Policie dnes v lomu Bílina zajistila více než 200 aktivistů
Několik set aktivistů z různých evropských zemí dnes u povrchového hnědouhelného dolu Bílina na Mostecku protestovalo proti těžbě uhlí. Hned ráno se 16 z nich připoutalo na vrcholu rypadla v lomu Bílina. Od té doby stála těžba, Severočeské doly obnovily provoz po 12 hodinách v 17:00. Policie zajistila 234 aktivistů a odvezla je z dolu. Na rypadle zůstávalo před 19:00 několik lidí obklíčeno policií.
Aktivisté z hnutí Limity jsme my prohlašují, že zamýšlejí zastavit těžbu uhlí, kterou považují za škodlivou v souvislosti se změnou klimatu. Na pochod podél dolu Bílina se dnes vydalo zhruba 500 lidí sledovaných desítkami těžkooděnců, policistů na koních i čtyřkolkách a pod dohledem policejního vrtulníku.
Vymezenou trasu opustilo zhruba v polovině pochodu náhle několik desítek aktivistů, kteří se snažili vniknout do lomu. Některé zadržela policie hned, některé později vyvedla z dolu. Ostatní účastníci dorazili po vymezené trase k obci Braňany, kde pochod skončil. Zajištěné osoby policie odpoledne odvážela na služebny.
Před služebnou cizinecké policie v Ústí nad Labem krátce po 17:00 propustili jednoho ze zadržených.
„Stěžoval si na přístup policie,“ řekla ČTK Veronika Dombrovská za aktivisty, kteří na místo přijeli čekat na propouštěné.
Provoz v dole stál 12 hodin.
„Naše ostraha prošla stroje a zařízení, nenašli jsem žádné poškození a provoz jsme obnovili s tím, že neustále máme nějaké aktivisty na prvním skrývkovém rypadle. Stroj je obklíčen policií a čeká se na to, až slezou dolů,“ řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
„To běžnému provozu nebrání,“ dodal. V provoze bylo podle něj zhruba 150 lidí, kteří nemohli vykonávat svoji práci, čímž vznikla škoda. Uhlí se dnes netěžilo, protože stroje mají pravidelnou odstávku.
Účastníci pochodu, kteří opustili jeho vymezenou trasu, jsou podle policejního mluvčího Daniela Vítka podezřelí z přestupku proti hornímu zákonu a neuposlechnutí výzvy policie.
Akce byla součástí vícedenního tábora odpůrců těžby hnědého uhlí. Cílem klimakempu je podle pořadatelů upozornit na změny klimatu a podpořit způsob života bez ekologických stop. Klimakemp se koná v Louce u Litvínova od středy a končí v neděli.
„Jsme tady kvůli změnám klimatu. Proto jsme tady v regionu, kde se těží uhlí. Proto protestujeme. Používáme občanskou neposlušnost, protože standardní prostředky nestačí,“ řekl Áron Tkadleček z hnutí Limity jsme my.
Proniknout do lomu Bílina se účastníkům podařilo už loni při prvním ročníku klimakempu. Tehdy Severočeské doly musely kvůli protestu na několik hodin zastavit těžbu skrývkových hornin. Škoda ale společnosti nevznikla, protože protest se odehrával na místě, kde byla plánovaná dvoutýdenní odstávka.
Radka Fialová snm
Mohlo by vás zajímat:
Přitom řešení je tak jednoduché. Vše vypnout a vrátit se do doby před elektrické. Je to reálné? Celé to vypadá "Ať jsem bit jen když se peru".
Máme nekonečně mnoho možností čerpat energii ze slunce, energii která dorazila dnes a ne před milionem let!
Energie za slunce je v době kdy svítí slunce. Odpovídající akumulaci zatím nikdo nevymyslel. Tak že jak pokračovat v době když sluníčko nesvítí.
Myslím že před pár dny jsem tu s někým diskutoval takový velmi pěkný akumulátor spojený s rekultivací lomu ČSA. Ten by mohl mít třeba 7GW po dobu 8 hodin, tedy pohodlně na denní cyklování FVE. Je to trochu extrémní stavba, ale pořád možná a s celkem zajímavými parametry. Pak by nebyl problém dosáhnout velmi velkého podílu OZE.
No akumulátor by to byl moc pěknej ale 7 GW není úplně málo. Zkoumal ste nějak jestli je vůbec reálný takovej výkon odtamtud vyvýst?
Samozřejmě bude potřeba úprava sítě v okolí, ale už dnes je tam v parních elektrárnách kolem 4800MW instalovaného výkonu a pak je tam dvojité vedení 400kV do Německa, to by snad mohlo představovat dalších 2000MW, tedy je v té oblasti už dnes celkem dost přenosových kapacit, které by se daly využít. Vhodná by byla ale i dvojice HVDC vedení, jedno směrem k Baltu, druhé směrem na Moravu.
