Německo chce prodloužit podporu kogenerace do roku 2035. Elektrárny mají být flexibilnější

Německá vláda chce prodloužit státní podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) až do roku 2035. Novela zákona má zároveň změnit způsob podpory tak, aby kogenerační jednotky byly motivovány lépe reagovat na velkoobchodní ceny elektřiny a doplňovaly rostoucí výrobu z větru a fotovoltaiky. Vláda tím chce zachovat význam kogenerace pro bezpečnost dodávek elektřiny i tepla, zároveň ale omezit její provoz v době přebytku elektřiny z obnovitelných zdrojů. 

Německé ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWE) zveřejnilo klíčové body připravované novely zákona o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla (KWKG). Současný systém podpory se má výrazně prodloužit tak, aby bylo možné získat podporu pro nové kogenerační jednotky, tepelné sítě a zásobníky uvedené do provozu až do konce roku 2035. Ministerstvo zároveň plánuje kratší období čerpání podpory, aby byla ekonomická podpora koncentrována do kratšího období.

Cílem této reformy, u níž vláda doufá, že vstoupí v platnost na začátku příštího roku, je posílit jistotu investic pro provozovatele elektráren. Dalším cílem je zvýšit flexibilitu výroby v rámci kombinované výroby tepla a elektřiny prostřednictvím pobídek, které mají zabránit dodávkám elektřiny do sítě v době, kdy jsou ceny elektřiny velmi nízké nebo záporné.

Součástí návrhu tak má být posílení přímého prodeje elektřiny na trhu obdobně jako u podporovaných obnovitelných zdrojů energie. Zdroje KVET by se tak měly více využívat k pokrývání takzvaného zbytkového zatížení, tedy poptávky, kterou v daném okamžiku nepokryje výroba z obnovitelných zdrojů.

„Kombinovaná výroba elektřiny a tepla zůstává nepostradatelným prvkem pro zajištění spolehlivých dodávek elektřiny a tepla. Právě v době, kdy vítr a slunce nedodávají dostatek energie, potřebujeme zařízení, která flexibilně zaskočí a spolehlivě zajistí dodávky elektřiny a tepla,“uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová.

Nová role KVET

Kogenerační elektrárny jsou tepelné elektrárny, většinou spalující zemní plyn nebo uhlí, které vyrábějí jak elektřinu, tak teplo. Díky tomu dokáží efektivněji využít palivo než zařízení vyrábějící pouze elektřinu. Díky své účinnosti byla tato technologie považována za způsob, jak snížit emise skleníkových plynů a dalších škodlivých látek.

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie a alternativních technologií vytápění se těžiště významu KVET postupně přesouvá od samotné efektivity spalování k její schopnosti zajistit elektřinu a teplo v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů energie.

U menších kogeneračních zařízení se má podpora přiblížit úrovni zařízení s větším výkonem. Zároveň budou stanoveny přísnější požadavky na prokazatelné přínosy modernizací zařízení.

Odvětví návrh vítá

Německé energetické a komunální společnosti návrh obecně přivítaly. BDEW uvedl, že změny mohou poskytnout provozovatelům další motivaci k flexibilnějšímu využívání kogenerace jako doplňku obnovitelných zdrojů.

Sdružení městských utilit VKU zase zdůraznilo význam návrhu pro investiční jistotu, bezpečnost dodávek a transformaci teplárenství. Obě organizace však požadují prodloužení podpory až do roku 2038, který odpovídá německému termínu odklonu od uhlí.

Návrh zatím není hotovou legislativou. BMWE chce v nejbližší době předložit samotný návrh novely zákona a usiluje o jeho projednání vládou na podzim. Cílem je, aby nové znění KWKG vstoupilo v platnost nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2027.