Domů
Rychlé zprávy
Švýcarské zařízení na zachytávání CO2 ze vzduchu vstoupilo do komerčního provozu

Švýcarské zařízení na zachytávání CO2 ze vzduchu vstoupilo do komerčního provozu

V době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží otřást základy pařížské klimatické dohody, uvedla švýcarská společnost Climeworks do komerčního provozu zařízení na zachytávání CO2. Toto zařízení, o jehož výstavbě jsme již informovali, se nachází nedaleko Curychu a ročně dokáže zachytit 900 t CO2 přímo z atmosféry.

Christoph Gebald a Jan Wurzbacher dovedli po devíti letech od první myšlenky na zařízení zachytávající ze vzduchu CO2 svůj projekt až ke komerční aplikaci.

Jejich technologií je osazená střecha zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v oblasti Hinwil. ZEVO zároveň slouží jako zdroj tepelné a elektrické energie pro fungování technologie společnosti Climeworks. Realizace pilotního projektu na přímé zachytávání CO2 ze vzduchu byla podpořena švýcarským Federálním úřadem pro energetiku i Evropskou unií.

Ze vzduchu zachycený CO2 je v tomto pilotním projektu potrubím veden do nedalekých skleníků, kde je pěstována zelenina. Díky dávkování oxidu uhličitého do skleníku dochází k zvýšení výnosů pěstovaných plodin až o 20 %. Dle autorů konceptu je obecně možné zachycený CO2 využít také v dalších odvětvích jako například v potravinářském průmyslu, kde může být využit k tvorbě ochranné atmosféry nebo jako konzervant. Zachycený oxid uhličitý může být také ukládán do podzemních úložišť.

„Jakmile získáme reálná data týkající se spotřeby energie a všech provozních nákladů, budeme schopni vytvořit kalkulace pro realizaci našeho zařízení v ještě ve větším měřítku,“ řekl Jan Wurzbacher, provozní ředitel a současně jeden ze zakladatelů Climeworks.

Cíl: zachytit 1 % globálních emisí CO2 do roku 2025

Zakladatelé Climework si vytyčili ambiciózní cíl – chtějí totiž, aby prostřednictvím jejich zařízení bylo do roku 2025 zachytáváno 1 % celosvětových emisí CO2. Pro dosažení tohoto cíle je nutné nainstalovat přibližně 750 000 zařízení o velikosti lodního kontejneru, která budou vybavena technologií zachytávání CO2.

Zdroj úvodního obrázku: http://www.climeworks.com

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
jan
28. červen 2018, 12:15

Jedno zařízení které CO2 spotřebovává a přeměnuje jej nakyslík se nazývá strom

Dušan
4. červen 2017, 18:26

Pri kondenzačnej uhoľnej elektrarni je potrebné na čistú dodávku 1 MWh elektriny asi pol tony čierneho uhlia a vyprodukuje sa okolo 1 tony CO2. Pri 200 MW bloku v základnom zaťažení sa potom za hodinu vyprodukuje minimálne 170 ton CO2. Celoročný uvádzaný záchyt zariadenia 900 ton vyprodukuje 1 blok elektrárne uvedeného výkonu za 6 hodín.

Naviac samotné zariadenie spotrebováva na svoju vlastnú spotrebu teplo a elektrinu (v článku nie sú kvantifikované spotreby).

Z tohto prepočtu sa mi javí celé zariadenie ako technický nezmysel, ktorý nemá potenciál prispieť k redukcii množstva CO2 v atmosfére.

C
4. červen 2017, 20:23

Možná je nezvládne úplně redukovat, nevíme co s ním, respektive víme, ale je to do doby než bude hotova OZEnergetika či JEnergetika, totálně nesmyslné, nicméně by dokázalo koncentrovat CO2 pro technologické použití, zde skleníky.

Jak se dívám na jejich stránku, tak je to nějaká chemikálie, která normálně pohlcuje CO2 a při zvýšené teplotě se z ní ono CO2 vylučuje. Otázka jak ten celý proces funguje, jestli je to něco na principu vazby, energeticky to bude nic moc, jestli je to něco na principu rozpustnosti, pak je to asi použitelné.

