Domů
Rychlé zprávy
Roztavené palivo v jaderné elektrárně Fukušima bylo pravděpodobně nalezeno
Fukushima po havárii

Roztavené palivo v jaderné elektrárně Fukušima bylo pravděpodobně nalezeno

Japonská firma TEPCO dnes oznámila, že se jí možná konečně podařilo lokalizovat část roztaveného jaderného paliva v elektrárně Fukušima, kterou před šesti lety poničilo zemětřesení a cunami. TEPCO je provozovatelem elektrárny, kde se při zemětřesení v roce 2011 roztavila jádra tří reaktorů.

Pokud by se informace potvrdila, znamenalo by to průlom v náročném procesu dekontaminace a vyřazování jaderné elektrárny Fukušima z provozu, napsal japonský list Asahi šimbun.

Dálkově ovládaná kamera odhalila dnes časně ráno pod reaktorem číslo 2 elektrárny Fukušima černou hmotu, která by podle expertů mohla být zbytkem vysoce radioaktivních uranových palivových tyčí. Firma uvedla, že bude pokračovat v analýze fotografií a dat, aby informaci potvrdila, či vyvrátila.

Společnost TEPCO sdělila, že kus černé hmoty na místě před zemětřesením z 11. března 2011 nebyl. K rozhodování, zda se skutečně jedná o roztavené jaderné palivo, by měl přispět mimo jiné robot vybavený dvěma kamerami, dozimetrem a teploměrem, který bude spuštěn do druhého reaktoru příští měsíc, napsal deník Asahi šimbun.

Ilustrační foto

Práci při určování stavu a umístění roztaveného jaderného paliva ale komplikuje vysoká radioaktivita, která ničí přístroje, jež firma do reaktoru číslo 2 spouští, uvedla agentura Reuters.

Zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily 11. března 2011 v Japonsku o život téměř 19.000 lidí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986.

Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladící systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vyžádal evakuaci asi 160.000 osob.

V prosinci japonská vláda téměř zdvojnásobila odhad nákladů spojených s havárií v jaderné elektrárně Fukušima na 21,5 bilionu jenů (4,8 bilionu Kč).

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Vladimír Wagner
30. leden 2017, 15:11

Bude to docela zajímavé, až se tam robot podívá a pořádně rozkouká. Z toho, co viděla kamera, co se tam dostala při instalaci trubky, která má zajistit bezproblémový průchod robota, není situace moc jasná. Při jejím pohledu nahoru k systém umožňujícímu zasouvání kontrolních tyčí se nezdá, že je sice dost poškozen, ale ne zase natolik, aby to ukazovalo na nějaké hromadné protavení. Při pohledu dolů je rošt sice také dost zrezivělý a poškozený, ale také ne tak dramatický, aby to ukazovalo na větší průchod taveniny. Ovšem jde o první a ne moc jasné video. Takže se teprve uvidí. Tentokrát by se robot měl dostat do míst, kde má šanci reálně případné zbytky zničené aktivní zóny vidět, což je výrazný pokrok a bude to opravdu zajímavé.

Milan Vaněček
30. leden 2017, 17:28

Vidím, že stále nechcete potvrdit známý fakt, že ve Fukušimě došlo k protavení reaktorové nádoby a úniku části roztaveného paliva do kontejnmentu a stále mlžíte.

Jenon dotaz: jak by to bylo v Dukovanech které klasický kontejnment zabraňující úniku protaveného paliva nemají?

Petr Závodský
30. leden 2017, 18:13

Kontejnment nezabraňuje úniku roztaveného paliva.

Milan Vaněček
30. leden 2017, 19:16

Nejsem expert na JE, domníval jsem se že ocelová a betonová studna pod reaktorem, je součástí toho co se nazývá containment, nejen ten dóm nad zemí (viz obrázky na anglické Wikipedii). Ten únik radioaktivity vrchní částí, to bylo pár dní po havarii a skončilo to, ten únik směrem dolů, to je horší, to může být velmi dlouhodobá záležitost.

Martin Hájek
31. leden 2017, 00:33

Nechci tedy radit, ale myslím, že úplně nejlevnější by bylo, kdyby se to roztavené palivo už vůbec nenašlo. Nikomu chybět nebude a bude klid. Není trochu zbytečné ho hledat?

Vladimír Wagner
31. leden 2017, 18:08

Teď si nejsem úplně jistý, zda to nebylo míněno jako vtip. Ale odpovím vážně. Zničené aktivní zóny a reaktory je třeba zlikvidovat a vysoce aktivní jaderný odpad bezpečně uložit. Pokud je potřeba tuto práci udělat, je nutné mít přehled, kde v kontejnmentu zbytky paliva aktivní zóny jsou. Už z toho důvodu, že jsou zdroji intenzivní radiace a jejich poloha ovlivňuje možné techniky a způsoby, které se při likvidaci reaktoru použijí.

Martin Pácalt
31. leden 2017, 20:56

Podle mně se palivo musí vyvézt a bezpečně uložit musí v každém případě, tedy pokud nejde do reaktoru 4.generace, aby jej dále "podojil". Souhlasil bych s Vámi v tom případě, kdyby jste mluvil o stavebně-konstrukční části reaktoru a jeho bezprostředním okolí. Tisíce metrů krychlových odvážet jako stavební odpad (a zatěžovat jiné místo na Zemi) je zbytečné , finančně a energeticky náročné.

Mám za to, že tyto části mají násobně méně získané radiace a podloží stavby je tak jako tak zajištěno proti ovlivňování okolí stavby, když je aktivní zóna v provozu , jinak by nebyly schopné bezpečného provozu. Dokonce si myslím, že likvidace např. zemních a železo-betonářských prací by se neměla počítat do celkové energetické bilance jaderných elektráren, prostě proto, že je jednodušší je "nechat vychladnout (nebo spíš dozářit) na místě dalších 100let". Ani naši potomci si nedovolí na to sahat, spíš se vedle nich budou s ohledem na existující trasy vedení stavět další generace vysokohustotních zdrojů a s územím se pro jiné využití už počítat nebude.

Vladimír Wagner
31. leden 2017, 07:12

Pro ty, kteří se chtějí seznámit s tím, jak průzkum uvnitř kontejnmentu probíhal, co vše se zjistilo a jaké jsou plány v budoucnu, mohou podrobnosti i s řadou fotografií najít v tomto článku: http://www.osel.cz/9221-cesta-do-kontejnmentu-druh-ho-bloku-je-pro-robota-p-ipravena.html . Tam jsou i odkazy na originální zdroje.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se