V ČR je i přes zákaz v provozu stále téměř 100 tisíc nevyhovujících kotlů

V Česku je navzdory zákazu nadále v provozu jako hlavní zdroj tepla téměř 100.000 neekologických kotlů. Jejich počet se postupně snižuje, protože velké množství zařízení je na hranici své životnosti. V příštím roce tak firmy očekávají výměnu dalších desítek tisíc nevyhovujících kotlů. Na dotaz ČTK to uvedl prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od letošního září. Tehdy lidé v Česku využívali jako hlavní zdroj tepla téměř 150.000 nevyhovujících kotlů.

„Výrobci i instalatérské firmy mají v drtivé většině objednávky až do konce roku,“ popsal aktuální situaci na trhu Lyčka.

Výjimkou jsou podle něj pouze tepelná čerpadla, u nichž firmy evidují výrazný pokles zájmu. Asociace to přičítá odložení investic ze strany domácností.

Nových objednávek v současné době vzhledem k topné sezoně moc nepřibývá, uvedl dále Lyčka. „Nicméně je cítit zájem potenciálních zákazníků, takže předpokládáme, že příští rok by mohl být z pohledu výroby a instalací srovnatelný s tím letošním, tedy cca 200.000 nových teplovodních zdrojů tepla do výkonu 50 kW,“ dodal šéf asociace.

Podle statistik asociace je v Česku více než 200.000 nevyhovujících kotlů, jako hlavní zdroj tepla jich slouží nyní nejspíš méně než 100.000.

V příštím roce výrobci očekávají výměnu zhruba 30.000 zařízení. „Velké množství nevyhovujících kotlů je již na hranici své životnosti, která je 15 až 20 let, a zejména starší a sociálně slabší lidé se chystají je nahradit až v okamžiku, kdy definitivně doslouží,“ řekl Lyčka.

Připomněl, že množství výměn ovlivní i přístup obcí, které mají dohled nad dodržováním zákazu neekologických kotlů na starosti. Pokuty za vytápění nepovoleným zdrojem mohou dosahovat až 50.000 korun, a to opakovaně. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal při zářijovém spuštění zákazu ČTK řekl, že většina obcí plošné kontroly nechystá. Prioritou je podle něj informovat domácnosti o možnostech výměny. Sankce by podle něj měla být až nejzazší možností řešení situace. Aktuální statistiky zjištěných pochybení svaz nyní neuvedl.

Ministerstvo životního prostředí shromažďuje data o kontrolách a sankcích jednou za rok, k dispozici je tak bude mít až v příštím roce v září. „Nepředpokládáme však, že by obecní úřady k pokutování již přistoupily v nějakém větším rozsahu, zákaz vstoupil v účinnost teprve nedávno,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Obce podle ní mají od úřadu metodiky, jak ke kontrolám přistupovat. Zohledňovat mají přitom například to, zda domácnosti aktivně plánují nevyhovující kotel vyměnit. „Cílem v tuto chvíli není snaha udělovat pokuty, ale pokusit se dosáhnout náhrady či ukončení provozu nevyhovujícího zdroje v nejbližším náhradním termínu,“ dodala Krejčí.