Praha začne připravovat centrum využívající teplo z odpadních vod za 7,7 mld. Kč
Hlavním městem vlastněná Pražská vodohospodářská společnost (PVS) začne připravovat stavbu takzvaného energocentra, které bude v budoucnu vyžívat teplo získávané z odpadních vod k vytápění pro přibližně 200.000 lidí. Záměr dnes schválili pražští radní. Náklady na stavbu mají být podle odhadu z roku 2022 ve dvou etapách 7,7 miliardy korun bez DPH. Centrum má snížit závislost města na teplu získávaném spalováním fosilních paliv.
Energocentrum má být schopné pomocí výměníků získávat přebytečné teplo z odpadní vody zpracovávané v Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) na Císařském ostrově a snížit tím závislost metropole na plynu a na mělnické hnědouhelné elektrárně, která vytápí velkou část pražských domácností.
PVS již k záměru nechala zpracovat studii proveditelnosti, kterou dnes radní města vzali na vědomí. Podle schváleného dokumentu bude zařízení z první ze dvou linek ÚČOV schopné zásobovat teplem asi 100000 lidí v oblasti Julisky a Veleslavína. Tato první část centra má podle odhadu vyjít na 5,5 miliardy korun bez DPH.
Z druhé linky by energocentrum vytápělo mimo jiné plánovanou čtvrť na místě takzvaného brownfieldu Bubny-Zátory. V té se předpokládá 25000 až 30000 obyvatel, přičemž produkované teplo bude dostatečné pro dalších 100000 lidí, takže město bude hledat odbyt i pro zbytek kapacity.
Obě části energocentra je podle dokumentu možné uvést do provozu v roce 2029 nebo 2030 a PVS předpokládá, že na výstavbu bude možné získat dotaci do výše 40 až 45 procent investičních nákladů. Firma na základě dnešního rozhodnutí radních zahájí práce na podkladech pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA), na dokumentací pro územní rozhodnutí a na žádosti o dotaci.
Budování vlastních zdrojů tepla je součástí klimatické strategie, kterou si město schválilo v roce 2021. „Zapadá také do celkové strategie teplárenství, kterou hlavní město Praha v současné chvíli zpracovává,“ uvedl předseda magistrátního energetického výboru Jan Chabr (TOP 09). Dodal, že s ohledem na nové předpisy je podstatné, aby nízkoemisní budovy byly napojeny na ekologické zdroje tepla. „Díky možnosti využití odpadního tepla a jeho připojením do centrální zásobovací soustavy tak budou moci nové budovy snadno plnit legislativní požadavky,“ sdělil.
Nyní je metropole z velké části závislá na teplu z Mělníka, které vzniká neekologicky spalováním uhlí. Podle dřívějších informací je nyní dálkovým teplem vytápěno asi 230000 pražských domácností, 90000 používá elektřinu, 210000 lokální plynové kotle a 40000 blokové plynové kotelny.
Mohlo by vás zajímat:
No zatím kromě PR, jsem nikde neviděl žádné technické parametry ani základní ekonomickou rozvahu. Nahradit funkční teplovod z Mělníka (využití odpadního tepla při výrobě EE) za výrobu tepla (min 70°C, spíše více ???) přes tepelná čerpadla (elektrické ??, SCOP tak max. 3 ?) my vůbec nedává smysl. Elektřinu stejně vyrobím v Mělníce, akorát teplo pustím do vzduchu a za vyrobenou EE vyrobím teplo v Praze z odpadní vody, to my moc efektivní (zelené) nepřijde. Spíše dobrý kšeft pro výrobce posudků, studíí, projektů aj. + možná jde hlavně o to, kdo vydělá na dodaném teple.
Máte pravdu.
No ale podle nařízení EU musí být ta energie pro vytápění a ohřev TV obnovitelná. A to je z TČ v dostatečné míře (dle nařízení).
