče dodavatelů ropy do Číny, v roce 2024 pět největších zajišťovalo přibližně dvě třetiny celkového čínského dovozu této suroviny. Data z Generální správy cel Číny sestavilo Centrum pro globální energetickou politiku na Kolumbijské univerzitě v USA.

Mezi hlavní exportéry patřily Rusko, Saúdská Arábie, Malajsie, Irák a Omán. Ačkoliv Írán nefiguruje mezi top pětkou, významně se na mixu podílí. Výrazný nárůst role Malajsie na třetím místě totiž pravděpodobně neodráží skutečný růst malajsijské produkce, ale přesměrování exportu íránské a venezuelské ropy s cílem obejít americké sankce.

Podíl ropy zatížené sankcemi pravděpodobně představoval více než 20 % celkového dovozu. Hlavními odběrateli těchto dodávek byly nezávislé rafinerie známé jako tzv. „teapot refineries“, mezi které patří i rafinérie Hengli, které operují s nízkými maržemi. Nákupní strategii zakládají především na využívání cenově výhodnějších dodávek sankcionované ropy oproti standardním cenám.

Firmy čelí střetu americké a čínské legislativy

Vzniklá protichůdnost amerických sankcí a čínského nařízení může vést k obtížné situaci pro jednotlivce a firmy. Obchodováním se sankcionovanými subjekty porušují americkou legislativu, přerušení vazeb může znamenat rozpor s čínskou legislativou.

„Společnosti s významnými obchodními zájmy v Číně budou možná muset postupovat opatrně, aby se vyhnuly žalobám ze strany svých obchodních partnerů v Číně podle zákazů vydaných na základě tohoto nového rámce,“uvedl pro Bloomberg Nicholas Turner, právník z kanceláře Steptoe & Johnson LLP v Hongkongu, který se specializuje na ekonomické sankce.

Klíčovým faktorem v dalším vývoji situace zůstává průběh a trvání krize v Hormuzském průlivu. V roce 2025 proudilo Hormuzským průlivem téměř 15 milionů barelů ropy denně, což představovalo zhruba 34 % celosvětového obchodu s ropou. Největší část dodávek mířila na asijské trhy, jen Čína a Indie odebraly společně asi 44 % exportovaného objemu, jak uvádí Mezinárodní energetická agentura.

Pohled se nyní upírá k nadcházejícímu setkání obou hlav států. V polovině května plánuje americký prezident Donald Trump navštívit svého protějška v Pekingu, jak informoval server BBC. Jedná se o jeho první návštěvu země od roku 2017 a první osobní setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga od října minulého roku.