Jak se tak dívám tak je to nějaká komplexní látka s aminy a nějakou reakci za pomoci vodní páry, jestli jsou tam vazby velmi slabé, pak by to mohlo fungovat. Pokud to napojíte, po jisté oběti, na okruh jaderné elektrárny, nebo elektrárny solárně-termické, nebo naleznete vhodný zdroj teplé vody v podzemí, pak je to teoreticky použitelné. To že to tady napojili na spalovnu je myslím zejména protože napojení na JE jim v tomto stádiu nikdo nedovolí, leda by z ní již byl veden parovod/horkovod a zřejmě se jim podařilo ve vhodné vzdálenosti najít i využití.

Martin Hájek
5. červen 2017, 01:40

Je to komický nesmysl. Spaliny ze spalovny i z jiných zařízení lze využít ve sklenících rovnou a je nesmysl snažit se jímat CO2 ze vzduchu. To je totální nesmysl a snaha o perpetuum mobile. Jinak samozřejmě z toho CO2 ve skleníku rostliny využijí minimum, většina uteče do atmosféry, takže o žádné zachycování nejde a je to jen greenwashing pro experty na energetiku co sotva vychodili základku.

C
5. červen 2017, 15:09

Jasně, teď to nemá smysl, to ostatně ani s jinou fosilní elektrárnou, přesně z toho důvodu co říkáte, na druhou stranu pokud je to pokusné zařízení, tak brali co bylo. Jako potvrzení/vyvrácené konceptu té záchytné technologie to myslím bude dostatečné.

Za úplný nesmysl bych to nepovažoval, nikdy nevíme jaká technologie bude třeba za rok, dva deset. Jestli toto demonstrační zařízení bude fungovat, pak bud mít potenciální využití například v kosmonautice, kde, pokud se kdy budou realizovat mimozemské základny, bude třeba nějaké takové zařízení.

Eventuálně by mohlo pomoct v momentě kdy budeme mít řekněme 90% elektřiny a tepla bez emisí a bylo by třeba s CO2 opravdu něco dělat, ale to už bych předbíhal událostem.

NN
5. červen 2017, 18:45

To snad až po vyjádření agrotechnika(či někoho takového), zda-li úroveň čištění těch spalin pro provoz skleníku vyhovuje. Jinak byste mohl skleník taky pěkně zasajrajtit.

Martin Pácalt
5. červen 2017, 09:57

Nebyl bych hned negativní a nesplachoval nápad jako je tento do záchodu. Líbí se mi, že se jednoduše zkouší cestu z několika možných cest. Časem se přijde na to, že to bu´dto lze vylepšovat a nebo je to slepá ulička. V každém případě bych to parafrázoval touto větou: "Nebyl to právě Jára Cimrman, který přišel na to, že foukáním cigaretového kouře do vodní lázně zlato nevznikne?" .

Osobně se mi zatím nejstabilnější řešení jeví zachytávání C02 do čedičů na Islandu, kdy je plyn chemicky navázán (sloučen) s horninou a udržíte ho tam pod lokálním geostatickým tlakem. Pokud je plyn slučován s horninou (která je v čase čím dál více od tektonické poruchy-výronů magmatu) , pak není pravděpodobné, že by se vrátil do koloběhu atmosféry při první erupci sopky.

Tlakování plynného CO2 pod zem je mnohem rizikovější, protože plyn může nekontrolovaně unikat trhlinami nebo např. promísit hluboké slané podzemní vody s těmi sladkými těsně podpovrchovými.

V každém případě, pokud se neobjeví výzkumník, který by dokázal, že CO2 není za globálními poruchami klimatu, první, kdo doběhne na metu 100%ně bezemisní ekonomiky, bude začínat řešit i dluh z minulosti při spalování fosilních paliv.

Martin Hájek
5. červen 2017, 10:07

No já myslím, že jste to popsal přesně a spláchnout do záchodu je ještě docela diplomatické zacházení s tímto nápadem. Zlato ze švestek... a to vymysleli naši alchymisté?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se