V září skončí kotle na dřevo a uhlí. Přechod na plyn je vhodná volba zejména pro starší domy
Zákaz starých kotlů na pevná paliva vstoupí v platnost už v září. Řada lidí zvažuje, čím topit dál. Zatímco tepelná čerpadla jsou jednou z možností pro nové budovy, pro starší domy s většími úniky tepla se vyplatí vsadit na levnější plynový kotel. Takových budov postavených před rokem 1990 je v Česku asi 60 %. Plyn oproti jiným zdrojům vytápění nabízí atraktivní spojení dostupné pořizovací ceny, nižších nákladů na provoz a omezení emisí.
Od letošního září začne v České republice platit zákaz používání starých kotlů na pevná paliva, které patří mezi největší lokální zdroje znečištění ovzduší. Konkrétně bude zákaz platit pro jejich využití ve všech objektech určených k bydlení. Vyměněný bude muset být každý kotel, který spadá do 1. a 2. emisní třídy a nedosahuje tak vyhláškou stanovených minimálních emisních požadavků. V praxi se zákaz podle odhadů dotkne 150 až 220 tisíc domácností. Při jeho porušení hrozí pokuta 50 tisíc korun. Přechod na spolehlivý a bezpečný plynový kotel je pro domácnosti, které za staré kotle hledají náhradu, finančně i technicky dobře dostupným řešením.
Zájem o nové přípojky pro plynové kotle roste. O připojení k síti by měli lidé požádat co nejdříve. Vyřízení všech potřebných náležitostí může zabrat i několik měsíců.
„Na zvýšený zájem o plyn jsme připraveni. Úroveň plynofikace v Česku patří k nejvyšším v Evropě. Plynárenská síť je téměř ve všech městech s více než 2000 obyvateli,“ říká ředitel rozvoje a správy distribuční sítě GasNet Ivo Jirovský.
Kromě zákazu starých kotlů přispívá ke zvýšené poptávce i vývoj cen zemního plynu. Po zajištění většího množství zdrojů zemního plynu přicházejícího do Evropy jeho ceny dlouhodobě klesají. Vrátily se na úroveň před třemi lety.
Neotálejte, ušetříte
Plynový kotel je nejekonomičtějším zdrojem vytápění pro starší zástavbu s většími úniky tepla. Takových budov postavených před rokem 1990 je v Česku asi 60 % a často jsou to právě majitelé těchto domů, kteří budou muset v příštích měsících výměnu kotle řešit.
Kromě toho lákají plynové kotle také na svou relativně nízkou pořizovací cenu. Oproti elektrickým tepelným čerpadlům vyjde domácnost pořízení plynového kotle včetně přípojky až šestkrát levněji. Před peletovými kotli zase dávají lidé přednost plynu díky jeho spolehlivosti, snazšímu provozu a údržbě.
„S přechodem na plyn je potřeba začít opravdu co nejdříve. Zájem roste a příprava připojení k distribuční soustavě zabere několik měsíců,“ upozorňuje specialista připojování GasNetu David Lochman a říká: „Připojení nového odběrného místa, které je spojené s výstavbou plynárenského zařízení, se může zdát jako poměrně složitý technický proces. A proto jsme tu my. Zákazníkům pomůžeme s řešením všech komplikací.“
S plynem ve vytápění Evropa počítá
Na začátku letošního roku se objevila v některých médiích nepravdivá informace, že od roku 2029 nebude možné koupit ani provozovat plynový kotel. Český plynárenský svaz upozornil, že se jedná o výraznou dezinterpretaci jednoho z návrhů Evropské komise a žádný zákaz plynových kotlů se na rok 2029 nechystá.
„Předmětem záměru Evropské komise není ani zákaz plynových kotlů, ani zákaz vytápění budov zemním plynem. Návrh komise se zaměřuje na účinnost nových plynových kotlů. Podle něj by se měla účinnost těchto zařízení oproti současným kondenzačním kotlům zvýšit. O podmínkách, jak toho docílit, se bude ještě diskutovat, návrh zatím nebyl schválen,“ říká Josef Kotrba, výkonný ředitel ČPS.
