Jaderná energetika jinak: Životnost reaktorů 80 let a rozvoj malých modulárních reaktorů
Energetika Spojených států amerických se má v oblasti energetiky zaměřit především na další prodloužení životnosti jaderných elektráren a nové technologie, jako jsou malé modulární reaktory. Na konferenci Mezinárodní energetické agentury to prohlásil náměstek ministra pro energetiku spojených států amerických Dan Brouillette.
Jaderná energetika ve Spojených státech amerických momentálně neprožívá své nejúspěšnější období. Hned několik jaderných reaktorů bylo v posledních letech uzavřeno kvůli zvyšující se konkurenci ze strany levnějších plynových a obnovitelných zdrojů.
Navíc ani výstavba nových jaderných zdrojů nejde podle plánu – příkladem může být výstavba elektrárny VC Summer, která byla zastavena kvůli nerentabilitě projektu až poté, co se účet za její výstavbu vyšplhal na 9 mld. dolarů.
Nelze se tak divit, že Ministerstvo energetiky mění k jaderné energetice přístup a volí jinou alternativu jejího rozvoje. Ta přitom není nijak složitá – prodloužení životnosti stávajících reaktorů na 80 let a rozvoj nových jaderných technologií, kterými mají být především malé modulární reaktory.
Většina z jaderných reaktorů má přitom již nyní prodlouženou licenci na výrobu na 60 z původních 40 let.
Pro srovnání, jaderné bloky v Dukovanech mají aktuálně prodlouženou dobu provozu na 50 let, intenzivně se ovšem diskutuje o prodloužení životnosti na 60 let, tedy za rok 2045.
„Věříme tomu, že naše stávající jaderné zdroje, které podpoříme revolučními jadernými technologiemi, jsou naprosto klíčová záležitost pro naši energetickou i národní bezpečnost a udržitelnost prostředí,“ řekl Dan Brouillette, náměstek ministra pro energetiku USA.
USA se tak v oblasti jaderné energetiky rozhodly pro poměrně pragmatický přístup. Dobře si uvědomují, že klimatické závazky jsou v současné době bez jaderných elektráren jen stěží dosažitelné.
Obnovitelné zdroje totiž zatím nemají dostatečnou oporu v bateriích nebo jiných technologiích skladování, a proto je jádro hlavním bezemisním zdrojem pro základní zatížení. Prodloužením životnosti si pak otevírají prostor k vývoji nových technologií, které mohou současnou generaci reaktorů nahradit.
USA si zároveň chtějí pojistit i další rozvoj jaderné energetiky. Podle slov náměstka je v USA aktuálně 50 inovativních společností, které se aktivně podílejí na vývoji nových druhů jaderných reaktorů. Výhodou těchto projektů je podle něj především menší množství jaderného odpadu na vyrobenou jednotku elektrické energie.
Agentura Reuters dodává, že v tomto roce již bylo ze strany ministerstva pro energetiku vyplaceno více než 125 milionů dolarů na partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem rozvoje nových jaderných technologií.
Spojené státy mají aktuálně v provozu téměř stovku jaderných reaktorů, které se podílejí na celkové výrobě elektrické energie v USA z 20 %.
Kromě USA má zájem na prodlužování životnosti jaderných elektráren i Francie, která plánuje prodloužit životnost svých 58 reaktorů – státní úřad pro jadernou bezpečnost nicméně ještě nevydal konečné rozhodnutí, které by to umožnilo.
Úvodní fotografie: Chladicí věž jaderné elektrárny Satsop, která nebyla dokončena – pouze jeden z pěti bloků byl uveden do provozu
Mohlo by vás zajímat:
Projektovaná životnost reaktoru a parogenerátoru je 30 let. Než někdo rozhodne o zvýšení životnosti na dvojnásobek měl by se seznámit s pojmy jako louhové a radiační křehnutí autentické oceli, wohlerova křivka....
PG Dukovan je 11000 výbuchem tvářených spojů 6 ks PG na blok krát 4 bloky tj. 264000 spojení bez možnosti opravy nebo výměny vše je v primární zóně.
