Domů
Uhlí
Brabec: První zásadní závěry uhelné komise by mohly být v roce 2020

Brabec: První zásadní závěry uhelné komise by mohly být v roce 2020

Takzvaná uhelná komise, jež má mimo jiné dohlížet na náležitosti spojené s útlumem těžby, by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohla mít koncem roku 2020 první zásadní výstupy. Řekl to novinářům před dnešním jednáním vlády, která by se komisí měla zabývat. Podle Brabce bude komise poradním orgánem vlády, měla by být složena z odborníků ze všech oblastí. Více informací chce společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) sdělit na samostatné tiskové konferenci.

„Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné,“ řekl Brabec.

„Předpokládáme, že základní doporučení nebo závěr by měl padnout do konce roku 2020. Hovoříme dokonce o 30. září 2020, o nějakých prvních zásadních výstupech komise. Jinak může pracovat dál podle potřeby. Bude to poradní orgán vlády, měla by být složená z odborníků ze všech oblastí a bude dávat vládě svá doporučení,“ dodal.

Brabec hovořil o založení komise po vzoru Německa poprvé v březnu. V sousední zemi se na konci ledna komise usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.

„Je nepochybné, že podíl spalování uhlí na výrobě elektrické energie se bude snižovat. Chtěli bychom se bavit o tom, jak je to možné urychlit, jaké by byly náklady z hlediska ceny energií, sociálních a regionálních dopadů, protože jsou to především tři dotčené regiony, které nějakým způsobem s tím vyuhlením a s ukončením doby uhelné budou postiženy,“ poznamenal ministr.

V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce jednotlivé scénáře, podle kterých by podíl energetiky založené na uhlí měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty. „Ale děje se řada věcí. Zvyšuje se výrazně cena emisních povolenek. Samozřejmě vnímáme větší tlak z hlediska Evropské unie na omezování emisí, zvyšování závazků členských zemí,“ uvedl.

Německá strategie „Energiewende“, tedy kombinace ústupu jaderné a zároveň uhelné energetiky, je podle ministra nesmírně ambiciózní, ale také riskantní. „Česká republika je v tomto případě jasná. Máme nějakou představu o obnovitelných zdrojích, ale hlavním zdrojem určitě bude jaderná energetika,“ doplnil Brabec.

Komisi budou předsedat Brabec s Havlíčkem, který už dříve řekl, že její součástí budou nejvýznamnější hráči z oblasti těžby, zaměstnavatelských svazů, odborů, regionů či ekologických institucí.

Komentáře

(21)

Jaroslav Loudil

30. červenec 2019, 11:38

My na rozdíl od Němců máme velkou výhodu a tím je 32 % elektřiny vyráběné z jádra , tedy bezemisní zdroj. Dukovany doslouží nejdříve za 15 let, možná za 25. Nyní mají Dukovany - 2 GW ,byla by škoda, pokud se tam bude stavět jako jejich náhrada jen jeden blok o 1 GW. Měly by se nahradit plnohodnotně tedy dva bloky. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem s reaktory VVER v našich podmínkách bych tam nejraději viděl stavět Rosatom, ale budiž ,ani Korejci mi nevadí. Jsou to - "asijští makáči" - a 4 jejich reaktory po 1400 MW v SAE již stojí. 42 % současné výroby z hnědého uhlí asi jen tak lehce nenahradíme OZE , tak bych šel na stavbu plynu místo uhlí. To, co se dnes děje v USA. Bohužel pro nás, jejich plyn je tam mnohem levnější. My se musíme přizpůsobit. Pokud budou i 2050 vyrábět naše jaderky 30 % elektřiny , tak o zbylých 70 % se musí podělit OZE s plynem. Pořád to bude velký pokrok než dnes, kdy uhlí dává 45 %.

Josef

30. červenec 2019, 11:47

Proč si likvidovat vlastní energetiku a přecházet na dovozní plyn ? Pokud náhrada části uhlí pak jedině jádrem ,část uhlí je třeba zachovat a emise CO2 šetřit především omezením dovozního zemního plynu a ropy.

Jaroslav Loudil

30. červenec 2019, 12:09

Samozřejmě bych uvítal , jako člověk kterému jádro nevadí ,vyšší zastoupení jádra ve výrobě. V Temelíně měly být původně 4 x 1 GW bloky , pokud by se přidaly 2 x 1 GW Dukovany a 2 x 1 GW Temelín, plocha na rozšíření Temelína o 2 GW tam je ,tak bych byl spokojený úplně. Francie vyrábí z jádra už dlouhá léta 75 % výroby elektřiny. Potíže s regulací sítě tam nemají , nyní je zlobí horko, když mají většinu elektráren chlazenou jen z řek.

