Výnosové stropy pro výrobce elektřiny by měly na konci měsíce skončit. Již nejsou žádoucí, uvádí komise

Evropská komise vydala doporučení k prodloužení účinnosti hlavního krizového nařízení, kterým byly zavedeny například výnosové stropy pro výrobce elektřiny (v obecné výši 180 EUR/MWh). Podle Evropské komise není prodloužení účinnosti tohoto nařízení nezbytné a ani jej nenavrhuje. Naopak, existence výnosových stropů podle Evropské komise zvyšuje nejistotu investorů, a proto by měly na konci června skončit.

Na půdě Evropské unie byla přijata celá řada opatření v reakci na energetickou krizi, která vrcholila v minulém roce. Většina opatření je pouze dočasné povahy, jejich případné prodloužení se posuzuje v každém případě zvlášť. Například opatření, podle kterého mají členské státy snížit spotřebu zemního plynu, bylo na základě posouzení prodlouženo o rok do konce března 2024.

Přestože energetická krize postupně odeznívá, řada opatření i nyní zůstává nadále v platnosti.

Nyní se zvažuje prodloužení zřejmě nejvíce kontroverzního nařízení přijatého 6. března 2022. Na jeho základě byla přijata:

• daň z mimořádných zisků (windfall tax nebo také solidární příspěvek),
• výnosový strop pro výrobce elektřiny v doporučené výši 180 EUR/MWh,
• závazek snížit celkovou spotřebu elektřiny o 10 % a 5 % v hodinách špičky a také
• cenové stropy pro domácnosti a malé a střední podniky.

Tato opatření, s výjimkou daně z mimořádných zisků, jsou dle krizového nařízení časově omezena pouze do 30. června 2023.

Uhelné elektrárny patřily mezi vítěze krize. Jejich výrobní marže patřily spolu s jadernými elektrárnami k nejvyšším. Zdroj: Vattenfall

Evropská komise se nyní vyjádřila k tomu, zda by tato opatření, která mají být účinná do konce června, měla být prodloužena. Podle Evropské komise ale pro další uplatňování těchto opatření není důvod a nelze je doporučit.

Snížení spotřeby elektřiny, včetně omezení špiček, zajistí nový design trhu s elektřinou

V prvé řadě se Evropská komise věnovala snížení spotřeby elektřiny, včetně snížení spotřeby v hodinách špičky. Jeho prodloužení nedoporučila, a to především kvůli aktuálně připravovanému návrhu nového trhu s elektřinou, jehož součástí je řada podobných opatření, která mají stejný nebo podobný účel (např. tzv. peak-shaving produkty).

O budoucí podobě trhu s elektřinou jsme blíže psali v článcích:

Na téma odezvy spotřeby na straně poptávky navíc Evropská komise připravuje samostatný kodex soustavy. Ten má po dokončení obsahovat závazná pravidla o agregaci flexibility, skladování energie a omezování poptávky, což dále usnadní její regulaci.

Nedojde-li tak ke zcela mimořádné situaci, mimořádná opatření v oblasti spotřeby elektřiny nejsou nadále podle Komise potřebná, a proto nenavrhuje jejich prodloužení.

Výnosové stropy více škodí, než pomáhají, proto by měly skončit

Komise se zřejmě nejvíce věnovala výnosovým stropům pro výrobce elektřiny. Ani ty po detailní analýze nedoporučila prodloužit. Skončit by proto měly do konce června 2023.

Výnosové stropy byly na úrovni Evropské unie navrženy ve výši 180 EUR/MWh. Většina členských států (celkem 17 členských států) ovšem přistoupila k úpravě výše cenových stropů pro jednotlivé druhy výroben.

Například v České republice byl cenový strop stanoven nejníže pro jaderné elektrárny, a to ve výši 70 EUR/MWh. Pod hranicí 180 EUR/MWh mají výnosový strop dále stanoveny pouze zařízení s energetickým využitím odpadu (ZEVO) s výjimkou biomasy ve výši 100 EUR/MWh a uhelné elektrárny s výkonem nad 140 MW ve výši 170 EUR/MWh.

ZEVO Chotíkov, Zdroj: Plzeňská teplárenská

Naopak nejvyšší cenový strop platí pro uhelné elektrárny s výkonem do 140 MW (230 EUR/MWh). Zbývající zdroje mají stanoven strop ve výši doporučované evropským nařízením (tj. 180 EUR/MWh).

Se stále snižujícími se cenami elektřiny tak, při určitém zjednodušení problematiky, výnosové stropy nadále dopadají pouze na jaderné elektrárny a ZEVO. Ceny na referenčním spotovém trhu jsou v drtivé většině hodin pod 170 EUR/MWh.

Hlavním problémem, který s výnosovými stropy vznikl, je jejich nestejnorodá aplikace napříč členskými státy (ať už v podobě výše stropu nebo délky jeho uplatňování). Budoucí nejistota, zejména nejistota pro investory, ohledně uplatňování stropů pak ohrožuje budoucí investice do obnovitelných zdrojů enegie. Na tento problém ostatně nařízení upozorňovalo již v době svého přijetí:

„Nekoordinované stropy pro tržní příjmy z elektřiny vyrobené výrobci s nižšími mezními náklady, jako jsou výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie a hnědého uhlí, mohou vést k podstatným narušením mezi výrobci v Unii, neboť výrobci soutěží v celé Unii na propojeném trhu s elektřinou.“

Nejistota pro investory ovšem není jediným důvodem, proč Evropská komise navrhuje, aby výnosové stropy na konci června skončily. Podle komise dále není jasné, zda celkové náklady spojené s opatřením, zejména pak v poslední době, nepřevyšují benefity, které výnosové stropy přináší. Někteří výrobci například, je-li výnosový strop příliš nízko, mohou být v některých obdobích od výroby elektřiny odrazováni.

Jaderná elektrárna Temelín, Zdroj: ČEZ

V České republice, kde mají platit výnosové stropy až do 31. prosince 2023, dosud nebyl ani zveřejněn návrh, který by výnosové stropy v druhé polovině roku rušil.

Regulace cen pro domácnosti a malé a střední podniky

Posledním z opatření, jehož platnost končí na konci tohoto června, je možnost stanovení cen pro domácnosti a malé a střední podniky. Toto opatření využila také Česká republika. Právě na základě tohoto opatření byly zastropovány ceny elektřiny a plynu v Česku pro domácnosti a malé a střední podniky.

Nad rámec nařízení byly zastropovány ceny elektřiny a plynu také pro ostatní osoby (zejména velké podniky). Zastropování pro ně ovšem bylo dosaženo na základě tzv. dočasného krizového rámce pro veřejnou podporu.

Stejně jako v případě snižování spotřeby elektřiny, i toto opatření má být zaneseno do nařízení upravující podobu trhu s elektřinou. Prodloužení opatření proto, ze stejného důvodu, není nezbytné.

Celý report komise je dostupný zde.