Teplárny Brno zahájily stavbu kotle na biomasu za 2,4 miliardy korun
Symbolickým poklepáním základního kamene dnes zástupci Brna, městské společnosti Teplárny Brno a dodavatelských společností v provozu tepláren Brno-sever zahájili stavbu kotle na biomasu. Vybudování kotle, který bude spalovat dřevní štěpku, přijde spolu s dalším potřebným příslušenstvím na 2,4 miliardy korun a má o 15 procent snížit závislost tepláren na výrobě tepla ze zemního plynu.
„Stavbu jsme začali plánovat už v roce 2013, letos jsme 15. května předali staveniště dodavateli a podle smlouvy by měl za 18 měsíců stavbu dokončit,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Kotel na biomasu spotřebuje ročně 80.000 tun dřevní štěpky, kterou bude teplárnám dodávat další městská společnost Lesy města Brna. „Už nyní teplárnám dodáváme 10.000 tun štěpky za rok, toto množství jsme schopni z vlastních zdrojů zdvojnásobit. Pro její výrobu využíváme surovinu, která v lese zbývá po výrobě cenných sortimentů, jsou to větve, vrcholové části stromů a další dřevní materiál. Zbylé množství potřebné štěpky pro Teplárny Brno budeme vykupovat od dalších majitelů lesů,“ uvedl ředitel společnosti Lesy města Brna Jiří Neshyba.
Štěpku budou teplárny ke kotli dopravovat výhradně po železnici, stejným způsobem se bude odvážet i odpadní popílek. „Teplo ze štěpky je při stávajících cenách až pětkrát levnější. Představuje také úsporu asi 70.000 kusů emisních povolenek za rok,“ doplnil Fajmon.
Dodavatelem stavby, jejíž součástí je až 80 stavebních prvků, je konsorcium firem Škoda Praha a OHLA ŽS. Z celkové částky 2,4 miliardy korun bez DPH pokryje část dotace z Modernizačního fondu životního prostředí, a tove výši 1,661 miliardy korun.
Provoz Brno-sever byl původně vybavený kotli na mazut a zemní plyn, když se spalováním mazutu teplárny skončily, nahradily jeden ze tří kotlů moderními kotli na zemní plyn a zbylé dva nechaly odstranit. Místo nich vznikne právě zdroj na spalování biomasy.
Teplárny Brno nyní vyrábí ze zemního plynu 80 procent tepla, zbylých 20 procent vzniká spalováním odpadu ve spalovně další městské společnosti SAKO Brno.
Mohlo by vás zajímat:
To se nikdo nepozastaví nad tím, že stavba se ZAČALA plánovat v roce 2013 a teprve teď, po 10 letech se teprve kleplo na základní kámen a bude vybudováno za směšných 18 měsíců? Jako opravdu?
Jak chceme v zemi postavit nový blok jaderné elektrárny, když otočení byrokratického soukolí pro povolení stavby s prominutím "blbého" kotle na štěpku trvá 10 let?
Pokud během těch deseti let byl po většinu času dostupný a relativně levný zemní plyn, tak mi to divné nepřijde. Podobná je situace s horkovodem z Dukovan. Tam taky není jasné, zda se to ekonomicky vyplatí. Jako diverzifikace zdrojů je to neoddiskutovatelné plus, ale kdo to nakonec zaplati? Biomasa z vlastních zdrojů je dnes dobré řešení. Ještě lepší je energie z odpadků, které by jinak musely na skládku (zmíněných 20% SAKO).
Horkovod z Dukovan neměl smysl při parním rozvodu tepla v Brně. Až nyní je výměna asi z 60% za horkovodní provedena
Už z principu bude každý zdroj schopný vyrábět z lokálních na importu nezávislých surovin v dlouhodobém měřítku výhra. A jestli to bude štěpka z našich lesů, komunální odpad z domácností, výkaly z čistírny, či z bioplynky u JZD je celkem šumák.
Můj hněv směřuje k naprosto obludné byrokracii spojené s povolováním výstavby čehokoliv většího, než je psí bouda. Pokud chtějí stihnout začít stavět nové bloky jaderek dřív, než budou z našich dětí ctihodní kmeti, měla by se nejdříve umést cestička v legislativě buď brutálním zjednodušením povolovacích řízení pro všechno, nebo speciálním zákonem pro konkrétní stavbu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se