Komise má výhrady k podpoře nových Dukovan

Z té citace nijak nevyplývá že "dokola opakovaná cena 90 €/MWh je nesmysl", ani že "v době spuštění nových bloků pak podle odhadů bude cena z nových bloků v rozmezí 120-150 €/MWh", ani že "bude cena z nových bloků mnohem vyšší než tržní cena", Bláho.

Dezinformace nebo neznalost?

Zjistěte si nejdříve na jaké zdroje se vypisují aukce a o jakých cenách provozních dotací se soutěží.

Máte pravdu. Všechny odhady cen EE se shodují v tom, že cena silové EE bude klesat. V době spuštění nových bloků by se měla pohybovat pod 80 €/MWh, tzn. že nové bloky budou vyrábět o cca 50 €/MWh dráž (cena se bude doplácet z rozpočtu). Vychází to cca 1300 Kč/MWh, při teoretické výrobě 15 TWh/rok, tzn. z rozpočtu se bude doplácet na výrobu z nových bloků cca 20 miliard ročně.

Odhadovat ceny elektřiny na deset let dopředu je z principu nesmysl, neumíte to ani na rok dopředu. Stačí se podívat na pár minulých odhadů včetně těch vašich, jak dopadly.

Jsou to odhady analytických společností, nic lepšího neexistuje. Z těchto odhadů vycházejí investoři.

Jsou to odhady některých analytiků, rozhodně ne všech, podívejte se jaké byly odhady analytiků ještě pár let zpátky, a jak se "naplnily". Pak třeba pochopíte, že odhady na deset a více let dopředu mají prakticky nulovou hodnotu.

Předpokládalo se, že po minulém velkém zdražení dojde ještě krátkodobě k nějakému poklesu ceny elektřiny, ale je otázka, jestli k tomu dojde kvůli situaci v zálivu.

Ale dlouhodobě (s výkyvy) cena elektřiny roste rychleji, než inflace.

Níže následuje tabulka, kde v roce 2000 máte na počátku 1000 Kč a v jednom sloupci se zvyšuje tempem inflace a v druhém tempem zvyšováním cen elektřiny v těch letech. Pro přehlednost jsou řádky po 5 letech.

Rok 1 000 Kč podle inflace 1 000 Kč podle ceny elektřiny Poznámka

2000 1 000 Kč 1 000 Kč výchozí stav

2005 1 140 Kč 1 450 Kč růst elektřiny rychlejší

2010 1 260 Kč 1 900 Kč CO₂ + liberalizace

2015 1 350 Kč 1 750 Kč stagnace cen elektřiny

2020 1 500 Kč 1 900 Kč předkrizová rovnováha

2025 1 950 Kč 3 700 Kč ceny elektřiny stále vysoko

Vidíte, že cena elektřiny rostla cca dvojnásobně, než inflace.

Sice budoucí vývoj nemusí být úplně stejný, ale pořád lepší, než "křišťálová koule", kterou stejně nemám.

Navíc je potřeba neuvažovat cenu z nových bloků JE Dukovany odděleně, ale počítat všechny jaderné bloky ČEZ.

Výroba:

Staré bloky: cca 14 TWh/rok

Nový blok: cca 7,7 TWh/rok (polovina z 15,4 TWh pro dva bloky

Výroba za:

Staré bloky: 25–30 €/MWh

Nový blok: 120–150 €/MWh v době spuštění

Vážený průměr v době spuštění:

Cena = cca 67 €/MWh

A náklady na výstavbu "EDU I" v tom máte započítanou?

Náklady na stavbu EDU I jsou už dávno splaceny a i s tou cenou 25-30 €/MWh a průběžnou modernizací ta elektrárna pěkně vydělává a generuje zisk, mimo jiné i do státního rozpočtu.

Dobře, takže tam započítané nijak nejsou.

Proč by tam měly být započteny, když jsou už zaplaceny z minulého zisku?

To ty náklady budeme započítávat několikrát?

A podle čeho soudíte, že byly EDU I zaplaceny z minulého zisku?

To by mě opravdu zajímalo.

1) Kolik stála výstavba EDU I

Oficiální investiční náklady (v tehdejších cenách):

26–32 mld. Kčs (zdroje: Federální plánovací komise, ÚRS Praha, archivní dokumentace energetiky)

V dnešních cenách (přepočet CPI):

➡️ cca 180–220 mld. Kč

To je částka, kterou chceme porovnat s tím, co stát získal zpět.

Přímo z Dukovan stát přes ČEZ za dobu od spuštění získal cca 200-250 mld Kč.

Investice se vrátila někdy mezi 2005-2010.

Od té doby jsou Dukovany čistý zdroj peněz.

Údaje pocházejí z veřejných dat: Výroční zprávy ČEZ, MFČR, ERU, IAEA PRIS.

To sepisovala AI, že ano?

Ano a máte snad jiná čísla?

Nespoléhám jen na AI.

To, že Dukovany, ale i Temelín jsou již splaceny se opakovaně píše i v odborných článcích.

Zase se "něco pokazilo", tak znova:

Ano sepsala. Máte snad jiná čísla?

