Další těžba v Bílině získala kladný posudek vlivu na prostředí

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) k prodloužení těžby uhlí v dole Bílina do roku 2035. Společnost Severočeské doly ale musí splnit 31 podmínek. ČTK o tom dnes informovala mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Kladný posudek EIA ještě není povolením těžby, to musí udělit až příslušný báňský úřad.

V současné době je těžba v dole povolena do roku 2030. „Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,“ uvedlo ministerstvo.

Severočeské doly budou muset kvůli snížení hluku a prachu vybudovat například valy a vysázet zeleň, prašnost má snížit i nový pohon pásových dopravníků. „Stav ovzduší i hluku bude pravidelně monitorován a vyhodnocován, aby obce a obytné zóny byly uchráněny před dopady těžby,“ uvedla mluvčí. Podle usnesení vlády z roku 2015 bude vytěžené uhlí určené přednostně pro využití v teplárnách, nikoliv k prosté výrobě elektřiny a jejímu vývozu.

Firma bude také muset do roku 2022 snížit množství prachu v ovzduší o devět tun ročně proti současnému stavu, a to nad rámec plánovaných protiprašných opatření. „Jaká opatření zvolí, bude na těžaři, který se na jejich realizaci může dohodnout například s obcemi,“ podotkla mluvčí.

Podle ministerstva se záměrem souhlasí bez připomínek Krajský úřad Ústeckého kraje a obce Světec a Bílina. Připomínky k záměru zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov. Nesouhlas vyjádřilo město Litvínov.

K projednávání vlivů další těžby v Bílině na životní prostředí dostalo ministerstvo 4200 připomínek od veřejnosti. Podle MŽP byla většina z nich podobná. Nesouhlasily obecně s vytěžením a následným spálením uhlí kvůli emisím skleníkových plynů a požadovaly posouzení spalování uhlí (nejenom vytěžení) ve vztahu ke klimatu. „S ohledem na směrnici EIA by však takové posouzení bylo zcela nestandardní. Spalování uhlí a jeho dopady se vždy posuzují v rámci povolovacího procesu jednotlivých spalovacích zdrojů, nikoliv jako součást povolovacího procesu těžby, jejíž spalování uhlí není součástí,“ uvedlo ministerstvo.

Těžbu povoluje báňský úřad, který by se v případném řízení o povolení hornické činnosti musel vypořádat s dalšími zákonnými požadavky, včetně námitek obcí, vlastnickými vztahy k pozemkům, s dalšími stanovisky a vyjádřeními například od vodoprávního úřadu, orgánu ochrany ovzduší a krajské hygienické stanice.

Severočeské doly mají v plánu v letech 2019 až 2035 vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov. O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Uhlí bude sloužit i elektrárnám ČEZ. Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun.