IEA WEO 2019: Vliv Afriky na vývoj světové energetiky poroste

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala svůj každoročně vydávaný energetický výhled World Energy Outlook 2019. Výhled pracuje s několika scénáři, jejichž předpoklady se liší. Cílem je zjistit, jaké by byly dopady, pokud by byla přijata konkrétní opatření a podniknuty konkrétní kroky.

Podle energetického výhledu World Energy Outlook 2019 (WEO 2019) existuje v současné ve světové energetice několik zásadních rozporů. Jedná se například o kontrast mezi dobře zásobovanými trhy s ropou a rostoucími geopolitickými napětími a nejistotami v jiných částech světa. Dále je zde propast mezi rostoucím objemem emisí skleníkových plynů a nedostatečně ambiciózními politikami omezit tyto emise, aby byly došlo k naplnění stanovených klimatických cílů. A v neposlední řadě rozpor mezi slibem dostupné energie pro všechny a nedostatečným přístupem k elektřině pro 850 milionů lidí na planetě.

Scénáře, ze kterých závěry WEO 2019 vychází, obsahují různé implementované politiky, různou míru investic, rozdílný rozvoj technologií a další rozhodnutí, která vývoj světového a regionálních energetických systémů ovlivní. Tento energetický výhled se tak snaží nabídnout pohled na to, jak by vývoj energetiky vypadal, kdyby byla učiněna ta, či ona opatření.

Tradiční energetická bezpečnost je stále relevantní

Útoky v Saúdské Arábii v září 2019 potvrdily, že rizika z oblasti tradiční energetické bezpečnosti jsou stále relevantní a je potřeba jim věnovat pozornost. Zároveň se ovšem objevují nová rizika související s kybernetickou bezpečností, nebo extrémním počasím. Podle odhadů IEA byla jedna pětina nárůstu globální spotřeby energie v roce 2018 způsobena horkými léty a chladnými zimami.

IEA ve svém energetickém výhledu pro rok 2019 věnovala zvláštní pozornost Africe. Ta bude mít na vývoj světové energetiky čím dál tím větší vliv, a to nejen kvůli očekávanému a významnému růstu počtu obyvatel. Ve scénáři, který pracuje s implementací již oznámených politik (Stated Policies Scenario) je růst spotřeby ropy v Africe do roku 2040 vyšší než v případě Číny. Podobně poroste i spotřeba zemního plynu, mimo jiné i proto, že se v regionu očekává objevení významných ložisek.

Poptávku po zemním plynu v EU IEA každoročně snižuje

Poptávku po zemním plynu v EU IEA ve scénáři Stated Policies Scenario odhaduje na 386 miliard metrů krychlových (bcm) v roce 2040. Jedná se o pokles 22 bcm oproti loňskému předpokladu, který byl 408 bcm. WEO pro rok 2017 počítal dokonce se spotřebou 454 bcm.

Globální poptávka po zemním plynu ovšem v tomto scénáři poroste a v roce 2040 dosáhne 5,4 bilionů metrů krychlových plynu. Růst poptávky v USA vyváží výše zmiňovaný pokles v EU.

Podobný rychlý pokles se očekává v domácí produkci zemního plynu v EU. Ze současné úrovně 120 bcm ročně až na 40 bcm v roce 2040 podle WEO 2019. Závislost EU na importech zemního plynu tak dosáhne v roce 2030 téměř 90 %. Rusko a region Blízkého východu by si přitom měly zachovat svou současnou roli jako jedni z nejvýznamnějších exportérů plynu. A to i přesto, že zde budou další exportéři, kteří dosáhnou vyšších podílů na trhu. Bude to kupříkladu Austrálie díky exportu LNG a samozřejmě USA, které se stanou druhým největším exportérem (hned po Rusku) do roku 2025.