Plnění zásobníků plynu se ekonomicky nevyplatí. Němečtí provozovatelé žádají zrušení poplatků

Německé zásobníky plynu jsou před nadcházející zimou naplněny na nejnižší úrovni pro toto období od začátku dostupných záznamů. Asociace provozovatelů zásobníků Ines proto vyzvala vládu k rychlým opatřením, která by zvýšila ekonomickou motivaci k jejich doplňování. Navrhuje mimo jiné úplné odpuštění síťových poplatků pro skladovací zařízení a zrušení poplatku za konverzi. Podle asociace současné tržní ceny neposkytují obchodníkům prakticky žádný důvod plyn před zimou nakupovat a ukládat.

Podle údajů německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) byly německé zásobníky k 5. září naplněny pouze z 54,3 %. Jde o nejnižší hodnotu pro toto období od začátku sledování v roce 2011. Situace je problematická nejen v Německu, ale i v širším evropském kontextu, kde se zásoby rovněž pohybují na historicky nízkých úrovních.

Důvodem slabé motivace k doplňování zásob jsou především současné cenové poměry na evropském trhu. Cena plynu pro dodávku v nejbližším měsíci na nizozemském hubu TTF vystoupala na několikaleté maximum a dnes se obchoduje za 73,735 eura za MWh. Následující měsíční kontrakty se přitom obchodují levněji.

To znamená, že trh v současnosti neposkytuje běžný signál, podle kterého by se vyplatilo nakupovat plyn v létě a prodávat jej v zimě. Podle výpočtů Ines činí rozdíl mezi cenou plynu při jeho vtláčení do zásobníků a cenou při zimním odběru pouze -0,01 eura za MWh. Po započtení variabilních nákladů na skladování se ekonomika zhoršuje na -3,14 eura za MWh.

„Na základě současných tržních cenových signálů tak neexistuje ekonomická motivace naplnit zásobníky, a to ani v případě, že již byla skladovací kapacita rezervována,“ uvedl výkonný ředitel Ines Sebastian Heimermann. Podle něj by bezpečnost dodávek neměla být otázkou náhody závislé na aktuální ekonomice trhu.

Ines proto požaduje krátkodobý podpůrný balíček pro nadcházející zimu. Zrušení poplatku za konverzi a zvýšení slevy ze síťových poplatků na 100 % by podle asociace spolu s podporou financování tzv. pracovního plynu mohly snížit náklady na plnění zásobníků přibližně o 1,16 eura za MWh.

Německá vláda již přitom od roku 2026 zrušila poplatek za ukládání plynu, který byl zaveden za účelem pokrytí nákladů na plnění plynových zásobníků v Německu a před svým zrušením činil 2,89 eura za MWh. Pomoci by mohly také zářijové aukce dlouhodobých opcí (LTO), které pořádá německý organizátor trhu THE. V předchozích aukcích mohli účastníci získat dodatečný příjem ve výši 3,50 až 9,70 eura za MWh.

Podle Ines by takový příjem mohl umožnit ekonomické naplnění zásobníků nebo zpětně zlepšit ekonomiku již uskutečněných dodávek. Dosavadní aukce však pokryly pouze 8 až 9 % potřebné úrovně naplnění.

Nízké zásoby zvyšují riziko cenového šoku

Nízká naplněnost zásobníků představuje především riziko pro případ studené zimy nebo dalšího narušení dodávek LNG. BNetzA upozorňuje, že bezpečnost dodávek nezávisí pouze na objemu plynu v zásobnících, ale na kombinaci naplněnosti zásobníků, potrubních dovozů, dovozů prostřednictvím LNG terminálů, dostupné infrastruktury a vývoje poptávky. Současně však označuje aktuálně nízké stavy zásob za výrazně horší než v předchozích letech.

Pokud by zásobníky vstupovaly do zimy s nedostatečným objemem plynu, Německo by mělo menší bezpečnostní rezervu pro období vysoké spotřeby. V případě delšího období nízkých teplot, omezení dovozu nebo dalšího růstu světové poptávky po LNG by bylo nutné chybějící plyn nakupovat přímo na trhu za potenciálně výrazně vyšší ceny. Důsledkem by tak byl prudký růst cen plynu. Podobnou situaci Německo zažilo během energetické krize v roce 2022.

Na rizika nízkých zásob upozornil také německý ekonomický institut DIW. Jeho prezident Marcel Fratzscher označil současnou situaci za výrazně podceňované riziko pro německou ekonomiku. Ines proto varuje, že bez rychlých opatření bude před zimou nutné zajistit ještě značné objemy plynu.

„Nízké zásoby působí jako rezonanční prostor pro nejistotu: zvyšují nervozitu na trzích, zesilují cenové výkyvy a tlačí náklady nahoru, a to i v případě, že je k dispozici dostatek plynu. Tato dynamika se nejprve dotkne průmyslu, ale s určitým zpožděním zasáhne i domácnosti,“ uvádí institut DIW.

Zrušením poplatků náklady nezmizí

Nižší poplatky by zlepšily ekonomiku vtláčení plynu a podle Ines by mohly pomoci překlenout současnou zápornou ekonomiku skladování. Zároveň by ale část nákladů, které dnes nesou uživatelé zásobníků, musela být pokryta jiným způsobem – například  přímo ze státního rozpočtu.

Zásadní otázkou je také zachování správných cenových signálů. Bundesnetzagentur v rámci probíhající reformy tarifního systému zdůrazňuje, že poplatky mají mimo jiné vytvářet pobídky k chování, které pomáhá omezovat náklady a přetížení sítí. Plošné osvobození určité skupiny uživatelů proto může vést k tomu, že část nákladů bude přesunuta na ostatní účastníky trhu, nebo daňové poplatníky.

Rizikem je také vytvoření precedentu pro další státní zásahy do trhu. Pokud by se podpora opakovala i v dalších letech, obchodníci by mohli méně zohledňovat skutečnou sezónní cenovou atraktivitu skladování a více spoléhat na veřejnou podporu. To by mohlo zvýšit fiskální náklady systému a zároveň oslabit motivaci účastníků trhu řídit nákupy plynu podle tržních signálů.

Na druhou stranu je současná situace mimořádná. Německo má letos podle zákonných pravidel dosáhnout k 1. listopadu standardně 80% naplněnosti většiny zásobníků, zatímco pro určité zásobníky s technickými omezeními platí snížená hodnota 45 %. Bundesnetzagentur přitom aktuálně eviduje výrazně nižší stav naplněnosti než v předchozích letech.

Česko má zásoby vyšší než Německo, za loňskem ale zaostává

Situace v České republice je před zimou příznivější než v Německu, přestože i tuzemské zásobníky jsou naplněny podstatně méně než před rokem. Podle dat Gas Infrastructure Europe byla k 6. září naplněnost českých zásobníků přibližně 72,5 %. To je však stále zhruba o 16 procentních bodů méně než ve stejný den loňského roku a také pod dlouhodobým průměrem.

Podle českých představitelů přitom současná úroveň zásob nepředstavuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek.

„Česká republika stejně jako v předchozích letech splnila evropský indikativní milník minimálně 60% naplněnosti zásobníků k 1. září. Nemáme jakékoli informace, že by neměl být splněn také hlavní evropský cíl 80% naplněnosti pro období od 1. října do 1. prosince,“ řekl mluvčí MPO Tadeáš Provazník.