Martin Pácalt

30. červenec 2019, 12:50

Lepší než rozšiřovat Temelín by bylo postavit další JE v jiné lokalitě, aby byl výkon lépe rozdělen na plochu země. Z pohledu povolovacích řízení by to byla nejtěžší cesta, z pohledu energetiky mnohem lepší než rozšiřovat Temelín. Tetov sice z pohledu Pardubického kraje již zpadnul z lopatky, logičtější kvůli zásobování teplem by byla např. lokalita v Mělníku, ovšem tam je to zase ošemetné se zátopovými oblastmi. Blahutovice na severní Moravě byla další lokalita , její územní rezerva pokud vím ještě existuje.

Jaroslav Loudil

30. červenec 2019, 15:06

Ano, ze dnešního pohledu vypadají socialistické plány na jádro přímo impozantně. Jak se mělo stavět : Temelín = 4 x 1 GW, poslední blok 1998, Blahutovice = 2 x 1 GW, druhý blok 2003, Tetov = 2 x 1 GW, druhý blok 2010. S Dukovany 4 x 0,5 GW bychom tak dnes měli už 9 let v provozu 10 GW v jádře v celkem 12 blocích. Slovensko mělo mít 4 bloky v Bohunicích, 4 bloky v Mochovcích a plán byl na 2 bloky v nové lokalitě Kecerovce na východě. Slovensko by tak dnes mělo 10 bloků o výkonu 6 GW. Bývalá ČSSR by tak měla z výkonu 16 GW nějakých 100 až 110 TWh elektřiny ročně , což by nám plně stačilo a mohli bychom vyučovat sousední Němce, proč mají stále - "tak brutální uhlíkovou stopu !!" No, někdy se dějiny zvrtnou i v oblasti energetiky.

Martin Pácalt

30. červenec 2019, 15:22

Ještě jste zapomněl na JE sever, která měla vzniknout na místě hnědouhelných bloků v severních Čechách, letopočet neznám.

Každopádně ty plány byly tak veliké už jen tím, že za Husáka byla mnohem nižší eficience při nakládání s energiemi. Čím víc prodrbaných vagónů uhlí, tím větší blahobyt ;-) .

Nyní by šlo o přesun spotřeby primární energie ropy a zemního plynu do místní výroby elektřiny pro (nejen) část individuální mobility a pro průmysl.

Carlos

31. červenec 2019, 11:19

Ano, pane Pácalte, ty plány na JE do každé vesnice existovaly, například se mělo stavět i několik jaderných tepláren, bezpečně vím o nápadu na stavbu teplárny v Brně elektrický výkon měl být tuším 50MW, reaktor dokonce snad se samotížným primárním okruhem. Další se plánovala v Pražských Holešovicích, tam co stávala elektrárna, další měla snad být pro Plzeň. Jenže to jsou plán poplatné době a dost možná ještě i jadernému nadšení z 50. Přece jenom než se to dostalo do plánů...

Stavět ale JE u zlomu, který je navíc stále aktivní, by neprošlo přes kritéria už někdy v 60., nebo kdy se to začala místa pro JE vybírat.

Dnes je ale třeba uvažovat ne v intencích jedné země - ČR, ale minimálně v rámci PL-CZ-SK-AT, případně ještě širšího regionu. Naše síť je třeba poněkud izolovaná jak od Polska, tak Rakouska, přitom z lepšího propojení by se jistě dalo těžit. Například lepším přístupem k levné energii, nebo regulačním kapacitám. Rakousko má jenom v PVE přes 5GW, něco se dá ještě získat z dalších vodních elektráren, Polsko zase bude mít přístup k levné větrné energii, z toho by se dalo těžit a mít tak přístup k co možná nejlevnějšímu proudu, navíc bychom mohli přidat do této "podsítě" ještě výkon Vltavské kaskády. Ovšem bylo by třeba rozdělit vedení z rozvodny Čechy Střed novou trafostanicí pro Slapy a zdvojit jej, z rozvodny Milín táhnout dvojitou linku na Lipno a pak jednu na Aschach a druhou na Jochenstein.

Milan Vaněček

30. červenec 2019, 12:58

Ve světě se nahrazuje uhelná energetika pomocí obnovitelných zdrojů. Jen pár vlivných lobystů v ČR to chce dělat jinak ????

