Domů
Rychlé zprávy
Haldu Heřmanice bude nová třídicí linka rozebírat nejméně 10 let
uhlí

Haldu Heřmanice bude nová třídicí linka rozebírat nejméně 10 let

Rychlé zprávy
3 komentáře
20. červenec 2017, 19:43
ČTK

Nejméně deset let bude speciální třídicí linka rozebírat největší ostravský odval Heřmanice. Halda, která patří mezi největší ekologické zátěže v Moravskoslezském kraji, dosud hoří. Linka za více než 250 milionů korun z rozebraného materiálu vytřídí uhelnou hmotu a kamení. V plném provozu zpracuje zařízení 350 tun hlušiny za hodinu. Na projektu spolupracuje státní podnik Diamo a společnost Ostravská těžební, provoz linky dnes zahájili zástupci firem, kraje a města a také ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Halda Heřmanice se nachází na území městského obvodu Slezská Ostrava. Je vysoká až 30 metrů, rozkládá se na ploše 65 hektarů, což je přibližně jako 14 pražských Václavských náměstí.

Obsahuje asi 30 milionů tun materiálu. Odval tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Do vzduchu se z haldy uvolňují škodlivé látky, protože kvůli velkému množství uhlí stále hoří.

Sanace haldy, která trvá už téměř 12 let, se nyní výrazně zrychlí.

„Optimistická čísla říkají, že by konečný termín mohl být za deset let. Realistický termín bude někde v rozsahu deset až 15 let,“ řekl ministr Havlíček.

Předseda dozorčí rady Ostravské těžební Dalibor Tesař řekl, že filozofií rozebírání odvalu je dosáhnout toho, aby halda dál nehořela.

„Jde to udělat jediným možným způsobem: vyseparovat haldu tak, aby se odstranila uhelná složka. To znamená účelem tohoto zařízení je oddělit uhlí od kameniva,“ řekl Tesař.

Při odtěžování by měla postupně vzniknout dilatační rýha, která oddělí část s hořícím uhlím od zbytku haldy. Rýhu bude vyplňovat nehořlavý materiál, tak aby se oheň nemohl přenést dál.

Nákladní automobil převážející uhlí
Ilustrační foto

Ostravská těžební kamenivo dál zpracovává, třídí a vyrábí z něj materiál použitelný na stavbách.

„Produkty vycházející z této linky jsou už dnes certifikovány jako kamenivo pro stavební účely a mohou se používat v liniových stavbách i řadě dalších,“ řekl Tesař.

O uplatnění tohoto kameniva nemá Tesař obavy.

„V současné době běží několik významných staveb tohoto regionu. Soutěží se obchvat Frýdku-Místku, kde jsou miliony tun kameniva, běží obchvat Krnova, kde je milion tun násypu, běží obchvat Opavy, kde je 500.000 tun násypu. V plánu je revitalizace průmyslové zóny Hrušov, která sama o sobě obsahuje 1,8 milionu metrů krychlových kameniva,“ řekl Tesař.

Finanční efekt může přinést i vytříděné uhlí, jehož podíl v heřmanické hlušině se pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Tesař řekl, že se prodává většinou do energetického sektoru, ale zájem o něj projevilo i OKD, které by takto doplnilo svůj prodej.

O provoz linky se bude trvale starat 30 pracovníků. V souvislosti s projektem Diamo přijalo 12 nových zaměstnanců.

„Odštěpný závod Odra bude zajišťovat nakládku hlušiny na pásové dopravníky a modelování terénu materiálem zbaveným podstatné části uhelné hmoty. Návazné provozy a služby zaměstnají další desítky lidí,“ uvedla mediální zástupkyně Diama Jana Dronská.

Po hrubých terénních úpravách bude plocha haldy rekultivována.

Vastimil Vyplel dvd

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Petr
21. červenec 2017, 08:52

Nějak se mi nezdají čísla z článku. Podíl uhlí 10-20 % a kapacita 350 tun/hodina => vytěží minimálně 35 tun uhlí za hodinu. Při ceně 50$/tuna (aktuálně je nižší, připočetl jsem 10 dolarů za všechno kamenivo) a 20Kč/$ je to 35 tisíc za hodinu. Optimistický termín zjevně počítá s provozem 24 hodin denně, takže potřebuji 10 přepočtených lidí/směna, pokud budu počítat průměrnou nákladovou cenu práce 600Kč/h, je to 6000 korun. Na energie 4 tisíce (elektřina, benzín do strojů), další údržba/amortizace mechanizace řekněme 5 tisíc => zbývá mi 20 tisíc na splácení zařízení. Což při 250 mil. investici a provozu 6000 hodin ročně znamená splacení CELÉ investice lehce nad 2 roky.

Kdyby to vycházelo takto hezky, proč to neudělali už dávno? Respektive - oboru nerozumím, na jakou zásadní položku jsem zapomněl?

Martin Pácalt
23. červenec 2017, 19:06

Zajímavý článek. Některé haldy bych ani nelikvidoval , protože tvoří ve víceméně mírně vlnité Ostravě výrazné dominanty (dokonce s už vzrostlou zelení)a připomínky na její ocelovou historii (např. u Přívozu poblíž hl. železničního tahu na Polsko a Jablunkov).

Bývají v nich obsaženy i zajímavé chemické prvky a koneckonců i práce našich předků a stávají se tak lákadlem pro těžaře, ne jen pro stavební společnosti ). Doufejme, že na liniové stavby bude použito přírodní hutné kamenivo, nikoliv objemově nestálé strusky nebo komunální odpad (jako je tomu v případě úseku D1 v Ostravě) - i tento materiál se v odvalech a haldách objevuje. Strusku lze bez většího rizika použít snad jen na chodníky pod dlažbu a to v malých plochách.

V každém případě jde hlavně o odstranění lokálního znečištění doutnající haldy. Co se týče bilance manipulace s celým objemem haldy, pokud bude výtěžnost uhlí spíše 20%, t.j. cca 5 mil. tun (zajímavé je, že to tehdy technologicky lépe asi třídit nešlo), 70% ostatní materiál bude ponechán o kousek vedle jako vyčištěný a malá část , tedy asi 10% (cca 2,5-3 mil. tun) použita o 30km dále u FM a Opavy), nepůjde asi o nic závratného, ale v dané situaci těžko vymýšlet něco lepšího. Jen bych nebyl takový optimista s homogenností materiálu hald, přece jen byly tehdy brány jako skládky něčeho nepotřebného.

L
31. červenec 2017, 08:23

Souhlas. Podobně chtějí likvidovat i haldy v okolí Příbrami po těžbě uranu. V krajině jsou zajímavou dominantou a nenapadá mi nic čemu mohou škodit. Na haldách se již dávno vytvořil fungující ekosystém s mnoha živočichy. Likvidace těchto "zátěží" bude financována z dotací, takže se určitě najde parta úředníků a spřízněných firem, který za každou cenu budou chtít dotace získat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se