Norsko plánuje rekordní investice do těžební infrastruktury

Norské investice do ropy a plynu dosáhnou letos rekordní úrovně, informuje agentura Reuters.  Do roku 2025 zůstanou investice zvýšené, což je dáno pokračujícím rozvojem těžebních polí a vzrůstající inflací. 

Norsko v posledních letech schválilo celou řadu projektů pro rozvoj nalezišť, kdy společnosti v čele s Equinorem využily možnost daňových úlev z dob pandemie Covidu. Letos se tak očekává, že bude investováno rekordních 257 miliard NOK (555 miliard CZK), což je překonání předchozího historického maxima 224 miliard NOK z roku 2014.

Tyto informace jsou tak v souladu s dřívější předpovědí norské vlády o tom, že produkce ropy by mohla být nejvyšší od roku 2010. Naproti tomu se mírně snížila těžba plynu, která dosáhla rekordní úrovně v roce 2022, kdy byly veškeré kapacity využívány na maximu, kvůli zásobování Evropy plynem.

Na jedné straně tak stojí názory environmentalistů, kteří argumentují zvyšováním emisí CO2 a možnými úniky metanu, které přispívají ke změně klimatu. Na druhé zase názory konzervativců, kteří argumentují zajištěním energetické bezpečnosti pro Evropu a nutností příjmů z prodeje fosilních paliv pro zajištění transformace norské ekonomiky.

"Jedná se o dodatečné investice, které pravděpodobně nepřispějí k výraznému rozšíření budoucí kapacity produkce nad rámec toho, co bylo dříve plánováno," je jedním z argumentů, který zaznívá od  Norského statistického úřadu. Toto navýšení výdajů je způsobeno především oslabením kurzu norské koruny vůči americkému dolaru.

Dále se tak objevuje otázka na zákonitosti volného trhu, tedy zdali stále není velká poptávka po fosilních produktech, kterou nasytí někdo jiný. Proto některé strany v Norsku často argumentují tím, že je lepší, když takovou činnost zajistí domácí produkce, a to co nejčistším způsobem. Následně chtějí peníze investovat do energetické transformace celé ekonomiky.

S obdobnými myšlenkami se lze setkat i v rámci kontinentální Evropy u výroby elektřiny z fosilních paliv a jejím následném přenosu do sousedních zemí. Argumenty pro a proti se dají najít na obou stranách, do jaké míry se jedná o pokrytectví a do jaké míry o naplnění potřeb trhu, je k diskuzi.