Martin Hajek

30. červenec 2019, 22:37

Jéje, a kde "ve světe" se to daří? Já zatím vím jen o spoustě zemí, které nahrazují uhlí plynem. V případě USA je to plyn domácí, v případě zemí EU plyn dovozový, to je jediný, i když samozřejmě dost podstatný rozdíl.

Carlos

31. červenec 2019, 07:36

Jestli ona to není ve finále spíše kombinace OZE a plynu, další poměrně důležité informace je jak staré jsou odstavované uhelné elektrárny. Jestli je jim 40 a více let, pak se dá jejich náhrada hezky schovat pod nutnost rozvoje OZE.

Martin Hajek

31. červenec 2019, 09:29

Kombinace to asi bude, zhruba jako ve slavičí paštice. Na jednoho slavíka jeden kůň.

Carlos

31. červenec 2019, 11:21

:D

No nevím jestli zrovna tak, ale když v Německu udržují podíl výroby nízkoemisních zdrojů zhruba konstantní přestože odstavují jádro, tak by to asi nějak jít mohlo.

Martin Pácalt

31. červenec 2019, 13:06

Po vzoru jistého pana premiéra si na vás zakládám složku s názvem "Teplárenské ´ftípky " . :-D

Jan Veselý

31. červenec 2019, 09:30

Německo, Dánsko, Jižní Austrálie, jen co mě okamžitě napadlo. A abychom předešli sporům, podle AGEB byl vývoj v Německu:

2008 - uhlí 275 TWh, plyn 89 TWh, uran 149 TWh, OZE 94 TWh, export 22 TWh

2018 - uhlí 228 TWh, plyn 83 TWh, uran 76 TWh, OZE 226 TWh, export 51 TWh

Mě z toho plyne, že OZE (+ 20 TWh energetických úspor) nahradily 47 TWh elektřiny z uhlí, 73 TWh elektřiny z uranu, 6 TWh ze zemního plynu a i tak mohl export elektřiny stoupnout o 29 TWh.

Martin Hajek

31. červenec 2019, 10:57

Export elektřiny z Německa mohl stoupnout o 29 TWh, protože domácí spotřeba elektřiny klesla o 26 TWh. Ale jak jste nedávno psal, úlovek se počítá až po lovu. Tím myslím v případě Německa rok 2023, kdy budou mít uzavřené jaderné elektrárny. Pak teprve uvidíme, jak ta první fáze Energiewende skutečně dopadla.

Milan Vaněček

31. červenec 2019, 12:23

Musím jen opakovat pro pana Hájka: Ve světě se nahrazuje uhelná energetika pomocí obnovitelných zdrojů. Jen pár vlivných lobystů v ČR to chce dělat jinak.

Ale souhlasím s Vámi: počkejme do 2023 jak Němcům dopadne prvá fáze Energiewende (=odchod od jádra). Do té doby u nás jen uteplovat, odstaňovat lokální topení uhlím, zavírat jen "nadbytečné, zastaralé, špinavé" uhelné elektrárny, ale jen jejich část, co vyrábí "na export".

A v roce 2024 uvidíme (a nejen v Německu které vyřadí již všechny JE, ale i jinde kde jich vyřadí zatím třeba jen jednu či dvě (Švýcarsko, Belgie, Španělsko, Francie,....) jak to jde, jak Energiewende ve světě pokračuje.

Důležité je aby vláda (vládní komise, ne nějaká úřednická jednotka, viz ERÚ či ad hoc komise pro SEK) přijala usnesení o energetice, za které budou mít určité osoby i osobní zodpovědnost.

To bude určitě možné již v letech 2024-5. A pak se budou moci rozhodnout: budeme nahrazovat zbývající uhlí pomocí OZE nebo jádra. Bude jasné, jak je co v roce 2025 drahé, jaký tlak bude od evropské komise, jaké jsou v EU ceny a termíny výstavby,

nebude nutno volit nejdražší (několikanásobně) řešení než zvolí ostatní státy v EU.

Jan Veselý

31. červenec 2019, 09:17

Já bych v prvé řadě hledal cestu jak zamezit zbytečnému exportu elektřiny z ČR. Pokud by se to povedlo, znamená to automaticky pokles výroby elektřiny z uhlí o cca polovinu a emisí CO2 z celé ekonomiky o nějakých 15%. Zajímavá je pak otázka co dál.

V teplárenství je cesta víceméně známá, bude to nějaká kombinace úspory+plyn+biomasa+tepelná čerpadla. Co opravdu stojí za likvidaci je uhlí lokálních topeništích. Co největší váha by měla být dána ve směru úspor, tam je potenciál obrovský.