Nespoléhám jen na AI.

To, že původní Dukovany a Temelín jsou již splaceny se opakovaně píše i v odborných článcích.

Jasně.

A když nespoléháte jen na AI, jak jste došel z tvrzení:

"Přímo z Dukovan stát přes ČEZ za dobu od spuštění získal cca 200-250 mld Kč"

Můžete prosím poslat zdroj?

Děkuji

Ta čísla jsem nechal zjistit AI.

Ale jestli jsou úplně přesná není podstatné.

Důležité je, že naše JE už jsou splacené a že jsou splacené vím nezávisle na AI.

Ostatně ani Vaše původní otázka nebyla na čísla, ale:

"A podle čeho soudíte, že byly EDU I zaplaceny z minulého zisku?"

Zase odvádíte diskusi od podstatného k nedůležitým detailům, jak je Vaším zvykem.

A je to vidět.

Hazíte tu stovkami miliard, ale netušíte, jestli jsou pravdivá.

Je vidět, že si otázku dobře vybavujete, bohužel relevantní odpovědi jsem se nedočkal.

Vytáhnu jen takové "nepodstatné detaily"

ČEZ vůbec Dukovany I nestavěl.

Nevíte kolik opravdu ČEZ na Dukovanech I vydělal.

1) Jednak jsem nikde pokud vím netvrdil, že Dukovany postavil ČEZ. Postavil je stát a státu se tu peníze přes ČEZ vrátily

2) Už jsem Vám psal, že pokud ta čísla rozporujete, máte uvést přesnější. Klidně můžete místo AI procházet ty historické výroční zprávy ČEZ.

Nesouhlasíte s čísly? Pak je důkazní břemeno ba Vás.

3) Zase odvádíte pozornost od toho podstatného, že současné JE jsou zaplaceny a vyrábějí velmi levně. Děláte z toho nekonečný seriál o ničem.

Tak to jdeme ověřit společně.

V jakých výročních zprávách ČEZu je uveden samostatný zisk z Dukovan I?

Já v nich totiž nic takového nenašel.

Máte alespoň jeden odkaz, včetně stránky na které je to uvedeno, ať je to konečně vyjasněno?

Děkuji

Hledejte...

Ve výročních zprávách jsou údaje o zisku Dukovany + Temelín a taky výroba Dukovan a Temelína. Z toho už to spočítá i žák základní školy.

P.s. nemusí to být zcela přesné, protože náklady (a tedy také zisk) v Dukovanech a Temelíně se mohou mírně lišit, ale taky proto byl výsledek udán v rozmezí 200-250 mld Kč.

Nicméně zase debata o ničem, když z nezávislých zdrojů víme, že elektrárny jsou splaceny. Přesná čísla nepotřebujeme vědět.

Když je to tedy debata o ničem, tak nediskutujte, nikdo vás nenutí.

Evidentně ty údaje ověřit nedokážete, protože si je ta vaše AI vymyslela.

Ten "přepočet" nespočítá žák základní školy, protože mu nedokážete dát vstupní data.

A nejlepší na konec:

"Přesná čísla nepotřebujeme vědět."

Chápu, koho by taky zajímala přesnost na desítky miliard Kč.

Nepotřebujeme přesná čísla, stačí, že víme, že jsou JE splaceny.

Mně takové ověření a z několika nezávislých zdrojů stačí.

Pokud s tím nesouhlasíte, dejte čísla, která dokazují opak, nebo mlčte.

P.s. Pokud to nejste schopen spočítat, zřejmě jste nedokončil ZŠ, protože ta vstupní data jdou dohledat.

Nebo jen "trolíte"?

Čekám Vaše čísla, jinak končím debatu.

Pokud čísla nepotřebujete a nevíte jaká jsou, tak je ani nepoužívejte.

Když jdou ta vstupní data dohledat, tak proč je sem nedáte?

"Důkazní břemeno" je na vás, ne na mě.

Nastudujte si.

https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/utok/dukazni-bremeno/

Jardo, zjevně jste si toho nevšiml, ale jste trapný.

Je rozdíl, jestli se za MWh platí 776 € z doby nejštědřejšího solárního tunelu, nebo (i kdyby to mělo být) 120-150 €.

Jsem si trochu započítal, je ten model financování zhruba odpovídá nějakým 17 miliardám EUR (hrozně ovšem záleží na tom, za kolik si stát bude půjčovat, vzal jsem aktuální 4%), které stát za tu půjčku nedostane zpět. Moc pěkná dotace.

Stát dle článku počítá, že si půjčí 23 až 30 miliard eur, tzn. 550 - 750 miliard Kč na dva bloky.

Stát si půjčí nejspíše za 3%, ale důležité je, že po spuštění pak budou Dukovany po zbytek doby platit +1% k úroku státu. Takže státu se to vrátí ještě se ziskem.

