Vláda projedná zvýšení letošních výdajů na obnovitelné zdroje o 20 miliard korun

Vláda dnes projedná navýšení výdajů na podporované zdroje energie (POZE) o přibližně 20 miliard na celkem 28,57 miliardy korun. Stát by k tomu měl použít zejména peníze z rozpočtových rezerv a nespotřebovaných výdajů. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Marek Vošahlík. Návrh MPO podpoří i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj to plánovaný deficit státního rozpočtu nezvýší.

Dotace na POZE stát vyplácí od roku 2006, do roku 2023 na nich vyplatil v souhrnu přes 538 miliard Kč. Další stovky miliard zaplatili odběratelé ve svých platbách za dodávku elektřiny, podle výpočtů analytika XTB Jiřího Tylečka šlo přibližně o 364 miliard Kč bez DPH.

„Jedná se o návrh na navýšení prostředků na předpokládané pokrytí nákladů provozní podpory z POZE na rok 2025 na 28,57 miliardy korun a zároveň poskytnutí šesti miliard korun z rozpočtové rezervy. V případě schválení se tedy financování pokryje ze zmíněné rezervy, již alokovaných prostředků, které má MPO k dispozici, a nespotřebovanými výdaji resortu,“ řekl k návrhu ministerstva Vošahlík.

Vláda loni na podzim rozhodla, že v letošním roce vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun, což by bylo stejná částka jako loni. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s částkou 31,2 miliardy korun. Vláda ovšem plánovala snížit náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů například lepším vyhodnocování výnosnosti jejich provozu a zpřísněním kontrol.

Nyní se ovšem ukazuje, že původně vynaložená částka letos na POZE stačit nebude. Návrh MPO podpoří i ministerstvo financí. Podle Stanjury to ale neohrozí dodržení plánovaného schodku státního rozpočtu pro letošní rok. „Platí to, co každý rok. Máte naplánované výdaje, část z nich se ale neuskuteční. Ta částka je vysoká, každoročně kolem jednoho sta miliard korun. Stejná situace nastane i v roce 2025. Takže ano, dodržíme schodek rozpočtu plánovaný na rok 2025,“ uvedl Stanjura.

Sněmovna letos schválila novelu energetického zákona, která mimo jiné zavádí nové požadavky na provozovatele tuzemských solárních zdrojů. Solární elektrárny o výkonu nad 30 kilowattů uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 budou nově podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Stanjura si od novely sliboval snížení výdajů.

„Není pravda, že se nepodaří nic ušetřit. Máme schválený nový zákon, myslíme si, že nějaké prostředky se bezesporu ušetří. Ten zákon nesměřoval jen k roku 2025, směřoval až k roku 2030, ta úspora se může projevit i v dalších rozpočtech,“ řekl Stanjura.

Novelu naopak kritizovali zástupci solárního oboru, podle nichž ohrozí další rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku a sníží důvěru investorů. Podle Solární asociace už někteří zahraniční investoři kvůli změně podmínek připravují žalobu na stát k mezinárodní arbitráži.