MŽP: Na horkovod z Dukovan do Brna je připraveno až 11 miliard korun z povolenek
Na financování výstavby horkovodu z Dukovan do Brna je připraveno až 11 miliard korun z výnosů z dražeb emisních povolenek. Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlásilo novou dotační výzvu, uvedlo v dnešní tiskové zprávě zaslané ČTK. Horkovod má výrazně snížit závislost Brna na zemním plynu a posílit energetickou bezpečnost regionu.
Projekt má za cíl využít odpadní teplo z výroby elektřiny v jaderné elektrárně Dukovany a přivést jej do brněnské dálkové tepelné sítě. Hlavním investorem jsou Teplárny Brno. Systém by měl pokrýt až polovinu potřeby tepla ve městě a přilehlých obcích, čímž výrazně omezí spotřebu fosilních paliv. Brno je v současnosti závislé na dovozu plynu z více než 80 procent. Vedle horkovodu bude město teplo získávat i ze zařízení na energetické využití odpadu SAKO Brno a z biomasy.
"Projekt ukazuje, jak lze efektivně využívat sekundární zdroje energie, jako je nevyužité teplo z jaderné elektrárny, ve prospěch obyvatel a městské infrastruktury. Místo toho, aby teplo z výroby elektřiny končilo bez užitku, bude sloužit k zásobování desetitisíců domácností v Brně," uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Tento přístup podle něj výrazně zvyšuje českou energetickou soběstačnost, snižuje závislost na dovozu fosilních paliv a posiluje celkovou energetickou bezpečnost České republiky.
Tato stavba se bude moci o podporu ucházet prostřednictvím druhého kola výzvy z programu I+ (Inovativní a komplexní projekty). Prvním kolem výzvy, kde byl posuzován projektový záměr, projekt horkovodu Dukovany–Brno už úspěšně prošel. Druhé kolo dotační výzvy z programu I+ se otevřelo 10. července a potrvá do 30. září 2025.
Administraci výzvy zajišťuje Státní fond životního prostředí ČR, který bude od roku 2026 hlavním příjemcem výnosů z dražeb emisních povolenek. Výstavba horkovodu by měla začít v roce 2027, teplo do Brna má proudit od roku 2031.
"V rámci prvního kola výzvy I+ jsme posuzovali projektový záměr výstavby horkovodu Dukovany-Brno z mnoha aspektů. Zajímaly nás samozřejmě očekávané přínosy celého projektu, technické řešení, udržitelnost, ale i potenciál dalšího rozvoje," popsal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Dodal, že dotační podpora bude projektu poskytnuta na základě rozhodnutí ministra, pokud projekt splní všechny podmínky výzvy.
Předpokládané celkové investiční náklady projektu jsou přibližně 16,3 miliardy korun, dotační podpora může dosáhnout až 11 miliard korun, přičemž definitivní výše podpory se stanoví až po dalším posouzení projektu.
Mohlo by vás zajímat:
Je znám důvod, proč jenom pro vytápění poloviny Brna ?
Protože druhá polovina má parní rozvody a ty se musí nejdřív přebudovat.
Emile, to je nesmysl. V Brně už zbývá parních trubek jen pár kilometrů a budou vyměněné během 2-3 let, tedy dlouho před tím, než půjde horkovod do provozu. Ale ten horkovod bude logicky dodávat teplo hlavně v základním zatížení. Nedávalo by smysl dimenzovat 40 km trubky z Dukovan na výkon, který je potřeba jen pár týdnů v roce.
OK, díky za opravu.
Tak pokud půlka Brna na to nyní napojit nejde je jenda věc. Druhá je nezdravá závislost. Potřebuje Brno diverzitu, když jeden zdroj vyletí, ať je to čím v nějaké míře nahradit. Držet si jen vypnuté kotelny jako záloha pro výpadek EDU není ekonomicky úplně terno. Je lepší je mít v provozu. Také při jednom zdroji budou zcela jiné požadavky i z pohledu bezpečnostní na dodávky, co to zase prodraží, takže on asi ani ČEZ nebude mít zájem to vytápět celé. Pokud to jen pude, bude určitě snaha udržet ten teplovod mimo statut kritické infrastruktury (podobně se proto i z Temelína dodává jen číst tepla pro potřeby Č. Budějovic - ale čert vem to město, kdy by chtěl žít každý). :-)
A možná i vliv na ten zdroj, že by to bylo vyloženě odpadní teplo... Odběrné místo je na 3. bloku už od dob výstavby EDU (tehdy byla myšlenka teplovodu smetena jako ekonomický nesmysl) a má dopad na nižší výkon bloku.
Vždy máte jen jeden zdroj tepla, vy "diverzito". Nebo u vás zdvojujete kotelny?
Hm, vy si fakt myslíte, že jede celá teplárenská síť měsdta na jeden kotel? I v těch Č. Budějicích jsou to asi 4 kotle (2x plyn a k tomu práškový hnědouhel a fuidní štěpka+hnědouhlí) a tepelný napaječ z ETE je v rámci teplárny pátý zdroj tepla, navíc jen nizkopotenciálního do nízkotlaké části, když vezmu jen tu hlavní část teplárny.
Takže ano, výpadek jednoho zdroje není totální katastrofa.
Ano zde je 1 kotel záložní, tady to chápete a u OZE ne?
