Baterie na vzestupu: Velká úložiště táhnou růst v Německu i Česku

Připojovaná kapacita bateriových úložišť v Německu i Česku prudce roste. V Německu vzrostl přírůstek za devět měsíců meziročně o 91 %, v Česku za pololetí o 83 %. Polovinu přírůstku tvoří v obou zemích velkokapacitní systémy. Německá solární asociace však varuje, že beze změn v povolování a připojování k síti růst zpomalí. Analytici navíc upozorňují, že s přibývajícími bateriemi na trhu mohou investorům klesat výnosy.

Německá solární asociace BSW-Solar hlásí, že rozšiřování bateriových úložišť nabralo na obrátkách. Již v prvním letošním čtvrtletí přibyly více než 2 gigawatthodiny (GWh) nové kapacity, což představuje meziroční nárůst o zhruba 67 %. Během prvních devíti měsíců roku bylo uvedeno do provozu více než půl milionu nových bateriových úložišť. Přibližným přepočtem se dostaneme k číslu 1 800 nově připojených zařízení denně.

Nově instalovaná kapacita za období ledna až září odpovídá přibližně 8,2 gigawatthodinám (GWh) a meziročně vzrostla o 91 %. Na velkokapacitní úložné systémy připadá 3,8 GWh, tedy přibližně polovina instalované kapacity, a asociace je označila za hlavní hybatele současného růstu trhu. Tento segment tak meziročně vzrostl více než čtyřnásobně. Baterie využívané domácnostmi posílily o 20 % na 3,2 GWh.

Téměř šestinásobek instalované kapacity do roku 2030

Byť asociace za celý rok očekává zvýšení kapacity o více než 10 GWh, zároveň varuje, že toto tempo nemusí být udržitelné. Zájmová skupina zahrnující více než 1 000 společností zabývajících se solárními a úložnými systémy proto volá po urychlení výstavby bateriových úložišť. Základem je závazek instalovat do roku 2030 alespoň 50 gigawattů (GW) výkonu a 200 GWh kapacity úložišť.

Podle dat platformy Energy-Charts, kterou provozuje Fraunhoferův institut pro solární energetické systémy ISE, činí celková instalovaná kapacita bateriových úložišť 34,4 GWh a jejich výkon 22 GW. Během následujících tří až čtyř let by tak chtěla asociace zvýšit kapacitu na minimálně šestinásobek.

Asociace předkládá recept na zrychlení výstavby

Aby země dokázala do soustavy efektivně začlenit plánovaný růst obnovitelných zdrojů energie, potřebuje podle analýzy Fraunhoferova výzkumného institutu každý rok instalovat úložiště o výkonu nejméně 8 GW. Přírůstek mezi lednem a zářím roku 2026 činil okolo 5 GW.

Konkrétní plán o 15 bodech na urychlení výstavby, který BSW-Solar představila, adresuje převážně německou vládu. Nevyužitý potenciál spatřuje BSW-Solar u domácností, které kvůli chybějícím standardizovaným procesům zatím nemohou fungovat na trhu s elektřinou.

Asociace pro ně navrhuje jednorázový příspěvek na dovybavení bateriemi pro zhruba 1,4 milionu starších střešních elektráren, které je dosud nemají. Majitelé by pak větší část vyrobené elektřiny využili sami a méně prodávali do sítě, čímž by měly klesnout výdaje státu na výkupní ceny, které tyto elektrárny mají garantované.

Dalším z pilířů plánu je integrace úložišť do sítě. Instalací bateriových systémů sloužících potřebám sítě v elektrických rozvodnách by se uvolnila kapacita pro připojení dalších 150 GW fotovoltaiky, tedy více, než činí současný instalovaný výkon, aniž by bylo nutné okamžitě posilovat distribuční soustavu.

BSW-Solar proto navrhuje uložit provozovatelům distribučních soustav povinnost vypisovat na taková úložiště výběrová řízení. Argumentuje také tím, že při přetížení sítě by se redispečink měl uplatňovat v předávacím místě, nikoli přímo u výrobny. Přebytky by se tak mohly ukládat, místo aby se výroba omezovala.

Asociace chce v neposlední řadě jednotné a rychlejší povolování s pevnými lhůtami a jasnější pravidla pro výstavbu úložišť ve volné krajině. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) bývá samotná stavba bateriového úložiště nejkratší částí celého procesu. Mnohem více času zabere vyřízení povolení, zajištění financování a hlavně čekání na připojení k síti.

V Evropě se od záměru po spuštění provozu obvykle počítá se dvěma až dvěma a půl lety. Podobně jsou na tom Spojené státy nebo Japonsko, zatímco Čína či některé státy Blízkého východu zvládají projekty dokončit rychleji. Jiné zdroje flexibility, jako jsou přečerpávací vodní elektrárny nebo nové plynové bloky, se podle IEA připravují výrazně déle.

Po Lex OZE III přichází v Česku boom

Tuzemská solární asociace letos uvedla, že v prvním pololetí byla připojena bateriová úložiště s celkovou kapacitou 318 MWh. To představuje meziroční nárůst o 83 %. Stejně jako v Německu se podíl velkokapacitních úložišť blížil polovině, jejich kapacita konkrétně činila 143 MWh.

Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT dříve informovala, že velká úložiště nad 1 MWh byla v Česku dosud spíše raritou. Chybělo pro ně legislativní ukotvení, pravidla i finanční podpora. Fungovala proto primárně jako součást tepláren, plynových zdrojů nebo solárních parků. Investoři dnes v Česku připravují projekty s násobně vyššími výkony i kapacitami za miliardy korun.

„Český trh ukázal, že ani ne rok od nabytí účinnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na zájem investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“řekl v souvislosti s letošními daty Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

Ekonomika bateriím, a tedy investorům do úložišť, přeje. Rozdíl mezi cenou elektřiny v nejlevnější a nejdražší hodině dne se na českém spotovém trhu od roku 2022 výrazně zvětšil. Zkušenosti z vyspělejších trhů nicméně ukazují, že s přibývajícími bateriemi se tento rozdíl rychle zmenšuje.

Analytici z Aurora Energy Research varují, že rychlý nárůst instalací velkokapacitních baterií může například v Německu vést k nasycení trhu a poklesu výnosů do roku 2030. Odkazují se přitom na změny na britském trhu, kde dochází k výraznému snižování zisků provozovatelů úložišť.