Komise má výhrady k podpoře nových Dukovan. Je přehnaná a nevysvětlená, tvrdí

Martin Voříšek
Martin Voříšek
8. červen 2026, 06:11
Bez komentáře
komise-ma-vyhrady-k-podpore-novych-dukovan-je-prehnana-a-nevysvetlena-tvrdi

Evropská komise zveřejnila podrobnosti k formálnímu šetření českého modelu podpory pro výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Šetření sice bylo oficiálně zahájeno již na konci roku, teprve nyní k němu však byly zveřejněny bližší podrobnosti. Komise má k navržené podpoře hned několik výhrad. Navržená podpora podle ní může být příliš štědrá a Česko zároveň nedodalo dostatek detailů, aby bylo možné posoudit její dopad na trh.

Evropská komise zveřejnila na přelomu měsíce podrobnosti k řízení o české notifikaci podpory dvou nových bloků v Dukovanech. Česko podporu notifikovalo 2. října 2025, přičemž jde podle rozhodnutí o širší model než v případě dříve schválené podpory pro samostatný pátý blok. Nově se posuzují dva bloky, změněný investorský model a rozsáhlejší "balík" podpory.

Komise v rozhodnutí výslovně uvádí, že na základě dosavadních informací nemůže rozhodnout, zda je podpora slučitelná s vnitřním trhem. Hlavní pochybnosti se týkají přiměřenosti, proporcionality a dopadů na hospodářskou soutěž.

Jaderná elektrárna Dukovany, nuclear
Jaderná elektrárna Dukovany, Lukáš Lehotský. Zdroj: Unsplash

Navržený balík podpory má tři hlavní části. První je státní půjčka (označovaná jako repayable financial assistance), jejíž odhadovaný objem pro oba bloky se pohybuje v rozmezí 23 až 30 miliard eur. Druhou částí je rozdílový kontrakt, který má zajistit stabilní příjmy elektrárny po dobu 40 let. Třetí částí je ochrana proti legislativním a regulatorním změnám a dalším negativním dopadům, které by mohly narušit ekonomiku projektu.

Právě kombinace těchto nástrojů je pro Komisi problematická. Podle rozhodnutí může český model příliš výrazně přesouvat rizika z investora na stát. Komise upozorňuje, že podpora nesmí projekt přiblížit rizikovému profilu regulované infrastruktury, například provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy.

Nové jaderné bloky budou výrobním zdrojem na konkurenčním trhu, a proto má investor nést alespoň část stavebních, provozních a tržních rizik. Komise se obává, že pokud by tomu tak nebylo, investor by mohl postrádat motivaci ke zdárnému dokončení projektu.

Náklady jsou vysoké, část údajů zůstává neznámá

Projekt počítá s výstavbou dvou bloků typu APR1000 od korejské KHNP - podle rozhodnutí Komise má mít každý výkon až do 976 MWe. Roční výroba obou bloků má dosahovat až 15,4 TWh elektřiny. Stavba má podle dokumentu trvat přibližně devět let, přičemž stavební práce mají začít v dubnu 2030 u pátého bloku a v dubnu 2031 u šestého bloku (pozn. Komise zároveň nekonzistentně uvádí, že první blok má být uveden do provozu od roku 2036 a druhý od roku 2037).

Jaderná elektrárna Dukovany, nuclear
Jaderná elektrárna Dukovany, Vladimír Sládek. Zdroj: Pexels

Odhadované náklady (tzv. overnight cost) celého projektu (tj. včetně dílčích nákladů na palivo po dobu uvádění do provozu, nákladů přípravy místa stavby, licencování a povolování) Komise uvádí v rozmezí 20 až 25 miliard EUR za oba bloky. Jde o náklady bez nákladů financování, tedy nikoliv o celkovou cenu projektu v nominálním vyjádření po započtení inflace, úroků a časového rozložení výdajů.

Část těchto nákladů na sebe přebírá stát, a to prostřednictvím státní půjčky se zvýhodněným úrokem. Samotná EPC smlouva s KHNP je v dokumentu uvedena v rozmezí 15 až 20 miliard eur, což přibližně odpovídá ceně cca 407 mld. Kč za oba bloky.

Státní půjčka má být během výstavby bezúročná. Po získání licence k provozu má být úročena náklady státního financování navýšenými o jeden procentní bod, nejméně však dvěma procenty ročně. Splácení má trvat 30 let. Komise upozorňuje, že půjčka má pokrýt nejen očekávané stavební náklady, ale také případná překročení nákladů během výstavby. Navržený strop půjčky je v dokumentu uveden v rozmezí 30 až 37,5 miliardy eur (pro případ nejvíce negativního scénáře).

CfD má být výkonové, ne výrobní

Druhou klíčovou částí podpory je dvoustranný rozdílový kontrakt. Podle českého návrhu má být nastaven jako "capability-based" CfD, tedy kontrakt založený na schopnosti elektrárny vyrábět, nikoliv přímo na skutečně vyrobeném objemu elektřiny. To je důležitý rozdíl. Výrobní CfD může motivovat zdroj vyrábět i v hodinách, kdy je to z pohledu systému neefektivní, zatímco výkonový model má lépe zachovat reakci na tržní ceny.

Capability-based CfD je typ dvoustranného rozdílového kontraktu, u něhož se platby neodvíjejí přímo od skutečně vyrobené elektřiny, ale od schopnosti elektrárny elektřinu vyrábět, případně od předem definovaného referenčního objemu. Cílem je zachovat motivaci provozovatele reagovat na tržní signály: vyrábět, když je elektřina pro systém hodnotná, a omezit výrobu při nízkých či záporných cenách. Komise v obecné metodice tento přístup označuje za jednu z forem tzv. "production-independent CfD", které mohou lépe omezovat tržní deformace než klasické výrobní CfD.

Komise tento princip nezpochybňuje, ale vadí jí nedostatek detailů. Není podle ní jasné, jak přesně bude stanovena referenční cena a jak bude elektrárna motivována reagovat na nízké či záporné ceny. V budoucím systému s vyšším podílem obnovitelných zdrojů považuje Komise tuto otázku za zásadní.

Základní realizační cena CfD, tedy strike price, je ve finančním modelu odhadována na 85 až 105 EUR/MWh v cenách roku 2024. Tato cena má být každoročně indexována. Ačkoliv není plné srovnání zcela jednoduché, je tato cena výrazně nižší než například cena z nových bloků jaderné elektrárny Hinkley Point C. Klíč spočívá právě v nízké ceně financování, kterou zajistí státní půjčka.

Primárním cílem vlády bylo mít co nejnižší cenu elektřiny z nových bloků,“ zdůraznil dříve pro ČT24 ředitel Dukovan II Petr Závodský. „Díky financování za nulový úrok po dobu výstavby jsme schopni dosáhnout jedné z nejnižších cen elektřiny z jaderných projektů, které se v okolí staví,“ uvedl.

Financování za nulový úrok ovšem neznamená, že náklady financování mizí. Pokud stát poskytne projektu bezúročnou či zvýhodněnou půjčku, přebírá tyto náklady veřejný sektor. Garantovaná cena dle CfD proto může vypadat nižší než při komerčním financování, část skutečných nákladů projektu se ovšem pouze přesouvá na stát, a tedy nakonec na daňové poplatníky.

Martin Voříšek

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (0)

Loading