Už se koplo? Zatím není ani úvodní projekt. Tak že možná za 15-20 let. A co v dohledné době 3-5 let?
Trochu jsem si nastudoval tamní kapacitu sítě , plány na územní limity těžby a spol a můžu potvrdit, že by to nebylo od věci tam podobný projekt vytvořit.
Důl ČSA nebude fungovat déle než do roku 2021 nebo 2022 (díky Bohu, těžbu uhlí za hranici začátku 22.století fakt netřeba), takže rekultivace a základní zeminová skrývka mohou být provedeny brzy. Tedy i budování spodní nádrže.
Ne, ještě se nekoplo, v horizontu 3-5 let by se tak maximálně dala instalovat reverzibnilní soustrojí na Orlíku a Slapech.
Návrh na takový projekt by se měl ale začít řešit poměrně brzy, protože se počítá s jezerem, které bude mít plochu 700ha, pokud mne paměť neklame a bude dost pod úrovní Ervěnického koridoru.
Carlosi tak že se odpovídající akumulace nekoná a ještě dlouho konat nebude. Bohužel jsou to vždy akce přesahující volební období politiků a žádný nebude něco začínat když by z toho neměl slávu při uvedení do provozu.
Našel jsem sice trochu starší článek, ale zajímavé je, že zhruba sedí lokalita. PVE Červená jáma (674 MW) je v těsném sousedství Medvědí skály, pravděpodobně ale vzhledem k výkonu není v plánu využít rekultivovanou jámu dolu ČSA.
Otázka ze kdy ten plán je, bohužel tu neprojevují inženýři nějakou flexibilitu, takže možná je to jenom překopírovaný návrh z doby kdy se počítalo že se ještě budě těžit.
Vláďo,
každý nový zdroj je běh na velmi dlouhou trať, tedy takovýto zdroj, ale asi to bude třeba udělat, pokud se ještě bude nějakou dobu čekat, tak nám nic moc jiného nezbude.
A že chlapci a děvčata spíš nejedou protestovat proti těžba do Číny. Z leden až květen vzrostla výroba elektřiny v Čínských tepelných elektrárnách o 8,1 %, takže ČR může ještě těžit tak 200 let, aby jen ten čínský letošek dohnala... https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-cinskych-uhelnych-elektraren-letos-vyzmanme-roste/
Beru to od vás jen jako lehký vtip . Podle mě je škoda uhlí spálit v energetice a teplárenství.
Ale výše začala diskuze na téma rekultivace hnědouhelných lomů, možná, že by váš příspěvek na tohle téma se ani nemusel setkat s tradičním, ať už oprávněným nebo ne, odporem jiných diskutujících. Třeba kam se obvykle v historii vozila skrývka a ornice a jestli je nyní někde v deponii použitelná pro rekultivaci postupně zavíraných lomů - i když se asi primárně používá skrývka z nyní odkrývaných lomových ploch. Popř. jestli ČEZ má nějakou studii na PVE podobně jako se před rokem 1989 objevovala tzv. "Jaderná elektrárna sever" jako náhrada za odstavované bloky.
Je zajímavé zjištění skutečných profiekologů, že velmi mnohé chráněné a velmi vzácné organismy přežívají mimo kulturní krajinu, jen v těch částech lomů, které "rekultivuje" jen příroda vlastní silou.
Těžba může vytvářet z ekologického hlediska mnohem hodnotnější krajinu, než byla ta původní. Například po těžbě vápence máme ve středních Čechách evropsky významnou lokalitu netopýrů a mohl bych pokračovat. Řada vzácných druhů hmyzu se vyskytuje třeba na odkalištích, protože tam je pro ně vhodné prostředí, které bylo jinde dávno zlikvidováno atd. V hnědouhelných lomech běžně hnízdí břehule říční, které jinak už z naší přírody téměř vymizely. I ekologové postupně chápou, že může být daleko výhodnější nechat část terénu přirozenému vývoji a příroda si pomůže nejlépe sama. Ale nejsem odborník na rekultivace, takže nemám úplně potřebu se zapojovat do diskuse, zvláště když se jí účastní lidé, kteří o tom zjevně nevědí vůbec nic.
Je zajímavé pozorování profiekologů, že velmi mnohé z nejvzácnějších organismů přežívají pouze v místech, které po těžbě rekultivuje jen příroda vlastní silou. Nikoli v kulturní krajině.
Úplně to nesouvisí s tématem, ale já mít na pozemku chřástala, tak pozemek pořádně oplotím, aby neulítl a do konce života čerpám dotace na výskyt ohroženého chřástala a na nesečení trávy.
Mahátmá Gándhí, který přišel asi jako první s tímto konceptem nenásilného vytváření tlaku k dosažení společensky prospěšných cílů, dosáhl osvobození Indie od Britské nadvlády. Těžba nejenže zvyšuje uvolňovaného množství CO2, ale v prvé řadě likviduje krajinu. Jizvy se budou zacelovat stovky, možná tisíce let.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se