Švédsko: Odložení rozhodnutí o konečném úložišti jaderného materiálu ohrožuje provoz jaderných reaktorů

Pavel Suk
13. září 2021, 10:58
17 komentářů
svedsko-odklada-rozhodnuti-rozsireni-uloziste-jaderneho-materialu

Řešení otázky skladování použitého jaderného paliva vytvořilo ve Švédsku legislativní komplikace. Podle provozovatelů by mohlo dojít k dřívějšímu odstavení jaderných elektráren z důvodu zaplnění veškeré skladovací kapacity prozatímního úložiště použitého jaderného paliva.

Rozhodnutí švédské vlády o povolení rozšíření stávajícího prozatímního úložiště použitých palivových souborů při pokračujícím zvažování žádosti o výstavbu konečného hlubinného úložiště vytvořilo legislativní nejistoty v konečném rozhodnutí o skladování použitého jaderného paliva. Společnost Vattenfall varuje, že rozhodnutí, které je nyní přijato, může ukončit provoz dvou bloků v jaderné elektrárně Forsmark mezi roky 2024 a 2025.

Vláda oznámila své rozhodnutí umožnit rozšíření prozatímního skladu jaderného paliva na konci srpna. Současně však vyčkává výstavbu a provoz konečného úložiště použitého jaderného paliva. Rozhodnutí bylo učiněno i přes naléhání průmyslových partnerů. Ti varovali před rozdělením obou žádostí, které může mít za následek zdržení výstavby, nedostatek kapacity pro použité jaderné palivo a následně také nedostatek elektřiny.

Provozovatelé švédských jaderných elektráren vyzývali vládu, aby rozhodla o rozšíření prozatímního úložiště a současné výstavbě konečného úložiště použitého jaderného paliva nejpozději do 31. srpna.

Částečné rozhodnutí o rozšíření prozatímního úložiště je nezbytné pro zajištění energetických dodávek v následujících letech. S rozhodnutím o rozšíření skladovací kapacity, se stáváme zodpovědní za dodávky elektřiny ve Švédsku. Pokud se nerozhodneme, riskujeme vážné problémy pro společnost v případě, že klíčové dodávky elektřiny nebudou zajištěny,“ odvětil ministr životního prostředí na výzvy průmyslu.

Vláda sdělila, že pracuje co možná nejrychleji na přípravě rozhodnutí o konečném úložišti jaderného materiálu. Očekává, že rozhodnutí bude provedeno v následujících měsících. Také však dodala, že následný schvalovací proces si může vyžádat další čas.

Pokud nebude do roku 2023 existovat nějaké právně závazné povolení o rozšíření prozatímního úložiště, bude tím negativně ovlivněna švédská produkce elektřiny.

Společná žádost

Společnost zabývající se zpracováním radioaktivního odpadu, Svensk Kärnbränslehantering AB (SKB) předložila žádost o výstavbu prvního švédského hlubinného úložiště a zpracovacího závodu v březnu 2011.

Společné zařízení je v žádosti pojmenováno Clab a původně mělo pojmout až 6000 obalových souborů s celkovým množstvím 12000 tun radioaktivního odpadu. SKB již podruhé požádala o zvýšení kapacity ukládaného materiálu. Ten má být uložen v hloubce 500 metrů.

Podle švédského environmentálního kodexu musí být změny konzultovány s obyvateli lokality Oskarshamn a Östhammar. Ti mají možnost rozhodnutí zvrátit.

V roce 2018, kdy se naposledy diskutovalo o tématu hlubinného úložiště, byli obyvatelé Oskarshamn rozhodnutí podpořit plány společnosti SKB. Plánované úložiště bylo v říjnu 2020 podpořeno i obyvateli Östhammar.

Riskantní rozhodnutí

V reakci na vládní rozhodnutí vyjádřil generální ředitel společnosti SKB údiv nad nerozhodností vlády ohledně konečného úložiště radioaktivního odpadu.

Tato nerozhodnost zvyšuje riziko bezpečné produkce elektřiny. Problém může vzniknout v případě dřívějšího zaplnění prozatímního úložiště použitého jaderného paliva,“ dodal.

Kvůli rozdělení obou žádostí vzniká další riziko blokace žádosti u soudu pro životní prostředí. Ten totiž musí žádost znovu projít a schválit. Společnost Vattenfall vyjádřila 5. května své obavy ohledně předčasného uzavření jaderných reaktorů kvůli plným skladům použitého jaderného paliva.

Nedostatečná kapacita skladů by mohla postihnout provoz dvou bloků v elektrárně Forsmark již v letech 2024 a 2025. Další blok ve Forsmarku bude možná muset ukončit provoz v roce 2028.

Švédsko je nyní na svých šesti provozovaných jaderných reaktorech závislé, jelikož zajišťují přibližně 40 % dodávek elektřiny. Podobně však jako i jiné evropské země se Švédsko plánuje jaderné energetiky vzdát.

Od roku 1980 jsou tak švédské reaktory postupně uzavírány. Nyní je ve Švédsku odstavených celkem 7 bloků. Mezi dominantní technologii patří ve Švédsku varné reaktory. Kromě těch jsou zde v provozu i tlakovodní reaktory a v minulosti byl provozován demonstrační těžkovodní reaktor.

Komentáře (17)

Ivan Novák13. září 2021, 11:41

Zmatek je negativně vnímán vždy a oprávněně. V článku se bohužel trochu nepřehledně míchá centrální švédský sklad jménem Clab (dočasný sklad, "mezisklad", jde o zkratku z několikaslovného označení jeho funkce) a konečné úložiště. Clab je v provozu od r. 1985, jde v podstatě o vodní bazén vykutaný v hloubce 30 m pod povrchem země, jak píše SKB, a nikdy se nepředpokládalo a nadále se nepředpokládá nějak ho přeměnit na konečné úložiště. Zvýšit jeho kapacitu ale už není snadné, a skladovat další vyhořelé palivo v kontejnerech na pozemcích elektráren by dlouhodobě komunikovanou švédskou koncepci nakládaní s ním zpochybnilo, veřejnost by začala prožívat ten výše zmíněný zmatek.

