Bloomberg: Obnovitelné zdroje v EU tlumí dopad války proti Íránu na ceny energií

ČTK
17. březen 2026, 18:35
21 komentářů
bloomberg-obnovitelne-zdroje-v-eu-tlumi-dopad-valky-proti-iranu-na-ceny-energii

Evropské země se díky diverzifikaci zdrojů energie a rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů vyrovnávají s aktuálním růstem cen ropy a plynu způsobeným válkou na Blízkém východě lépe než při energetické krizi v roce 2022 po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ve své analýze to uvedla agentura Bloomberg. Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu a Francii zůstávají relativně stabilní a v posledních dnech dokonce klesaly, přestože ceny ropy prudce rostly. To naznačuje vyšší odolnost evropského energetického systému.

Podle analýzy sehrává klíčovou roli rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, zejména solární a větrné energie, které pomáhají tlumit cenové šoky na trzích s elektřinou. "Trh s elektřinou je výrazně diverzifikovanější než trh s ropou, a proto dokáže lépe odolávat omezením dodávek ropy nebo plynu," uvedla obchodní ředitelka švýcarské energetické společnosti Alpiq Holding Morgane Trieuová Cuotová .

Bez obnovitelných zdrojů a bez sezonního poklesu poptávky by evropské ceny elektřiny byly již nyní asi o třetinu vyšší, uvedla ve své zprávě Rabobank. S odkazem na turbulence na trzích s fosilními palivy uvedl generální ředitel energetické společnosti RWE Markus Krebber, že obnovitelné zdroje energie pomáhají stabilitě, protože nejsou vázány na importovaná paliva.

Investice do solárních panelů a větrných elektráren z posledních let vedly k tomu, že tyto zdroje pokrývají větší část spotřeby a snižují závislost na fosilních palivech. "To, co nyní vidíme, je energetická transformace v praxi," uvedl Jorge Martinez ze Nadara, která se zaměřuje na obnovitelné zdroje energie. Rostoucí kapacita obnovitelných zdrojů podle něj pomáhá tlumit dopady geopolitického napětí na ceny energií.

Analýza nicméně upozorňuje, že evropské trhy nejsou vůči výkyvům zcela imunní. Ve večerních hodinách, kdy výroba ze solárních zdrojů klesá, ceny elektřiny v některých zemích výrazně rostou a mohou dosahovat až trojnásobku běžných úrovní.

Stabilitě trhu napomáhá také vyšší výroba elektřiny z jádra a postupné oživení výroby z větrných elektráren po slabším období. Francouzský jaderný sektor, který byl během krize v roce 2022 oslaben, je nyní ve výrazně lepší kondici a dodává více energie do sítě, uvedla agentura Bloomberg. Současně se s příchodem jara zvyšuje výroba ze solárních zdrojů a klesá poptávka po vytápění, což dále zmírňuje tlak na ceny.

Podle Bloombergu by měla německá solární produkce v dubnu vzrůst přibližně o 25 procent ve srovnání s předchozím rokem. Výroba větrné energie by měla meziročně vyskočit o 70 procent po jednom z nejslabších období za poslední roky.

"Od poloviny února jsme během špičky slunečního svitu v Německu často zaznamenávali nízké nebo dokonce záporné ceny – něco, co bychom normálně očekávali až od dubna," uvedla analytička Nathalie Gerlová z London Stock Exchange Group.

Zmíněná dynamika vede k tomu, že plynové elektrárny jsou v provozu hlavně během večerních špiček. Záporné hodinové ceny zaznamenaly od začátku války proti Íránu také Francie a Španělsko.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útok na Írán, ten reaguje odvetnými dronovými a raketovými útoky na Izrael a arabské země, v nichž jsou americké vojenské základny. Doprava v Hormuzském průlivu v důsledku války klesla o 90 procent. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatiha Birola už objem narušených dodávek překonal ropnou krizi v roce 1973.

Ceny ropy v důsledku nynějšího konfliktu a souvisejících problémů s logistikou prudce vzrostly. Cena ropy Brent se v posledních dnech pohybuje kolem 100 dolarů za barel. Společnost QatarEnergy krátce po začátku války zastavila produkci LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení na zpracování plynu Rás Laffan a Masaíd, která se na světové produkci LNG podílejí zhruba dvaceti procenty.

Loading...

Komentáře (21)

Petr Holý17. březen 2026, 20:43

Přesně co jsem psal v diskusi níže , EU je mnohem odolnější energetické krizi díky rozvoji nefosilních substitucí než v roce 2021-2022

Jaroslav Studnička17. březen 2026, 20:59

Ropa má s výrobou elektrické energie v EU pramálo společného.

Se zemním plynem není takový problém jako byl během plynové krize způsobené Ruskem.

Jan Veselý17. březen 2026, 22:30

A v letech 2021-2022 na tom byla lépe než v roce 2015. A je třeba poznamenat, že současné nové potíže v energetice a potíže, co řešíme od roku 2022, mají společného jmenovatele - ropu.

Petr Holý18. březen 2026, 00:34

No ano , ale tehdy šla nahoru i elektřina , ta dnes nestoupá díky OZE.

Emil18. březen 2026, 06:25

Závěr že cena elektřiny nestoupá je poněkud unáhlený, zvlášť když za těch pár týdnů vzrostla cena cal-27, kterého by se to mělo dotknout minimálně, už o 9 %.

