Ministři životního prostředí vyjádřili své obavy nad plánem EK rozšířit systém EU ETS o domovní vytápění

Evropští ministři životního prostředí vyjádřili na svém prvním setkání od představení balíčku opatření, který má vést EU ke klimatické neutralitě do poloviny tohoto století pomocí splnění dílčího cíle stanového pro rok 2030, poměrně velké výhrady proti plánům Evropské komise. Především pak k vytvoření druhého systému na obchodování s emisemi, pod který by spadaly sektory silniční dopravy a vytápění.

Evropská komise představila 14. července letošního roku balíček opatření, který má pomoci EU ke splnění klimatických cílů vytyčených pro rok 2030 – snížení emisní skleníkových plynů o 55 % v porovnání s rokem 1990.

Zavedení druhého ETS

Jedním z návrhů je i vytvoření druhého systému na obchodování s emisemi CO2. Pod tento druhý systém by spadal sektor silniční dopravy a domovního vytápění, přičemž s jeho zavedením se počítá od roku 2026. Za monitorování a odvádění příslušného počtu emisních povolenek by byli zodpovědní dodavatelé paliv či tepla, a to na základě uhlíkové náročnosti jednotlivých typů paliv. Náklady na emisní povolenky by se tak s vysokou pravděpodobností promítly v ceně paliv a tepla pro koncové zákazníky.

 „Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady,“ prohlásil při představení balíčku místopředseda EK pro klimatickou politiku Frans Timmermans.

Proto by měla přímo z rozpočtu EU putovat odhadovaná čtvrtina příjmu plynoucího z druhého systému na obchodování s emisemi do nového sociálně-klimatického fondu. Ten bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro které by bylo očekávané zvýšení cen ekonomicky neúnosné. Mezi roky 2025-2032 by měl tento fond přinést členským státům celkem 72,2 miliard EUR.

Obavy ministrů členských států EU

„Ohledně návrhu na vytvoření zvláštního systému ETS pro dopravu a budovy bylo vyjádřeno poměrně mnoho výhrad,“ uvedl Andrej Vizjak, slovinský ministr.

Vizjak dále uvedl, že se domnívá, že vytvoření a nastavení nového systému bude poměrně „tvrdý oříšek k rozlousknutí“ a Komise bude muset ze začátku spoustu věcí vysvětlit. Je ale toho názoru, že se nakonec dojde ke kompromisu.

„Rozšířit systém EU ETS o budovy a dopravu je kontraproduktivní. Vysoké ceny by vytvořily zbytečně velké sociální zatížení v zemích EU, kde je kupní síla nižší. Nízké ceny by naopak nezajistily potřebné snížení emisí,“ myslí si Claude Turmes, lucemburský ministr.

Rovněž zástupci Francie vyjádřili k návrhu Komise výhrady s tím, že by plán Komise mohl zasáhnout především ekonomicky slabší domácnosti a malé podniky v důsledku vyšších cen paliv.

Timmermans v reakci uvedl, že právě sociálně-klimatický fond by měl domácnostem pomoci tím, že jim umožní investovat do energeticky méně náročných domácností (resp. renovací na energeticky méně náročnou domácnost), automobilů atd., čímž se jejich účet za energie opět sníží.