Josef: Ehm, o příspěvek výše tvrdíte vy, že máme jen jeden zdroj tepla a nevěříte na "zdvojování kotelen". V Brně je to dokonce tak, že máte 4 velké centrální teplárenské zdroje propojené páteřní sítí a výpadek jednoho celé to město úplně nerozhodí (nemají stejný výkon, takže selhání jedné má různé dopady). Pak jsou nějaké satelitní výtopny bez zálohy pro menší izolované části.
Já rozporoval to, že je jen "jeden zdroj tepla". Ano, přesně chápu, proč jich je víc pro tu hlavní teplárenskou síť a proč i do budoucna nebude ždný zdroj dávat za normálního provozu víc jak 50% (to by měl dávat ten teplovod z EDU).
A přiznám, že nechápu to zálohování u OZE. Co se s OZE předvádí, tak je něco jiného, než princip paralelného provozu vícero zdrojů se vzájemně zálohující. :-)
16,3 miliardy korun, pro kolik to bude bytů? Pokud by bylo 100 tisíc bytů, tak to vychází 163 tis Kč za byt jen náklady na výstavbu. Plus teplo z Dukovan nebude jediní zdroj, což se musí také připočítat, dále se musí připočítat snížený výkon Dukovan v elektřině.
Jaká by byla návratnost bez dotace?
Mají něco přes 100.000 přípojek. Tu stotisítou slavili asi už v roce 2020. Je třeba to brát i rozprostřeně v čase. ETE napaječ se počítá na 20 let provozu, takže i zde bych to dělil ještě tou dvackou, takže to pak už vypadá méně příšerně.
Ale o ekonomice je těžko hovořit. V tomto přeregulovaném a předotovaném energo sektoru to je o střílení čísel, které za 5 let mohou být jinak. Ale za současného stavu je pro ČEZ už jedno, zda to získá z prodeje elektriky nebo tepla a ještě to hezky vypadá...
Ve výpočtu děláte chybu, když se domníváte, že teplárna zásobuje teplem jen byty. Má samozřejmě spoustu dalších odběratelů - školy, školky, občanskou vybavenost, úřady, výstaviště atd. atd.
Smyslem tohoto projektu není efektivita, ale vytvoření alibi pro stavbu “nových Dukovan”.
Celý ten projekt je jedna velká kravina - jen extrémně drahé alibi pro to, aby měly smysl nové jaderné bloky v Dukovanech. Kdyby všichni Brňané dostali tepelné čerpadlo, vyšlo by to levněji a bylo by to s menším množstvím problémů.
„Jedna velká kravina“ je váš příspěvek, ne projekt vytápění Brna z Dukovan.
1) Využije se velké množství tepla které dnes žádné využití nemá a končí v chladicích věžích, z hlediska energetické účinnosti žádné srovnatelně účinné řešení není.
2) Centrální zásobování teplem v Brně už existuje – místo aby se rušilo a každý dům předělával na tepelné čerpadlo, je logičtější dekarbonizovat stávající systém. Nahrazení CZT individuálními čerpadly by znamenalo obrovské investice (desítky miliard), značné technické komplikace v historických nebo panelových domech, potřebu vysokoteplotních čerpadel, která jsou drahá a méně účinná a obrovskou zátěž pro distribuční soustavu v zimních špičkách.
3) Nové jaderné bloky v Dukovanech mají smysl i bez horkovodu.
Tepelné čerpadlo je z principu nízkopotenciální. Chcete celé Brno předělávat na 40, 50°C vodu do podlah?? i na mytí? Do nemocnic?
Současné Dukovany pojedou do roku 2047 (60 let), tento horkovod má být hotový 2031. Tzn 16 let provozu. Nicméně možná Dukovany pojedou i více než 60 let.
Co se týče nového bloku v Dukovanech, tak se ještě nekoplo a kdoví, jestli do stavby něco nebo někdo nehodí vidle. (Třeba vyšší cena, politici změní názor, EU, apod...) Každopádně horkovod se postaví i za předpokladu, že by se výstavba nového bloku zrušila.
Jo, předpokládá se, že by se pak teplovod přehodil na nové bloky.
Také si pomalu nadhazují otázky, zda by nešlo se dostat na 80 let provozu u současných bloků (tam samozřejmě půjde o to, co pak ČEZ uhájí před SÚJB).
Proč by výstavba horkovodu měla trvat 4 roky (2027-31)? Když je to tak důležitá stavba pro snížení spotřeby drahého plynu, který se nyní v Brně používá z 80%. Ať se 42 km rozdělí na menší úseky pro výkopové práce po 4 až 5 km a budou se moci zúčastnit i menší místní firmy. Vždyť bagry, buldozery a nakladače má každé místní „JZD“ a bude to stejně na jejich pozemcích. (Vždyť i výkopové práce pro archeologické průzkumy pro výstavbu dálnic se výrazně zlevnili, když se začali hlásit i menší firmy, jako součást konsorcií s archeology). Ještě bych do podmínek VŘ dal bonus za rychlost ukončení výkopů, ať se vytvoří zdravá soutěž. Následně bych trubky pokládal od středu na obě strany a zároveň by se mohlo začít i od konců a při styku na 2 místech pouze vložit konkrétní chybějící segmenty. Také by se již trubky mohly nechat vyrábět v Ostravě a hned by měli v hutích i válcovnách práci. Uskladnit se mohou kdekoliv předem, tak jak to dělali v přístavech pro Nord Steam 2.
Při podpisu memoranda s Vládou v září 2024 se psalo o předpokládaných investičních nákladech 19 mld. Kč. Proč nyní pouze 16,3 mld. Kč?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se