Rekultivací po těžbě uhlí v ČR vznikla tři jezera, největší je Medard

Přehled rekultivačních jezer v ČR (12. září bude otevřeno jezero Most, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu):

Jezero Medard – Jezero, které je s plochou 493,5 hektaru největším rekultivačním jezerem v Česku, vzniklo mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík. Tyto lomy byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Napouštění jezera z Ohře začalo v červnu 2010 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Vodní plocha má délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubku 50 metrů. Jezero ještě nebylo oficiálně zpřístupněno ke koupání, v současnosti se plánuje dobudování jeho okolí. Areál se však již stal oblíbenou rekreační oblastí a je hojně využíván cyklisty, běžci i dalšími sportovci.

Jezero Milada – Jezero vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice, kde těžba uhlí začala v roce 1977 a skončila o dvacet let později. Napouštění jezera začalo v červnu 2001 a ukončeno bylo v srpnu 2010, rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektarů řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku a pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. V současnosti jezero čeká na vybudování infrastruktury.

Jezero Most – Nachází se v území bývalé těžební lokality Ležáky, která byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008 a ukončeno bylo v červnu 2012. Rekultivace lomu na jezero stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti:

Jezero Barbora – Nachází se u obce Oldřichov, asi šest kilometrů západně od Teplic. Vzniklo po vytěžení stejnojmenného dolu v roce 1973. Jeho plocha je 55 hektarů a hloubka až 60 metrů.

Jezero Matylda – Nalézá se v severozápadní části města Most, vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, kde skončila těžba v březnu 1976. Stavba začala v roce 1986, v roce 1992 bylo jezero, které má rozlohu 39 hektarů a je jen čtyři metry hluboké, napuštěno vodou.

Jezero Michal – Vzniklo v místě stejnojmenného lomu, asi tři kilometry jihovýchodně od Sokolova. V letech 1872 až 1924 probíhala v prostoru jezera těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Štěstí Požehnání, s povrchovou těžbou se začalo v roce 1980 již v lomu Michal. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991, napouštění jezera o rozloze 29 hektarů s maximální hloubkou 5,6 metru skončilo v roce 2003.

Rekultivační jezera plánovaná v budoucnu:

– Jezero Centrum u Litvínova by mělo vzniknout v lomu ČSA, kde se stále těží. Plocha jezera bude činit zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera a jeho hloubka až 150 metrů. Podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, by napouštění jezera mohlo začít v roce 2027 či 2028.

– Jezero Jiří-Družba na Sokolovsku má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Jezero by mělo být s rozlohou 1312 hektarů největším rekultivačním jezerem v Česku.

– Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060.

– Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060.

– Jezero Bílina má vzniknout v místě lomu, kde se má těžit až do roku 2050. Až tisícihektarové jezero by mohlo vzniknout kolem roku 2070.