Evropské plány počítají nejen s vytápěním domácností na zemní plyn, ale i s obnovitelným biometanem a vodíkem.
Více informací najdete na plynovodnipripojka.cz.
Mohlo by vás zajímat:
A ono nejde stávající nevyhovující kotel na uhlí/dřevo vyměnit například za kotel na dřevo/pelety vyhovující legislativním požadavkům, než podstupovat martyrium s budováním plynové přípojky? Nehledě na to, že mraky lidí to prostě risknou a budou topit dál... A už vidím, jak budou po obcích lítat "hlídači čmoudu z komínů".
Nic měnit nemusí. Pokud nebudou topit bordelem nebo odpadky, tak to nikomu z okolí určitě vadit nebude. To už by museli mít na dotyčného echt pifku.
A jak jste přišel na to, že to nikomu s okolí určitě vadit nebude?
Spíš si myslím, že všude se najde pár čadilů, kteří leží okolí pěkně v žaludku, a to přitom ani nemusí spalovat bordel. Pokud máte obec v údolí, kde pořádně nefouká, tak stačí jeden.
Jde jen o to, jestli se najdou ti udavači, nebo ne.
teda z okolí, ne s okolí
Celý život bydlím na vesnici a za tu dobu už si všimnete kdo jak topí. Když někdo bude topit suchým dřevem jako doposud tak si toho ani nevšimnete.
A tohle mi fakt nevadí .....
No tak u nás leží v zimě deka vždycky aspoň do půlnoci, než se dým rozptýlí a lze vyvětrat. A téma to rozhodně je.
Rozhodně je to téma pro ty, co topí plynem, nebo čerpadlem a na smradu se nepodílí.
Dobrý den pane Martin. Výjimečně dávám za pravdu panu Dpetr.
Starý kotel, za správného počasí, správném větru, s napoleonkem ( který zabraňuje stoupání kouře), je pro okolí hodně nepříjemná situace. Mimořádný zážitek je zatápění pod napěchovaným kotlem. A když soused v závěru dne přiškrtí přívod, aby kotel pomalu dohoříval, je o zábavu postaráno celou noc.
Ano, budu ten, který dostal šanci se aktivně bránit, přátelské upozornění nepomáhalo.
Dodatek. Dal bych povinnost připojit ke každému kotli na pevná paliva akumulační nádrž. Mám 1000 litrů, šetří palivo, čas i úsilí. Ročně ušetřím několik desítek zatápění.
Povinnost připojit akumulaci existuje pokud člověk žádá o dotaci. Myslím, že projektanti to zcela běžně takto navrhují, problém je, že lidi chtějí často ušetřit a místo měření a regulace udělají jednoduchý systém, případně při rekonstrukcích jen vymění staré za nové, bez vylepšení.
Akumulací se také část energie ztratí, ale za to pohodlí to asi stojí.
Problém je, že dost lidí topit neumí. Znám lidi, co s jedním kotlem umí zamořit deset ulic, protože neumí zatopit a protože to pak přiškrtí, aby se spalovalo pomalu.
Co se týká ztráty energie s akumulačními nádržemi, tak k tomuto doplním následovné.
Dnešní kotle na tuhá paliva mají zpravidla nemalé množství žárobetonu/šamotu, který pomáhá držet stabilní teplotu hoření, aby hoření probíhalo kvalitně, k tomu ještě obsahují nemalé množství vody - 100-200 l, prakticky toto sežere kolem 25kwh výkonu, a než se to naakumuluje, tak to trvá klidné i půl hodiny, než začne takový kotel topit. Také při ztápění, dokud nemá tu správnou teplotu (je studený) tak zpravidla kotel nejede na optimální efektivitu – prostě se to v něm nespaluje správně až, když se nahřeje, tak hoří, jak má (zkrátka v průběhu zatápění vznikají ztráty!). A jak přestane kotel topit, tak zpravidla těchto 25kwh (nebo alespoň polovina, pokud to protočíte) zůstane v kotelně. Akumulace snižuje počet potřebných zatopení, a tedy i tyto KWh (ztráty) potřebné při zatopení klesají.