Kdyby to bylo z odpadního tepla z elektrárny (kterou hlavně na zimu stejně potřebujeme), tak by to pravděpodobně bylo ekologičtější (použil by se už vybudovaný teplovod a nemusely by se posilovat elektrické sítě a vyrábět ta TČ), ale nebylo by to z obnovitelných zdrojů a tedy by to nesplňovalo předpisy.
Podle předpisů to nebude obnovitelné ani v případě, že ta elektrárna v Mělníce bude přestavěna na zemní plyn, nebo tam postaven malý modulární reaktor a bude se používat odpadní teplo z nich.
Takže vyrobit z uhlí elektřinu (odpadní teplo pustit do vzduchu) a topit touto EE v TČ je ekologické ? Není o dost více ekologické, poslat odpadní teplo do teplovodu a EE použít v TČ tam, kde není ekonomické přivést teplovod ? Ještě bych pochopil energocentrum pro novou výstavbu s nízkoteplotním vytápěním, ale muselo by to být dost blízko, aby to mělo smysl ...
Taky je možnost tu elektřinu nevyrobit. Výroba z odpadních vod dává smysl v zimě. V létě ne, to je vzduch teplejší než odpadní vody.
Ve Skandinávii to funguje normálně, nevidím důvod proč by to nemělo fungovat u nás.
co funguje, kde, v akych podmienkach a s akymi parametrami ?
napr. aj v Britanii funguju celkom slusne offshore VTE (s celkovym kapacity faktorom okolo 50%), ale u nas nie - teda dajte s cim to porovnavate v tej Skandinavii ..
Tento článek je typickým plácnutím do vody...
Předně ČOV v Praze produkuje - čistí asi 3 500 l vody za sekundu. Tato voda je teplá od 10 - 25 C.
Pokud bychom veškerou tuto vodu vedli přes VS u TČ pak při rozumném ochlazení o cca 10 C vyrobíme topnou vodu o teplotě cca max 70 C. Teplárenská síť na Julisce (175 C) je parní a horkovodní (120 C). Topná voda o 70 C je toliko ku h...u jak kdysi řekl J.A.Komenský.
Pokud by se předělal za nesmyslné peníze celý topný systém, pak výkon TČ by činil asi 200 MW a pro jejich pohon by bylo zapotřebí asi 70 MW výkonu v elektřině. Jen prostý náklad na elektřinu - řekněme celková průměrná cena elektřiny 3 000 Kč/MWh, by cena 1 GJ nízkopotenciálního tepla vyšla asi na necelých 300 Kč !!!
Náklad na výrobu vysokoteplotního media ze zemního plynu se dnes na Julisce pohybuje okolo 210 Kč/GJ. Další komentář je asi zbytečný... Prostě zase pitomost... kdo za tím asi stojí ???
A nemohlo by se to teplné čerpadlo používat jen na předehřev teplé vody a horká by se z ní vyrobila cestou třeba na Julisce v plynových kotlech? Stejně je nesmysl dimenzovat TČ na spotřebu při největších mrazech. Těch pár týdnů v roce je lepší doplnit o přímý ohřev (fosilní paliva, biomasa, přinejhorším Joulovo teplo). No a na jaro a podzim by to TČ v ÚČOV stačilo.
Píšou tam i o nové čtvrti Bubny-Zátory. Pokud bude topení v novostavbách od začátku projektované jako nízkopotenciálové, tedy malé ztráty budov a velké průtoky teplé vody, nemuselo by se hřát na vysoké teploty. A zase - voda ohřátá v ÚČOV by se cestou v případě potřeby mohla přihřát plynem v elektrárně Holešovice. Z Císařského ostrova do Holešovic je to 1,5 km, dále ke stanici Vltavská další kilometr.
Ten rozdíl je v tom , že Mělník je na fosilní paliva ,ale elektřina pro tepelná čerpadla z principu být nemusí. Topná sezóna je září- květen v létě se ohřívá TUV. V el. síti stoupá podíl nefosilních substitucí. V ČR se postaví cca 6 let po spuštění Pražského energocentra velký jaderný blok. Mít velké tepelné čerpadlo typu voda-voda je jediný aktuálně dostupný způsob jak veřejná správa Prahy může snížit využívání fosilních paliv.