Karásek13. září 2021, 11:56

Problém je s prozatimním úložištěm jaderného paliva, o konečném úložišti ani nemluvě. Nikdo není schopen sto tisíc let smrtící vyhořelé palivo bezpečně izolovat od okolí ,ale stále chceme stavět další jaderné bloky. Paradox.

Vladimír Šťastný13. září 2021, 12:38

Způsob, jak vyhořelé palivo bezpečně uložit je běžně známý, to jen politici naskakují na módní vlny protiatomu, a nechtějí dát stavbám úložišť zelenou. Paradox je zastavit výrobu z uhlí a nebudovat další jaderné bloky ve chvíli, kdy jsou ostatní známé technologie výroby elektřiny zoufale nevýkonné a vyžadující další a další investice do úložišť nebo přeměny energie. Budou tak dlouho šaškovat, až budeme všichni čumět a jektat zubama.

pr13. září 2021, 15:31

Ve spojitosti s čumendou a jektáním byste spíše než kvantifikátoru který není pravdivý, což vím neb se znám, mohl užívat přiléhavější první osobu jednotného čísla.

Vladimír Šťastný13. září 2021, 19:03

Jistě, vy budete čumět a jektat zuby o den či dva později....

hellokitty13. září 2021, 16:12

a kde to uloziste postavime? ja ho v nasej vesnici nechcem, date si ho do svojej vesnice?

Vladimír Šťastný13. září 2021, 19:00

Klidně.

hellokitty14. září 2021, 12:47

a co na to susedia a vedenie obce, tiez suhlasia?

energetik13. září 2021, 12:08

recyklace, všude čtu jak prý je to levné a dokonale bezodpadové úplné perpetuum mobile, tak ať si atomteroristé pustí žilou a neotravují s tím ostatní.

Vladimír Šťastný13. září 2021, 12:32

Zrovna tak si atomteroristé mohou říct, ať si ozeteroristé stavějí své ostrovy a neotravují s připojením na veřejnou síť.

pr13. září 2021, 15:35

Šak oni to tak už dělají (ne jeden z mypoweru). Takže na tahu jsou nyní ti které jmenoval energetik. O žádném jsem neslyšel. Tak šupšup, máte zpoždění.

Vladimír Šťastný13. září 2021, 19:02

śup, śup, dojde na vás, a to bude keců, kdo co měl udělat, že máte právo a kdo je za to odpovědný:-)))

hlpb13. září 2021, 19:30

Vláďo, ale to už se roky děje, v Německu je přes 2 mil. střešních FVE, loni v Polsku bylo připojeno přes 300 tis. střešních FVE, v Rakousku plánují 1 mil., v ČR letos přibude cca 10.000 střešních FVE, v dalších letech to budou desítky tisíc za rok, v Austrálii má FVE na střeše 3 miliony domácností = více jak 25% domů. Desítky milionů subjektů z celého světa si vyrábějí a spotřebovávají vlastní EE. Tento trend ve světě obrovsky naroste, v budoucnu bude mít svojí FVE doslova každý. Tito samovýrobci jsou částečně soběstační a zbytek EE jim rádi dodají distributoři. Zvykej si, během 5 let uvidíš v ČR velký nárůst nejen střešních FVE, ČEZ a další velké energetické firmy chystají obrovské FVE. FVE bude jednoznačný král energetiky, to je jistota.

energetik13. září 2021, 21:32

Ano správně, věřenou síť na kterou nemají JE žádné výhradní právo a také jí škodit svou neschopností regulace a náhlými nečekanými výpadky obrovských výkonů.

Ivan Novák13. září 2021, 22:00

JE samozřejmě regulovat umí. Pokud některé služby výkonové regulace nenabízí, je to proto, že se takový provozní režim vyplatí méně, než když ho poskytuje plynový nebo uhelný blok s relativně vyššími palivovými náklady. Současná dobře propojená evropská síť výpadek konvenčního bloku bez potíží zvládne, změny výroby FVE a VTE jsou náročnější, protože kumulativně představují daleko větší neovlivnitelný výkon.

energetik13. září 2021, 22:23

Nesmysl, regulovat neumí na libovolnou hodnotu 0-100% do 1 s a znovu zpět na původní výkon. Že dokáže sjet s výkonem na 50% za několik hodin a přitom prodělávat kalhoty se nedá nazvat regulací. To nesplňuje ani současné požadované podmínky pro připojení do sítě povinné pro všechny nové zdroje. To je technicky a ekonomicky úplně k ničemu, to mohlo fungovat tak s uhlím které JE poskytovali zálohu tím že se na uhlí trochu ubralo o to málo co zrovna vyráběli JE. Ale uhlí končí a s ním i jádro, protože přijde o své nutné záložní a regulační zdroje.

richie16. září 2021, 15:29

jasne ..

"..regulovat neumí na libovolnou hodnotu 0-100% do 1 s a znovu zpět na původní výkon....To nesplňuje ani současné požadované podmínky pro připojení do sítě povinné pro všechny nové zdroje. To je technicky a ekonomicky úplně k ničemu...."

presne to iste plati pre "modne/moderne" nahodne zdroje EE .. pre FVE medzi 18:00 az 8:00 vzdy a casto aj mimo tento cas a pre VTE za slabeho vetra a bezvetria (co su obdobia aj niekolk dni) ..

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se