Ekologové: Neschválení lex plyn by byl krok zpět pro českou energetiku
Ekologické organizace, které oslovila ČTK, varují, že neschválení novely energetického zákona, známé jako lex plyn, by znamenalo krok zpět pro českou energetiku. Senát návrh ve středu večer vrátil Poslanecké sněmovně k projednání. Přestože senátoři nezpochybnili klíčové prvky normy, navrhli úpravy, zejména v oblasti kontroly starších fotovoltaických elektráren.
"Senátory a senátorkami navržené vyškrtnutí individuálních kontrol starých fotovoltaik je pozitivní z hlediska jistoty podnikatelského prostředí. Teď je na Sněmovně, aby novelu dotáhla," uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Koželouh dodal, že ačkoliv k ní má výhrady, kdyby spadla pod stůl, byl by to pro energetiku nebezpečný krok zpět. "Novela přináší zjednodušení pro větrné elektrárny či první krok k uvolnění kapacit sítí pro nové projekty obnovitelných zdrojů energie," řekl.
Návrat novely do Sněmovny kritizují i další ekologické organizace. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla zákon v původním znění přináší potřebné urychlení povolování větrných elektráren. "To je dnes zoufale pomalé a některé kroky se zbytečně opakují. Podporuji schválení původní verze, protože do voleb už se podobný zákon nepodaří prosadit," uvedl. Dodatek ministra financí o opakovaných kontrolách fotovoltaik, které se již blíží ke konci své životnosti, označil za šikanózní, avšak chápe i jeho odmítnutí.
Podle Jaroslava Bicana z Greenpeace ČR novela obsahuje problematický bod, který umožňuje za určitých okolností dotovat provoz ztrátových uhelných elektráren. "Sněmovna schválila verzi novely, která možnost dotování zmírnila. Součástí právní úpravy jsou ale i pozitivní změny ohledně obnovitelných zdrojů," řekl. Nyní poté, co byl zákon Senátem vrácen do Sněmovny, podle něj ale hrozí, že v případě, kdy zákon nebude schválen, to spolu s dotováním uhelných elektráren odnesou i obnovitelné zdroje.
Novela zvaná lex plyn má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.
Mohlo by vás zajímat:
Lidé nepotřebují každý rok platit miliardy za provoz VTE a mít díky nim zničenou krajinu. To je lepší postavit si jeden jaderný blok na víc v areálu jaderné el. Temelín , tam si alespoň lidé koupí za svoje peníze ekologický a stabilní zdroj.
To jsme měli udělat před před delší dobou, bohužel to nebylo vhodně vyhodnoceno, tak jak fotovoltaika před 15 lety a v současnosti v navyšování počtu dalších kontraverzních jaderných mamutů, jejíž již současnou kapacitou navíc při dalším prodloužení její životností, získáváme dostatek času pro přizpůsobení se novým skutečnostem v tomto rychle se rozvíjejícím rezortu, tak jako nyní při odstavování výroby z uhlí. Je třeba se naučit přesněji cílit na energetický obraz v delším horizontu, což se nám historicky moc nedaří.
Jednoduše vzato mi se s té chybné prozíravosti, začarovaného kruhu, snad nikdy vymanit nedokážeme a to díky převládajícímu privátnímu zájmu nad zájmem společenským.
"Podle Jaroslava Bicana z Greenpeace ČR novela obsahuje problematický bod, který umožňuje za určitých okolností dotovat provoz ztrátových uhelných elektráren."
Tak dovat hotove funkcni uhelky se panu Bicanovi nelibi.
Ale dotovat investicne i provozne silně nespolehlive vetrniky s obcasnou vyrobou za kralovskou cenu kWh a jeste na dvacet let - to by se mu libilo !
Kdyz dotace za kWh - tak VŠEM (vcetne domkařů)
Všechny zdroje jsou občasné. Označení občasný zdroj vágní. Každá jederná i uhelná elektrárna občas stojí a občas ne. JE stojí asi tak 1-3 měsíce v roce. Je tedy také o občasný zdroj. Kapacitní faktor není u žádné elektrárny 100%.
Akorát se to u řiditelných zdrojů dá s poměrně vysokou spolehlivostí dlouho dopředu plánovat a u občasných (intermitentních) nikoliv.
Při dostatečné kapacitě OZ ve spojení s dostatečnou akumulací, větší propojeností energetických soustav a předpovědí počasí s využitím umělé inteligence se tyto výhody velkého jádra, jak se zmiňujete, spolehlivě eliminují.
Psal jsem o řiditelných zdrojích, což je podstatně širší okruh zdrojů než velké jádro", a ne, neeliminují.
Ano, stopro pravda, ale zapomínáte sdělit, co by stála akumulace na celou zimu. A taky jak a za kolik nahradit stabilizaci sítě setrvačností rotace.
Dostatečné kapacitě ? v lednu potřebujeme cca 216GWh denně průměrně , na to potřebujete cca 180GW ve FVE + akumulaci alespoň na 4 dny dejme tomu 1TWh. To je tak minimální konfigurace pro výrobu el. energie , samozřejmě nesmíte budovat další tepelná čerpadla a elektromobilitu. Podle mě na to nebude technika ani za 50 let. Krom toho panely byste musel dávat s 90° sklonem, aby jim nevadil sníh a výroba byla jistá. náklady na FVE 3,6 bil kč - a ty budou spíše stoupat . Náklady na akumulaci 4 bil kč. to máme 7,6 bil kč. Za to se nechá postavit i při dnešní drahotě 30 jaderných bloků.
Pane jiří Svobodo, nevyrábějte nám tady slaměné panáky a nestrefujte se nám do nich. Diskutujte seriozně.
Akumulaci energie na zimu (teplo, elektřina) v ČR určují především plynové zásobníky a průběžné dodávky zemního plynu již mnoho desítek let, uhlí pozvolna ustupuje, využití tepla z jádra je zcela zanedbatelné.
Pokud se zamyslíte nad vodovodní sítí tak zjistíte, že i občasný zdroj a tím voda je se dá řešit.
Voda není občasný (intermitentní) zdroj.
I vy jeden, nyní po zdokonalení sítí, propojení mnoha zdrojů a vytvoření akumulace je to pořád medium závislé na přírodě. A teď si zkuste promítnout obdobný vývoj do energetiky.
Že "je to pořád medium závislé na přírodě" neznamená že je to intermitentní zdroj, není důvod si nic zkoušet promítat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se