Ve výrobě primární oceli není asi přechod od uhlí na něco jiného moc reálný. Je sice slušná šance, že v Ostravě primární metalurgie skončí, ale spoléhat se na to nedá. Jednoznačně lze ovšem podpořit další zvyšování efektivity nakládání s uhlím v hutích.

Ve výrobě cementu asi není principiální problém, aby se z uhlí přešlo na plyn nebo elektřinu.

A pro pana Hájka - potenciál úspor zemního plynu ve výrobě tepla je tak veliký, že by byl určitě schopen kompenzovat i případnou vyšší spotřebu v jiných sektorech ekonomiky. A určitě by stálo za to dále stimulovat propojení české plynárenské soustavy s okolními státy a případně i výstavbu nových podzemních zásobníků, aby se dodavatelé museli o ty dodávky rvát a dávali dobré ceny.

Martin Hajek

31. červenec 2019, 09:47

Tak když už jste mě vyzval :-). 1) Zbytečný export elektřiny - brzy se dočkáte jeho významného poklesu, ČEZ už oznámil, že od příštího roku odstavuje Prunéřov I (440 MW), Mělník III (500 MW) a dva bloky na Mělníku II (220 MW), jeden zůstane v záloze pro zásobování Prahy teplem při případné poruše teplárny Energotransu. Tedy dohromady 1160 MW jen v ČEZ a.s. Končit budou i další kapacity jiných výrobců, které nesplní emisní limity platné od 1.7.2020. 2) Co se týče teplárenství, zapomněl jste na odpady, naopak tepelná čerpadla budou mít problém, elektřina v topné sezóně bude hodně drahá jednak kvůli povolenkám jednak kvůli snížení pohotového výkonu po celé střední Evropě v příštích několika letech, což zvýší cenu na trhu, až se začne investovat do chytrých sítí, tak se spotřebitelé elektřiny teprve prohnou. S likvidací lokálních topenišť na uhlí bych zcela souhlasil, ale k tomu bude chybět politická odvaha. 3) V cementárnách se uhlí dávno nepoužívá. Jedou dávno primárně na odpad. Za cement vyrobený plynem byste se nedoplatil. 4) Výstavba podzemních zásobníků plynu je ekonomický nesmysl. Už současné kapacity v ČR je problém naplnit a zisky jejich provozovatelů spadly téměř k nule. Pokud se dokončí Nordstream II a Turkstream II tak budou zásobníky v klinické smrti, protože bude obrovský přetlak přepravních kapacit a nebude žádný ekonomický důvod plyn skladovat. 5) Potenciál úspor zemního plynu tu jistě je. Otázka je, jak je velký, ale to je na samostatný článek.

Martin Pácalt

31. červenec 2019, 13:01

ad 4) dejme tomu. Ale odkdy je energetická bezpečnost jen otázkou peněz? A cena zemního plynu jde nahoru. Armáda je také v době míru naprd, její úlohu vidí jen lidé, kteří umějí koukat na dekády dopředu,

ad2) není třeba té odvahy tolik. Už nyní můj tchán ví, že musí svůj svařovaný kotel na koks, ve kterém topí 20 let uhelným kalem a posledních 20 let dřevem (a jehož účinnost bude s bídou 50% ) brzy vyměnit, protože jinak by mu hrozila pokuta výši ceny nového kotle.

Martin Hajek

31. červenec 2019, 15:02

ČR má v poměru ke spotřebě již dnes jednu z největších kapacit zásobníků plynu v EU, takže v této oblasti jsme na tom s bezpečností dobře a samozřejmě i bezpečnost nakonec končí u ekonomiky. Samozřejmě můžete mít kapacitu v zásobnících na celoroční spotřebu, ale kdo to zaplatí?

Jan Veselý

31. červenec 2019, 14:11

ad 1) 17 let zbytečného exportu, je 17 let zbytečného exportu. Jestli se ty elektrárny opravdu zavřou, tím líp, v ČR chybět nebudou.

ad 2) Však uvidíme jak se prohnou. A vždy jsem žil v přesvědčení, že smart grid je způsob jak lépe využít existující infrastrukturu, je to rozhodně levnější přístup než stavět nové dráty a elektrárny.

ad 3) Tím líp.

ad 4) Vivat konkurence. To je důvod proč mít zásobníky, proč mít široké možnosti kde nakupovat. Ať se dodavatelé požerou mezi sebou. Jak praví ekonomické rčení: "Kde se snadno dosahuje zisku, tam trh nefunguje správně."

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.