Problém ovšem je, že i v létě jsou tou nefosilní substitucí převážně FVE a to bez, nebo s nedostatečnou akumulací. A aby bylo dost elektřiny v době ranní a večerní odběrové špičky, kdy nesvítí, musí běžet záložní elektrárny. Mimo jiné i ta uhelná elektrárna Mělník. Ona nejde vypnout, musí i v létě běžet alespoň na minimální výkon, aby mohla regulovat. Vypnout ji zcela nejde, náběh po odstavení trvá nejméně jeden den.
Mohlo by to skončit také tak, že cca od 8. do 16. hodin budou přednostně dodávat FVE a v Mělníku se bez užitku bude pálit uhlí (teplá záloha) bez výroby elektřiny a dodávky tepla, aby mohla od cca 17. do 22. hod. večer a od cca 5. do 8. hodin ráno vyrábět nedostatkovou elektřinu.
Díváte se na to dnešníma očima , Mělník už v roce 2030 jako uhelná el. existovat nebude a regulace sítě v rámci hodin to je otázka. Nejdříve to bude kombinace plynu , uhlí a přečerpávacích el. následně uhlí vytlačí plyn aby byl vytlačen kombinací vodíku , baterií a nových přečerpávacích el. - mluvím o vnitrodenní akumulaci. Lepší alternativa k výše uvedené investici Prahy je rozhodně teplovod z Temelína bude mnohem účinnější - energeticky a ekologičtější než to tepelné čerpadlo , jenže také mnohem dražší.
Pro paroplynovou elektrárnu ale platí v podstatě to samé, jako pro uhelnou. Ani většina paroplynových elektráren nestartuje v řádu desítek minut a také bývají pro možnou regulaci stále alespoň na minimálním výkonu. Například Počerady na start potřebují 1-2 dny. I kdyby to technicky uměly, je to velmi náročné a nemůžete elektrárnu startovat až v době nedostatku elektřiny. Vždy to musí být předem. Na samotné spuštění elektrárny je potřeba hodně elektřiny, takže spouštět se musí, dokud je jí nadbytek.
Mimo to v Mělníku se bude stavět také zásobník tepla, takže je zřejmé, že do Prahy chtějí teplo dodávat kontinuálně.
Žádné jádro už se u nás nepostaví a je to tak dobře.
Další faktorem ve výrobě el. energie je také dovoz a vývoz. Nestabilní zdroje nejdou vypnout to povede na větší saldo dovozu a vývozu tím se ušetří peníze za regulaci v případě příznivých podmínek pro OZE si el. energii prostě dovezete to sníží počet hodin pro provoz plynových el.
ad Pravoslav Motyčka 2. duben 2024, 22:22
a rozumiete vobec tomu co tvrdite ?
Nestabilní zdroje nejdou vypnout - to ak o vazne ?
to povede na větší saldo dovozu a vývozu tím se ušetří peníze za regulaci
je v rozpore so zvyskom vety
v případě příznivých podmínek pro OZE si el. energii prostě dovezete to sníží počet hodin pro provoz plynových el.
ved tu priamo hovorite o regulacii plynovych elektrarni ..
žeby stolice od milionu lidí měla v sobě tolik nízkopotenciálového tepla že by s tím dokázali vytápět 200 000 domácností? to by pouhý 1ks dokázal dodávat energii po dobu 4 - 5 hodin. Proč takový energetický a přitom dostupný produkt nemá využití v automobilismu a v letectví a kosmonautice? Také by mě zajímalo složení stravy takových Pražanů, jestli je to možné pouze v Praze nebo toho lze docílit i jinde na světě, třeba moravské odpadní produkty obsahují ethanol, nešly by také energeticky využít? Viděl sem provozy čov kde kaly nechali vyhnívat a pak z toho jímali metan a z toho vyráběli v plynových agregátech elektřinu, přebytky šly do sítě, ale takovou pražskou stolici která snad sama hřeje a možná i ve tmě svítí, to sem ještě neviděl
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se