EU navrhuje snížení spotřeby plynu i v dalším roce, bez něj by byly zásobníky v únoru prázdné

Evropská komise navrhuje, aby i v dalším roce platil evropský právní rámec pro snížení spotřeby zemního plynu alespoň o 15 %. Dobrovolné snížení spotřeby, které se může v případě potřeby změnit na povinné, tak má platit až do konce března 2024. 

Po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině bylo jako jedno z prvních opatření přijato evropské nařízení o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu. To stanovilo - v první fázi pouze dobrovolně - snížení spotřeby plynu v jednotlivých členských státech o 15 %.

Díky vysokým cenám a také teplému počasí v části zimy se tento závazek daří dodržovat. Přestože závazek platí až do konce března, již nyní se dá říct, že bude splněn. Podle dat Evropské komise totiž došlo mezi loňským srpnem a letošním lednem ke snížení spotřeby plynu v průměru o 19,2 %. Česká republika ve stejném období dosáhla snížení spotřeby zemního plynu o 17,7 %.

I přes to, že došlo k významnému snížení spotřeby plynu a zaplněnost zásobníků se pohybuje v tomto období na rekordních úrovních okolo 56 %, varuje Komise před tím, že i v příští zimě budou úspory nezbytné. Proto na počátku tohoto týdne navrhla, aby dobrovolné (a v případě naplnění podmínek povinné) snížení spotřeby plynu platilo i v období od dubna 2023 do konce března 2024.

K tomuto závěru došla komise na základě posuzování několika scénářů vývoje spotřeby a dodávek plynu v letech 2023/2024. Každý scénář vycházel z jinak dlouhé doby, na kterou bude platnost nařízení prodloužena.

Dopady posuzovaných scénářů na zaplněnost zásobníků příští zimu. Zdroj: Evropská komise

K nejhoršímu výsledku - zcela pochopitelně - vedl scénář, při kterém by k prodloužení platnosti nařízení nedošlo vůbec. V takovém případě by, alespoň podle predikcí Evropské komise, byly zásobníky zemního plynu zcela prázdné již v únoru příštího roku.

Jak je vidět z výše uvedeného grafu, nejvyššího naplnění zásobníků na konci příští zimy lze dosáhnout, pokud bude platnost nařízení prodloužena o 12 měsíců. V takovém případě by mohla naplněnost zásobníků přesahovat na konci zimy 40 %.

Ve výpočtech jednotlivých scénářů Evropská komise vychází především z toho, že v tomto roce již nelze počítat s podstatnou částí dodávek zemního plynu z Ruska (zhruba 60 mld. metrů krychlových). Zatímco zejména v první polovině loňského roku byly dodávky ruského plynu relativně vysoké, po odstavení a následném výbuchu plynovodu Nord Stream výrazně poklesly a nyní netvoří ani 10 % spotřeby zemního plynu v Evropské unii.