V Evropě nabývá na důležitosti ochrana námořní energetické infrastruktury

Podle dokumentu publikovaného Florentskou školou regulace, partnerskou organizací Rady evropských energetických regulačních orgánů, nabývá v Evropě na důležitosti ochrana kritické energetické infrastruktury na moři. Zvýšená pozornost se tématu věnuje hlavně po výbuchu plynovodu Nord Stream. Dle výzkumníků mohou důsledky sabotáží a dalších bezpečnostních událostí v těchto zónách, mít významný dopad na evropské energetické trhy. 

Ve 20. století představovala klíčový faktor pro navyšování námořní bezpečnosti těžba a přeprava ropy. S postupnou globalizací a diverzifikací trhů bylo zapotřebí zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců. Bezpečnost přístavů a námořních tras se následně stala ústředním tématem po teroristických útocích z 11. září 2001. Událost vyvolala debatu o zvýšení kontroly nad přístavy, námořními obchodními toky a zařízeními na zkapalněný zemní plyn (LNG).

V Evropě se zvýšená pozornost tomuto tématu znovu dostala po výbuchu plynovodu Nord Stream v září 2022. Útok na kritickou infrastrukturu členského státu NATO zvýšil už tak napjaté vztahy mezi evropskými státy a Ruskem.

V reakci na to, se zejména v pobaltských státech oživila debata o námořní bezpečnosti. Aktéři debaty nejčastěji upozorňují na velký rozvoj mořské infrastruktury v posledních letech. Ten je vyvolaný například rozvojem větrných elektráren na moři, které na sebe navazují investice do přenosové infrastruktury, přístavišť a dalších zařízení umístěných buďto přímo na moři nebo na pobřeží.

V létě roku 2023 litevský expert přidružený k Centru energetické bezpečnosti NATO dále upozornil na potřebu lepších dohledových mechanismů. Zároveň uznal, že kritická infrastruktura na moři je neodmyslitelnou součástí diskuse o energetické bezpečnosti.

Ilustrace nově vznikající infrastruktury na moři: Německo-dánské propojení prostřednictvím offshore větrného parku

Dle výzkumu z Florentské školy regulace jsou navíc námořní oblasti dnes vystaveny většímu riziku v porovnání s pozemní infrastrukturou, jelikož v této oblasti existuje menší kontrola. Energetická infrastruktura na pevnině dle názoru autorů vyžaduje soustředěné úsilí zejména na vnitrostátní úrovni. Na opačné straně ochranu na moři je potřeba zajistit v rámci koordinovaného přístupu na úrovni EU případně NATO.

Zvýšenou pozornost na půdě EU můžeme pozorovat i na posledních událostech, kdy Námořní síly Evropské unie (EUNAVFOR) zahajují novou námořní misi nazvanou "Operace Aspides". Jejím cílem je řešit rostoucí nestabilitu v Rudém moři.

Ačkoliv se nejedná o místa, kde se přímo nachází evropská kritická infrastruktura, na misi lze dle vybraných názorů pozorovat, že EU začíná věnovat větší pozornost bezpečnostním otázkám na moři, které mohou ohrozit energetickou bezpečnost členských zemí.