Jaroslav Studnička18. březen 2026, 08:14

Jak ropa souvisí s výrobou el. energie v EU?

Jan Veselý18. březen 2026, 13:05

Ropa je motiv a zdroj financování v obou těch nedomyšlených imperiálních projektů. Zemní plyn se s tím vždy sveze a cena elektriky letí nahoru.

Jan Veselý17. březen 2026, 22:37

Vypadá to, že vedení EU opravdu uvažovalo strategicky s tlakem na lokální a obnovitelné zdroje energie a na elektromobilitu. Všichni ti "brm-brm odborníci", co na ně kvůli tomu plivali, by se nad sebou měli zamyslet.

Martin Hájek18. březen 2026, 10:37

Já bych jen suše poznamenal, že strategicky je nejlepší jaderná elektrárna případně elektrárna na vlastní uhlí, která se na rozdíl od elektráren s občasnou výrobou nemusí doplňovat dováženým plynem. Kdo trochu chápe, jak se tvoří cena elektřiny, tedy že ji tvoří marginální zdroj, tak se těm kecům o tom, jak nás OZE zachránily, musí smát. Po valnou většinu roku je závěrný zdroj plynová elektrárna, takže cena dováženého plynu se naprosto přímo promítá do ceny elektřiny (včetně třeba ceny na celý příští rok), i když je z plynu jen cca 20 % té elektřiny. Kdyby dnes mělo Německo své jaderné elektrárny, byly bychom na tom výrazně lépe, to mělo férově také zaznít a ne jen zase OZE propaganda.

Jarda18. březen 2026, 11:58

To je všechno tak krásné, kazí to maličkost, že ty JE nejsou postavené.

Na "kdyby" se totiž nehraje, minulost nezměníte.

Emil18. březen 2026, 12:33

Ani ne, když jak v ČR tak v EU jsou (ty údajně nepostavené) jaderné elektrárny největším zdrojem elektřiny vůbec.

Jarda18. březen 2026, 12:59

Je snad jasné, že je myšleno, pro tu zbývající výrobu z ostatních zdrojů.

Mimochodem, nestačí je mít postavené, ale musí být i v provozu.

Emil18. březen 2026, 13:41

A na to jste přišel jak, co někdo jiný jak myslel? Nic o "zbývající výrobě z ostatních zdrojů" se tam ani náznakem nepíše a ani to z toho vůbec nijak nevypývá. Takže ne, není to jasné.

Jan Veselý18. březen 2026, 13:08

Že se nemusí jaderné elektrárny něčím doplňovat? Chápu vaše zběhnutí k PR, takhle zoufalé nesmysly by energetik říkat neměl.

Emil18. březen 2026, 13:12

Nepsal že se nemusí něčím doplňovat, psal že se nemusí doplňovat dováženým plynem. Když už chcete někoho obviňovat z psaní nesmyslů, aspoň by si to chtělo přečíst a pochopit co napsal.

Jan Veselý18. březen 2026, 13:15

A strategicky je nejlepší to, co se dá udělat rychle, ve velkém a za rozumnou cenu. Něco, co dokáže zainvestovat leckdo, ne jen energetický mono/oligopol pod velkou státní intervencí.

BTW, nejlepší zbraní ve snaze snižovat spotřebu zemního plynu byly a jsou úspory ve vytápění a tepelná čerpadla.

Miloslav Černý18. březen 2026, 13:56

Myslet si, že tyto nesnáze může v budoucnu vyřešit velké jádro je naivní představa. Kdo chce psa bíti ten si klacek vždycky dokáže najít. Jestli máme vzít na milost dočasně jádro tak v podobě SMR ukryté v podzemí, což by v našich končinách neměl být až takový problém. Nic není 100%, ale tato varianta se k ní blíží ze všech nejvíce.

Jaroslav Studnička18. březen 2026, 14:05

Předpokládám, že píšete maximálně za porobně smýšlející ideologické protijaderné aktivisty?

Protože mandát za "nás" opravdu nemáte.

Miloslav Černý18. březen 2026, 15:19

Kdybych psal za ty proti jaderné aktivisty, tak bych nepodporoval ani SMR, o které začíná být celosvětový zájem, s množstevní výrobou se stanou ekonomicky výhodnější s rychlejší výstavbou a návratností. Myslet na budoucnost se musí dostecně s představou současného vývoje, to. je reálná cesta k postupnému snížovaní státního dluhu.

Jaroslav Studnička18. březen 2026, 18:56

To jsem od protijaderných aktivistů před několika lety slyšel, když se začalo mluvit o NuScale. "Na co budovat velké bloky, počkejme na SMR". Ještě před tím stejným způsobem mluvili o jaderné fúzi.

Zatím nikdo neví jaká bude cena SMR v porovnání s velkými bloky.

O SMR je i v ČR velký zájem, viz aktivity ČEZ.

Martin18. březen 2026, 06:33

Tak hlavně pomohl faktor náhody v podobě počasí. Nadprůměrně vysoké teploty jednak snížily poptávku u vytápění a taky byla vyšší produkce z OZE plus stoupla výroba z uhlí diky příznivějšímu dark spreadu, kterému pomohl politicky tlak na pokles ceny povolenky.

Při prumernych či podprůměrných teplotách by byl efekt opačný a růst cen ee by byl o to vyšší.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se