Kotel klasický (nikoliv automatický) spaluje optimálně, v případě, kdy jede na plný výkon, jakékoliv dušení (snižování výkonu) snižuje i jeho efektivitu a vznikají ztráty (ale i smog) kvůli špatnému hoření. V případě akumulace (a jejího správného dimenzování) může jet kotel vždy na plný výkon, a tedy i s maximální efektivitou a minimálním smogem.
Jinak samozřejmě platí zákon o zachování energie, a ta energie z akumulačních nádrží se neztratí, nicméně ano, může unikat tam, kde o ní nikdo nestojí, závisí na tom, kde jsou umístěné akumulační nádrže. Ale obecně kvůli výše zmíněnému lze konstatovat, že akumulační nádrže vedou k naopak k nižším ztrátám, protože napomáhají jet (neautomatickému) kotli s maximální účinností.
Toliko ke ztrátám s akumulačním nádržemi. Plynových a automatických kotlů (ořech, pelety) se toto tolik netýká a pro ně tak akumulační nádrže nedávají příliš smysl.
Nesouhlasím. To že někdo topí suchým dřevem ještě neznamená, že při roztápění studeného kotle/krbu/kamen a komínu nějaký čas neprodukuje smrad, kouř a bordel. Na ulici máme nové domy (cca 5-7let). Vím, že sousedé netopí borčusem a mají naděláno tvrdé pěkné dřevo. Stejně je z toho občas smrad.
JVr-solidně popsáno. Nádrž mám v koupelně (jinam při přestavbě rozumně nešla), tři dny krásné teploučko. Pro méně znalé, píšeme o zplynovacím kotli, optimální režim je nutností, ono to v podstatě ani jinak nejde. Na roztápění je ideální dobře proschlý smrk (12-15%) průměr do 5cm, tvrdé dřevo ve finále na výdrž.
to Jirka94535:
Takovou zkušenost naštěstí nemám. Všichni co kolem mě topí tuhými palivy (já topím plynem), tak jsou OK.
Jedinými čudiči jsou defacto staré paní, které sem ta pálí na zahradě vlhkou trávu. Proti tomu je nějaký komín rajská zahrada :)
Zájem o nové přípojky pro plynové kotle roste....
Ano, tento zájem roste tak zběsilým tempem, že každý měsíc ubude 2 tisíce plynových přípojek, tj. zhruba 1 % ročně.
To jsou staré přípojky :-), zájem o nové klidně růst může
Z plynu se do budoucna budou platit emisní povolenky a pak stejně bude zakázaný. Němci už kotle na plyn zakázat chtěli. Takže radit přechod na plyn je nerozum. Možností je kotel na biomasu nebo TČ.
Za mě by mělo platit, že to co je schváleno, tak může být provozováno alespoň 20 let. Tedy schvalovat plyn s tím, že ho za 5 - 10 let zakážu je svinstvo.
Ta směrnice EU o účinnosti zdrojů tepla, která by de fakto zakázala plynové kotle je teprve v návrhu a je i na našich zástupcích v EU, aby nebyla schválena. Po nynějších volbách je schválení málo pravděpodobné.
Ostatně by to byla pitomost. Zvláště, když je možno spalovat v kotlích biometan a směsi ZP s vodíkem a perspektivně i čistý vodík.
Důležité je, že máme vybudovanou celou plynovou infrastrukturu, včetně masivní a levné akumulace plynu na zimu. Na rozdíl od akumulace elektřiny, kterou bychom plyn museli nahradit.
Kotle na plyn se nemusí zakazovat, stačí nařídit nesplnitelnou účinnost.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se