To jste to nepochopil, přečtěte si ten článek pořádně, cituji: "má být úročena náklady státního financování navýšenými o jeden procentní bod". Pokud si tedy stát půjčí "za nějaká 4% p.a.", tak bude následně nabíhat úrok za nějakých 5% p.a. A navíc podstatnou část si bude stát půjčovat v Eurech, což je výrazně levnější. Takže jste se spíš trochu (dost) přepočítal.

Nikam "mnohem výše" se "to" neposouvá, ta částka se pouze mění podle toho jak se mění úrokové sazby. Když rostou, roste částka, když klesají, částka klesá.

Reagovat může i přesto, že má prodanou produkci na dlouho dopředu - prodanou elektřinu může nevyrobit a místo ní nakoupit za záporné ceny tu přebytečnou. Jadernou bezpečnost to neovlivňuje, moderní elektrárny jsou na to projektované. Zkušenosti z Francie ukazují, že to pouze přináší určité náklady navíc a lehce snižuje životnost sekundárního okruhu, kde se dá ale veškeré zařízení vyměnit. Spíš je záhadou, jak je možné, že jeden blok komise notifikovala a u dvou má s tím samým najednou problém.

Tak tady se přímo o přetížení operátorů JE mluví, připadá mi daleko jednodušší vypnou OZE :

oenergetice.cz/rychle-zpravy/francouzsky-urad-varuje-pred-riziky-casteho-rizeni-vykonu-jadernych-elektraren

Abadie dodal, že k posouzení případného dopadu na bezpečnost bude nutná zpětná vazba z provozu.

"Hlavní změna, kterou dnes pozorujeme, se týká atmosféry v řídicí místnosti... s každodenními a někdy i vícenásobnými změnami výkonu za den," řekl Abadie.

"Zatím to ještě zvládáme, ale personál to vystavuje vážnému stresu," řekl agentuře Montel jeden ze zástupců odborů. Odbory rovněž vyjádřily obavy z tlaku na zaměstnance.

Jednodušší to samozřejmě je, to máte pravdu. Kdyby měla mít flexibilita nezanedbatelný dopad na jadernou bezpečnost, tak by ji jaderný dozor nepovolil.

V tom článku se mluví o tlaku na obsluhu reaktorů. Je to podobná situace jako v Černobylu, kdy ideologické tlaky v naprosto nevhodném oboru způsobili katastrofu.

To se s Černobylem vůbec srovnávat nedá. Nejhorší co se tady může stát je, že se reaktor neplánovaně automaticky odstaví, pokud se operátorům nepodaří dodržet předepsané provozní parametry.

Já vím, že v Černobylu se drsně nepovedl jeden experiment. Ale tady se experimentuje zbytečně několikrát za den na desítkách reaktorů. I automat může selhat, od toho jsou tam taky ještě lidi. Co když jednou někdo něco přehlédne ? Připadá mi to jako zbytečné ideologicky vyvolané hazardování.

V Černobylu se naakumulovalo mnohem víc problémů, než že se "nepovedl jeden experiment". Tohle není experimentování, vše co se tam dělá musí nejprve povolit jaderný dozor a provozovatel mu musí před tím prokázat, že to na jadernou bezpečnost vliv nemá, jinak by to nepovolil.

Tlakovodní reaktory mají, na rozdíl od Černobylu, vrozenou zápornou výkonovou zpětnou vazbu. Problém manévrování je jednak v tom, že operátor nepřihlíží ale koná, může se tím spíš splést a odchýlit stroj od plánovaných parametrů, ale hlavně to rychleji čerpá životnost materiálů. Komponenty se dají opravit či vyměnit (všechny kromě nádoby reaktoru), ale stojí to peníze.

Berte v potaz, že ty reaktůrky ve Francii jsou trošku staršího data. Umí dělat dané regulační zásahy, ale v době výstavby se moc nepočítalo s tím, že se s výkonem bude cvičit na denní a kratší bázi. Jde to, ale musí se do toho angažovat obsluha.

Nové na toto mají už slušnou podporu v automatice, takže to není pro oblsluhu takový nával.

Že je lepší držet výkon na jedné lajně, to je jiná, ale přezelenalá doba si žádá pokrok, ať to stojí, co to stojí....

Jiný je hlavně kontext, jak Komise Českou republiku vnímá. Začali jsme dělat problémy s povolenkami, s rozvojovými zónami pro větrníky, pálíme uhlí bez Komisí schváleného kapacitního schématu (a nadto ho vlivem vysokých cen zatím nepotřebujeme). Z eurohujera se stává obtížný žák, jehož premiér ale touží po unijních dotacích a komisař z ČR je oportunní kosmopolita. Nutno i možno ukáznit.

Tak snad to bude zakázané i u JE.

Jste dobrej, poručíte reakcím v reaktoru. A nebo chcete zakázat JE ? U sousedů se to povedlo.

Víceméně každá velká parní turbína má vedle sebe přepouštěcí stanici do kondenzátoru, protože pouštět čistou a tedy drahou páru pojistným ventilem do atmosféry vede k její nežádoucí ztrátě. Stanice je používána i při najíždění po odstávce. Že by její využití bylo možná výhodné v některých moderních situacích i jen z finančních důvodů, je věcí trhu deformovaného státní regulací.