Solární parky prospívají hmyzu a zvyšují biodiverzitu, zjistila studie

Úbytek biodiverzity je celosvětový problém, který představuje hrozbu i pro náš současný způsob života. Britská univerzita v Lancasteru ve spolupráci s univerzitou v Readingu proto zkoumala vliv solárních parků na hojnost a biodiverzitu opylovačů. 

Studie vyšla v časopise Ecological Solutions and Evidence a přináší data o hmyzu vyskytujícím se na 15 zkoumaných solárních parcích.  Odborníci  zaznamenali více než 1 400 opylovačů z více než 30 druhů, včetně téměř 900 motýlů, přes 170 pestřenek a více než 160 čmeláků. Čmeláci navštěvovali dvě třetiny solárních parků, což zdůrazňuje potenciální význam těchto míst pro podporu rozmanitých populací opylovačů.

Klíčové závěry studie zdůrazňují dva zásadní faktory ovlivňující efektivitu solárních parků při podpoře opylovačů: dostupnost kvetoucích rostlin  a charakteristiku okolní krajiny. Bylo zjištěno, že větší rozmanitost druhů kvetoucích rostlin v solárních farmách korelovala s nárůstem hojnosti a biodiverzity opylovačů. Studie také zdůraznila, že pro opylovače je klíčová spíše různorodost kvetoucích druhů než samotný počet rostlin.

Okolní krajina se ukázala jako další klíčový faktor úspěchu opylovačů. Solární parky umístěné v krajinách s nedostatkem dostupné potravy a přírodních prvků, jako jsou ty, které postrádají živé ploty a divoké květiny, poskytovaly největší prospěch opylovačům. To naznačuje, že opylovači v těchto krajinách jsou více závislí na zdrojích nabízených v solárních parcích, což zdůrazňuje důležitost strategického umístění parků a jejich správy. Profesorka Alona Armstrongová z Lancasterské univerzity vedoucí výzkum zdůraznila, že zatímco solární parky hrají klíčovou roli v dosahování cílů v oblasti obnovitelné energie, jejich potenciál podpory biodiverzity hmyzu nesmí být přehlížen.

Jaká je situace v ČR?

Úbytek biodiverzity je celosvětový problém, který představuje hrozbu i pro náš současný způsob života. Situace v ČR není o mnoho lepší, jak dokazuje Zpráva o životním prostředí ČR zpracovaná Ministerstvem životního prostředí. Hlavní příčinou úbytku biodiverzity ve středoevropských podmínkách je ubývání drobných biotopů v důsledku regulace řek, intenzivního využívání krajiny, ničení květnatých luk, kácení starých stromů s dutinami, vysazování monokulturních plodin na polích, dřevin v lesích či meliorace mokřadů. Navíc vysoké dávky dusíkatých hnojiv a herbicidů vytlačují kvetoucí okraje polí, což má negativní dopad na hmyz a ptáky, kteří se zde živí. Biodiverzitu je tak zapotřebí podpořit i v ČR, jak nastiňuje dokument.

V českých podmínkách lze nalézt obdobný terénní výzkum spojující biodiverzitu a solární parky. Studie z roku 2015 se zabývala výskytem ptačích společenstev na kontrolních plochách a ve fotovoltaických parcích. Studie zjistila že: Na území fotovoltaických elektráren bylo zjištěno 25 druhů ptáků s celkovou hustotou 25,69 p. / 10 ha a na kontrolních plochách 29 druhů s hustotou 22,40 p. / 10 ha. Tedy vyšších hustot dosahovala společenstva právě u fotovoltaických parků a celkově se zde ptákům daří oproti předpokladu. Nicméně je zapotřebí dodat, že další výzkumy posuzující vícero lokalit jsou zapotřebí pro stanovení jednoznačného závěru, jak upozorňují i autoři studie.

Neměl by tak být opomíjen argument, který hovoří o přínosech solárních parků pro podporu biodiverzity. Kdy zastavěná plocha FVE panely, která bude správně sečena a zvířata na ni budou mít přístup, může podpoře biodiverzity prospět mnohdy více, než půda sloužící intenzivnímu zemědělství.