Vliv sucha na dostupný výkon jihovýchodní Evropy může přetrvat až do října

Dlouhotrvající sucho může podle analytiků udržet dostupný výkon zdrojů v jihovýchodní Evropě pod zvýšeným tlakem až do podzimu. Přestože se srážky mají postupně vracet k normálu, nízké zásoby vody a pomalé doplňování vodních toků budou podle odhadů dál omezovat výrobu jaderných a vodních elektráren. Situace tak může komplikovat zajištění dodávek elektřiny zejména během období vysoké poptávky.

Jihovýchodní Evropa může kvůli dlouhodobému suchu čelit omezené dostupnosti elektřiny z vodních i jaderných elektráren využívajících říční vodu k chlazení až do začátku podzimu. Podle analytika Montel EQ Eylerta Ellefsena se přitom normalizace přítoků v jihovýchodní Evropě neočekává před koncem září. A to navzdory tomu, že srážky v regionu by se podle výhledu měly do konce srpna přiblížit dlouhodobému normálu. Doplnění vodních toků a zásob vody však může mít značné zpoždění.

Situace je problematická zejména v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Rakousko, Maďarsko, Srbsko, Rumunsko a další státy regionu mají podle Montel EQ hladiny vody pod minimy zaznamenanými za posledních 20 let. Přítoky se pohybují pouze kolem 50 % běžných hodnot.

Nízké průtoky představují problém nejen pro chlazení jaderných elektráren, ale také pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Podle výhledu Montel EQ by výroba elektřiny z vodních elektráren měla v následujících týdnech zůstat přibližně 0,8 až 1,1 GW pod dlouhodobým normálem.

Výpadky či omezení jaderných elektráren mohou mít přitom na regionální výkonovou bilanci výrazný dopad. Jaderné zdroje mají v některých zemích významný podíl na výrobě elektřiny a jejich omezení nelze snadno kompenzovat zvýšením výroby v jiných zdrojích. V případě delšího trvání problémů tak může růst potřeba výroby elektřiny z dražších špičkových zdrojů i dovozu elektřiny.

Významným příkladem je maďarská jaderná elektrárna Paks s instalovaným výkonem přibližně 2 GW, jejíž chladicí systém je závislý na podmínkách na Dunaji. Dlouhodobě nízká hladina řeky představuje riziko pro dostupnost jejího výkonu. Podobná závislost existuje také u rumunské elektrárny Cernavodă s výkonem 1,35 GW a slovinské elektrárny Krško o výkonu 0,7 GW.