Jak se svět vyrovnává s válkou v Íránu: Evropa tlumí dopady, Čína sází na soběstačnost

Šest měsíců po zahájení útoků USA a Izraele na Írán se důsledky konfliktu promítají do energetické transformace prakticky ve všech regionech světa. Nejvíce se liší podle míry dovozní závislosti, domácích zdrojů a schopnosti vlád skloubit snahu o zajištění dostupnosti energie, bezpečnosti dodávek a dlouhodobé udržitelnosti.

Evropa byla konfliktem výrazně zasažena především kvůli závislosti na ropných produktech z Perského zálivu, když Hormuzským průlivem prochází téměř polovina dovozu leteckého paliva do EU a zhruba pětina dovozu nafty. Dopad na dodávky leteckého paliva byl nicméně mírnější, než se původně očekávalo, mimo jiné díky slabší poptávce, alternativním importům a vyššímu výkonu evropských rafinerií.

Evropská elektroenergetika je proti vyšším cenám plynu odolnější než při začátku války na Ukrajině. Obnovitelné zdroje nyní pokrývají 35 % výroby elektřiny na pěti hlavních evropských trzích, zatímco v roce 2021 to bylo 24 %. Ke zmírnění cenového šoku pomohla také nižší poptávka.

Dosavadní evropská opatření se podle BloombergNEF soustředí spíše na ochranu spotřebitelů před růstem cen než na rychlejší nahrazování fosilních paliv. Tento přístup podporuje zajištění dostupnosti energie, zároveň však zvyšuje tlak na veřejné rozpočty a může oddalovat strukturální snížení spotřeby ropných produktů a zemního plynu.