Odpůrci úložiště jaderného odpadu na Vysočině chtějí znát názor obcí po volbách

Odpůrci stavby úložiště jaderného odpadu na Vysočině se zeptají obcí ve zvažovaných lokalitách v kraji, jestli po říjnových komunálních volbách nezměnily postoj k tomuto záměru státu. Samosprávy se na základě volebních výsledků obměnily. Odpůrci úložiště požádají obecní zastupitelstva, aby v nejbližší době přijala usnesení, že nepodporují vznik trvalého hlubinného skladu ani s tím spojené průzkumy. ČTK to dnes řekla Hana Veronika Konvalinková (Zelení) z organizace Bezjaderná Vysočina.

Na Vysočině jsou čtyři z devíti území uvažovaných pro úložiště v celém Česku. Proti stavbě úložiště se už dřív lidé v kraji vyjadřovali i v místních referendech, letos úložiště v referendu odmítly Jaroměřice nad Rokytnou a Lipník na Třebíčsku.

Zástupci z lokalit na Vysočině se sešli v úterý v Jihlavě. Přijelo 15 lidí, několik dalších se podle Konvalinkové omluvilo, protože silnice byly špatně sjízdné kvůli sněžení.

„Chceme sjednotit hlas Vysočiny,“ řekla k setkání.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) by měla v nejbližší době seznam prověřovaných míst zúžit. Vláda v červenci schválila materiál, který počítá s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu předloží návrh na snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři do konce ledna příštího roku.

Na Vysočině zatím SÚRAO pro úložiště zvažuje lokality Hrádek, Horka, Kraví hora a Na Skalním. Jejich zástupci se podle společného prohlášení v úterý dohodli také na tom, že se budou vzájemně podporovat i v případě, že jejich území ze seznamu zvažovaných míst vypadne.

Podle Konvalinkové už má Vysočina velké jaderné zatížení, protože má na svém území Jadernou elektrárnu Dukovany se skladem vyhořelého paliva a v Dolní Rožínce zavřené uranové doly a chemickou úpravnu uranové rudy.