Domů
Teplárenství
Teplárny Brno budou budou vyrábět teplo také z dřevní štěpky
Biomasa, zdroj: Oregon Department of Forestry, Flickr
Zdroj: Oregon Department of Forestry, Flickr

Teplárny Brno budou budou vyrábět teplo také z dřevní štěpky

Teplárenství
11 komentářů
2. březen 2020, 17:49
ČTK

Až 15 procent spotřeby zemního plynu by v Teplárnách Brno mohla za tři roky nahradit ekologičtější dřevní štěpka. Teplárny plánují v roce 2022 instalovat v pobočce Brno-sever namísto nevyužívaného kotle na mazut speciální kotel na biomasu. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

„Původně byl v Brně-severu dvoupalivový systém, který spaloval mazut a zemní plyn. Spalování mazutu jsme ukončili, abychom snížili emise, a jeden ze tří kotlů nahradili moderními plynovými kotli. Další dva odstraníme v příštím roce, nahradí je právě kotel na dřevní štěpku,“ uvedl projektový manažer Tepláren Brno Jiří Šamánek.

Spalovaná štěpka by podle něj měla pocházet z lesů v okolí Brna a v provozu tepláren by měla nahradit asi 15 procent zemního plynu. „Obyvatelé v okolí se nemusí bát žádné zvýšené dopravy, štěpka bude ke kotli cestovat po železnici, což na tamní trati zvýší provoz o jediný vlak denně v topné sezoně,“ upozornil Šamánek.

U kotle navíc bude instalovaný bezprašný systém vykládky do skladu v Obřanské ulici. „Na rozdíl od jiných paliv spalování štěpky není zatíženo nákupem emisních povolenek, což je důležité pro stabilizaci ceny tepla,“ dodal generální ředitel Tepláren Petr Fajmon.

Vybudování zařízení na spalování biomasy vyjde brněnské teplárny zhruba na 800 milionů korun, do provozu by jej chtěly uvést na přelomu let 2022 a 2023. Hlavním dodavatelem štěpky by měly být Lesy města Brna.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Josef
2. březen 2020, 21:41

A co takhle teplovod z Dukovan....

Carlos
2. březen 2020, 22:14

Předražený sen minulého režimu a ekonomická pitomost v dnešní době, která by navíc Brnu vzal možnost si v případě potřeby zajistit většinu potřebné elektrické energie ze dvou hlavních tepláren, navíc je spotřeba v průběhu roku tak nevyrovnaná že zatímco v létě stačí v podstatě jen dodávky ze SAKO, tak v zimě se používají všechny zdroje.

Josef
2. březen 2020, 22:56

Kdyby se realizoval jaderný program naplánovaný před rokem 1989 technickou inteligencí tak jsme dnes měli el. energii za polovinu a špinavý vzduch by dnešní mládež znala pouze z dobových dokumentů, protože většina obyvatel by topila buďto dálkovým teplem z jaderných zdrojů a tepláren nebo tepelnými čerpadly. Jinak v případě rozpadu sítě si Brno žádnou ostrovní síť bez Dukovan nezajistí.

Carlos
2. březen 2020, 23:23

A nebo bychom měli taky nějakou tu vyloučenou zónu, řešili co s jaderným odpadem a čím nahradit po 30 letech provozu jaderné bloky a nebyly stavu se pro změněnou geopolitickou situaci hnout z místa. A obyvatelstvo by bylo závislé na monopolizovaném a drahém systému CZT, na vesnicích by to žádný efekt na topení nemělo.

O elektrické energii za polovinu se dá poměrně slušně pochybovat, příplatek na OZE je asi jen 50-60 haléřů na kWh, její cena se pak ve vysokém tarifu pohybuje někde kolem 4-5Kč. Moc byste tím neušetřil, rozhodně ne tolik aby se vyplatilo topit tepelnými čerpadly ve velkém, tedy pokud nebude zároveň provedeno přestavění všech domů těmito vytápěnými.

Ale zajistí. Buď se najíždí z Vranova, nebo nově z přehrady podáním napětí na teplárnu. (Z přehrady to jde myslím i na Červený mlýn.) Poslední velký pokus se dělal tak 15 let dozadu a podařil se.

Carlos
2. březen 2020, 23:25

Hmm, nějak zlobí řazení, to byla odpověď pro Josefa.

DušanK
3. březen 2020, 23:10

S tím jaderným odpadem to snad nemyslíte vážně. Nechcete nám snad namluvit, že když dnešní odpad (myšleno primárně VJP) zabírá pár hal, tak by ho v případě většího množství JE přibylo exponenciálně? To snad ne... Jinak souhlasím, že teplovod z EDU je nesmysl.

Carlos
2. březen 2020, 22:31

Co mi v článku chybí je jestli se bude zařízení podílet na výrobě elektrické energie. Do provozu Brno-Sever budou vlaky jezdit přes žst. Maloměřice a je tak v podstatě jedno ze kterého směru bude do Brna štěpka přivážena. Otázka ale je jak se bude přetahovat o toto palivo s ostatními zdroji v regionu, zejména elektrárnou v Hodoníně. Otázka je logistika převozu štěpky po železnici, pokud se bude jednat o zdroje v Brně a jeho okolí, bude muset existovat několik nákladišť, jinak budou přepravy ztrácet (ekologický) smysl. Samozřejmě jim nelze upřít snížení zátěže silniční dopravou ve městě.

Vladimír
4. březen 2020, 07:21

Dopravit štěpku asi nebude problém. Větší problém je její vysušení a skladování. Efektivní vrstva pro sušení je cca 2 m. Skladování ve vyšší vrstvě je ohroženo samovznícením.

Dnes stavět teplovod z Dukovan je holý nesmysl. Postavit vhodnou výměníkovou stanici mimo areál elektrárny není problém. Velký problém je vyvedení parovodů z prostoru pod turbínami. Na V2 Jaslovské Bohunice byly příslušné vývody instalovány při výstavbě včetně odběrů z turbín. Odběry jdou instalovat pouze do spodního dílu.

vinkler
4. březen 2020, 07:47

Ale štěpka do velkého kotle se nesuší, spotřeba na 5 MWe + 15 MWt je cca 100tisíc tun za rok.

To je hodně ale Lesy města Brna těží cca 100 tisíc tun dřeva ročně, z toho jde tak 1/4 spálit , Mendelova universita taky 100 tisíc tun + další dodavatelé z okolí by to utáhli.

Energetik 007
3. březen 2020, 05:40

V roce 2023 dojde dřevo z kůrovcové kalamity štěpka nebude a cena poletí nahoru, dovážet ji budou z Ukrajiny a Běloruska. Nové vedení přejde opět na plyn nebo teplárnu zavřou jako ve Strakonicích...

Vinkler
3. březen 2020, 06:53

Z hlediska biodiverzity by bylo žádoucí obnovit historické hospodaření v listnatých lesích metodou pařezení jako v minulosti. Takových lesů je- na jižní Moravě de fakto kam se podíváte.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se