Think tanky: Převážná část systému EU ETS zůstane zavedením uhlíkového cla nedotčena

Více než polovina bezplatně přidělovaných povolenek zůstane dle aktuálního návrhu Komise nedotčena zavedením uhlíkového cla (CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism), jak společně uvádí think tanky E3G a Sandbag ve svém reportu. Report pak dále hodnotí dopady a rizika navrhovaného mechanismu.

Společnosti v emisně náročných odvětvích, které spadají pod systém EU ETS, dostávají přiděleno určité množství bezplatných povolenek, aby byla zajištěna jejich konkurenceschopnost. To jim umožňuje vypouštět emise CO₂ bez toho, aniž by za ně musely platit – resp. nakupovat povolenky EUA. Tento systém je ovšem často kritizován s odůvodněním, že zpomaluje snižování emisí CO₂ v EU, jelikož podniky nejsou dostatečně motivovány k tomu, aby své emise snižovaly.

Dne 14. července letošního roku i proto Komise představila návrh na zavedení uhlíkového cla v rámci balíčku Fit for 55. Mechanismus by zavedl uhlíkové clo na vybrané importované zboží pocházející ze zemí mimo EU, které je emisně vysoce zatíženo a bylo by u něj riziko tzv. úniku uhlíku (přesunutí výroby daného produktu z EU jinam vzhledem k rostoucím nákladům vynakládaným za emisní povolenky).

Podle červencového návrhu by měl být CBAM implementován od roku 2023, přičemž by během „přechodové“ fáze, která bude trvat do konce roku 2025, docházelo k reportování emisí „obsažených“ v dováženém zboží, jako je cement, železo, ocel, hliník, hnojiva a elektřina. V přechodové fázi by se žádné poplatky neplatily. Od roku 2026 by byl mechanismus implementován zcela a dovozci by začali uhlíkové clo platit.

Společnosti v EU spadající do sektorů zařazených pod CBAM by přestaly od roku 2026 až do roku 2035 postupně dostávat bezplatně povolenky (aby bylo clo v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Dle reportu vybrané sektory pokrývají 47 % bezplatně alokovaných povolenek. Zbytek bezplatně přidělovaných emisních povolenek by zůstal nedotčen.

„Jakmile by byl mechanismus uhlíkového cla plně zaveden, tak, pokud se nic nezmění, zůstane okolo 50 % bezplatně přidělovaných emisních povolenek na svém místě,“ uvedl Domien Vangenechten, legislativní konzultant E3G.

Nejvíce dotčené bude Rusko

Report dále hodnotí geopolitické dopady zavedení CBAM dle návrhu Komise. Přes hlasitý nesouhlas USA a Číny v době před zveřejněním návrhu budou uvalené poplatky na jejich zboží takřka zanedbatelné (dotkne se malého procenta celkového exportu do EU). Rovněž se předpokládá navýšení cen těchto produktů, takže bude dle think tanků na Evropanech, jak budou čelit tomuto navýšení.

Výzkumníci pak zjistili, že nejvíce ovlivněným státem v první fázi CBAM bude Rusko. Podle výkonného ředitele Rosněfti, Igora Sečina, mohou dokonce poplatky způsobit Rusku větší škody než sankce uvalené na zemi v roce 2014 po anexi Krymu.

V Moskvě panují obavy, že by opatření mohly ovlivnit zboží, jako je železná ruda, hliník, elektřina a cement o celkovém objemu 6,5 miliardy EUR a že by se clo mohlo dále rozšířit na ropu, plyn a uhlí. Pro rok 2026 se výše poplatků, které by měly ruské společnosti zaplatit, odhadla na 442 milionů EUR. Komise pak rozšíření CBAM na další sektory může navrhnout během přechodové fáze.