Centrum pro výzkum geotermální energie v Litoměřicích bude otevřeno na jaře

Na jaře se vědci nastěhují do nového centra pro výzkum geotermální energie. Staví se na místě bývalých kasáren v Litoměřicích, hotová je hrubá stavba. Vznikne zázemí pro výzkumníky, kteří budou realizovat experimenty s geotermální energií. Cílem je zjistit možnosti využití energie z nitra Země pro vytápění či výrobu elektrické energie.

Litoměřice nabídly pro výstavbu centra prostor po bývalých kasárnách. Budovu tvoří rekonstruované garáže, které budou sloužit jako sklady, a moderní dostavba.

„Postavena je konstrukce střechy, začínáme s instalací rozvodů. Do zimy bychom chtěli mít objekt osazen okny, dveřmi, abychom mohli pracovat uvnitř,“ řekl dnes novinářům stavbyvedoucí Petr Skřivan.

Náklady na stavbu jsou 45 milionů korun, dalších 26 milionů korun bude stát přístrojové vybavení laboratoří.

Náklady na realizaci centra včetně stavby, vybavení a mzdových prostředků pro zaměstnance jsou do roku 2022 celkem 250 milionů korun, pokryje je dotace EU a státu. Poté by si mělo centrum na provoz zčásti vydělat, počítá se i s dotacemi.

„Budova je postavena jako nízkoenergetická, nepočítáme s vysokými náklady na provoz,“ uvedl vedoucí projektu využití geotermální energie z litoměřického městského úřadu Antonín Tym.

Součástí stavby je přednáškový sál pro 50 lidí, dva pokoje pro nocování badatelů, čtyři laboratoře, kanceláře. Počítá se s exkurzemi školáků, pro které bude připravena expozice k tématu.

Cílem výzkumníků je ověřit vhodné lokality pro umístění vrtů na získávání geotermální energie.

„Základní problém je, jak teplo, které máme v hloubce, dostat na povrch. To se děje pomocí vody, kterou tam natlačíme a pak ji čerpáme teplou. Mění se ale propustnost hornin, jejich skladba. Jedna metoda nefunguje všude. Proto chceme vymyslet nějaký možný společný postup,“ uvedl Tomáš Fischer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zájem o projekt projevili experti z Německa, Francie, Švýcarska a dalších zemí, kde výzkum geotermální energie také běží. Přímo se tato obnovitelná energie využívá na Islandu, Filipínách či v USA, kde teplá voda přímo vytéká na povrch.

V podmínkách České republiky je podle vědců potřeba tři kilometry hluboký vrt pro získání vody o teplotě 50 až 70 stupňů Celsia a zhruba pětikilometrový vrt pro získání vody o teplotě 160 stupňů Celsia, kterou by bylo možné vyžívat pro výrobu elektrické energie.

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.

V areálu bývalých kasáren je už jeden průzkumný vrt, počítá se s dalšími monitorovací vrty sledujícími seismicitu. K čerpání tepla by se pak měl vyhloubit jeden vrt hluboký čtyř až pět kilometrů a k němu opět dva další. Náklady na vytvoření celého systému vrtů jsou odhadem 1,3 miliardy korun.