Dneska po více než 30 letech provozu trubičky začínají praskat, v prvních asi 10 letech nepraskla žádná. Dneska je jich zaslepeno asi 1000!
Každý technik (to v SUJB asi nejsou) zná jak vypadá křivka poruch, praskajících trubiček prostě bude přibývat.
V JE není jen parogenerátor...
"autentická" ocel , typing error? :-)
Word a Excel jsou velmi mocní češtináři
Zajímal by mě původní komentář pana náměstka a kontext. Není mi jasné jestli mluvit v kontextu budoucnosti jaderné energetiky nebo elektroenergetiky jako celku. V prvním případě jde o poměrně rozumnou snahu prodloužit životnost současných JE. Hlavně jde o to, aby je jejich majitelé nezničili při rekonstrukci, jako se to stalo u JE San Onofre a Crystal River. V případě druhé je to jen výzva "nic nedělat".
A nechápu, co ten trouba žvanil a nutnosti skladování. V USA není v současnosti jediný technický problém přejít na kombinaci FVE+VtE+zemní plyn jako pružná výroba. Jestli budou v mixu i současné JE, je irelevantní.
Baterie se začínají v USA sympaticky prosazovat, protože to dává ekonomický smysl pro odlehčení sítě, nahrazování špičkových zdrojů a frekvenční regulaci.
Dvacet procent elektřiny z JE to je celkem sympatické řešeni. Myslím že se to tak ustálí: budou státy zcela bez jaderných elektráren a státy co jich budou mít na výrobu cca 20% své výroby elektřiny.
Co z toho vyplývá pro ČR? Nemusíme ted ani v příštích dvoudekádách stavět nové jaderné bloky, Temelín nám vydrží až do 2062 a můžeme čekat s čím novéjším bezpečnějším bezodpadovým a levnějším přijde jaderná energetika ve světě.
Za 10-20 let, jako následek vědeckého a technockého pokroku už bude ve světě energetika zcela bez dotací a za 30 let už bude dominovat čistá energetika (čistá=bez škodlivých vedlejších produktů při výrobě elektřiny).
Pane Veselý, životopis p. Brouillette není povzbudové čtení. Jeho hlavní kvalifikací asi je, že mu to mluví a přitom z jeho odbornosti šéf nemá mindrák. Snad by si ale mohl porozumět s pí von der Layen, která má jinak CV taky jak z absurdní komedie, pokud jde o děti. (Omlouvám se za odbočku od tématu.)
Nejsem odborník z oboru, ale prodloužit životnost všech US existujících reaktorů na 80 let /dvojnásobek té původní 40 leté/ považuji za dost odvážný nápad. Tedy třeba reaktor připojený na síť roku 1970 bude dodávat elektřinu ještě roku 2050. I když bude "prodloužení" provedeno podle všech norem a předpisů, přesto bude takový reaktor stále jen - "jako repasovaný". Pravděpodobnost poruch a závad bezpochyby vzroste . Srovnání : Když si v roce 2019 zakoupím Fabii, která právě sjela v MB z výrobní linky a můj soused zajde do AAA, kde si koupí jetou Fabii starou 10 let s naběhanými 100 000 km , myslím, že z hlediska pravděpodobnosti bude mít asi více problémů s cestami do servisů na opravy on než já. Navíc, prodloužení životnosti reaktoru , to jsou výdaje stovek mil USD , a kdo dnes garantuje takovému reaktoru, že neprohraje třeba už za 5 let cenový souboj ve výrobě se stále lacinějšími OZE či v USA velmi laciným plynem ?? Už dnes řada reaktorů tento souboj prohrála , v posledních letech klesl počet reaktorů v USA ze 104 na 97 a řada dalších na uzavření čeká v nejbližší době. Myšlenka prodloužení životnosti je obecně vzato dobrá , než se k ní ale přistoupí, je třeba nějakých garancí, že to nebudou vyhozené peníze.
Toho bych se v USA neobával. Prodloužení životnosti o víc jak 20 let je na odborné dělníky a stavitele tak složitá záležitost, že když Američané doma nezvládají ani výstavbu běžných nových reaktorů, tak tohle nezvládnou taky :)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se