Rozlučka s gigantem: Korečkové rypadlo RK 5000 z lomu ČSA po 43 letech zamíří do šrotu

Se svou hmotností zhruba 5 500 tun a rozměry 157 metrů na délku a 35,6 metrů na výšku je zřejmé, že se nejedná o žádného prcka. Představit si můžete například jeden a půl fotbalového hřiště a výšku dvanáctipatrového paneláku. Proto je ohromující, že se tento zázrak československého inženýrství dokázal bez větších problémů procházet lomem ČSA od roku 1983. Tady si můžete prohlédnout technický výkres rypadla RK 5000.

Pohyb zajišťují dva kráčivé (mezikruhové) hydraulické podvozky, přičemž hlavní podvozek má průměr 33 metrů a podvozek spojovacího mostu pak 10 metrů. Průměrná rychlost kráčení se pohybovala kolem 30 metrů za hodinu.

Srdcem stroje jsou dva elektromotory o výkonu 1,6 MW s převodovkami o velikosti malého osobního auta. Právě tyto obrovské elektromotory představují jednu z nejzajímavějších technických částí rypadla. Na elektrický pohon je napojen korečkový řetěz skládající se z 38 korečků, z nichž každý má objem 3,6 m³. Délka řetězu dosahuje téměř 140 metrů a hmotnost se pohybuje kolem 230 tun. Výsledná síla přenášená na řetěz dosahuje až 324 tun, což umožňuje práci i v mimořádně náročných geologických podmínkách.

Za standardních podmínek dosahovalo rypadlo RK 5000 teoretické výkonnosti až 4 450 m³ odtěžené zeminy za hodinu. Za dobu svého provozu, který skončil v roce 2016, zvládl stroj vytěžit téměř 154 milionů m³ skrývky a odpracoval přibližně 91 000 provozních hodin. To odpovídá zhruba 10,5 letům nepřetržité těžby, což je v měřítku těžké techniky mimořádná hodnota.

Drahá záchrana a přesun

Omezení těžby skrývky v lomu ČSA v roce 2016 připravilo korečkové rypadlo o práci. Od té doby už je tak pouhou vzpomínkou na časy, kdy těžba uhlí probíhala naplno. Během let se opakovaně objevovaly snahy stroj uchovat jako technickou památku a zpřístupnit jej veřejnosti i po definitivním konci hornické činnosti. Vedle symbolického významu šlo také o úvahy, že by RK 5000 mohl sehrát roli výrazné turistické atrakce a stát se jedním z obrazů proměny těžbou zasažené krajiny v Ústeckém kraji.

V rámci zachování se diskutovalo o přemístění rypadla na vhodnější místo. Přesun by umožnil zachovat stroj mimo zátopovou oblast a dále jej zpřístupňovat veřejnosti. Rypadlo se mělo přesunovat po předem připravené transportní trase, což by však vyžadovalo masivní zemní a stabilizační práce, aby se zajistilo, že sklon při přesunu nebude větší než pět procent. Na fotografii přiložené níže je znázorněn terén, po kterém by se rypadlo muselo přesunout až na okraj budoucí záplavové oblasti.

Zdroj: Vlastní, RK 5000 v lomu ČSA

Podle odhadů by samotný přesun včetně příprav, geotechnického zajištění a montážních prací trval řádově několik měsíců a vyžádal by si stovky milionů korun. Zásadní překážkou byla také otázka bezpečnosti a dlouhodobé údržby stroje.

Navzdory zájmu odborné veřejnosti i regionálních iniciativ se ukázalo, že náklady a technická rizika převažují nad reálnými možnostmi realizace. Studie proveditelnosti, které si nechal zpracovat Ústecký kraj prostřednictvím pracovní skupiny složené z odborníků, samosprávy a vlastníka zařízení, potvrdily, že přemístění by bylo mimořádně náročné, finančně neefektivní a obtížně obhajitelné z hlediska dlouhodobé udržitelnosti.

Odkaz, jenž přetrvá

RK 5000 je dodnes považován za jedno z největších korečkových rypadel, která kdy byla v Česku provozována. Přestože je dnes mimo aktivní provoz, jeho význam nezanikl. Díky zájmu odborné i laické veřejnosti vznikla virtuální 3D prohlídka, dostupná v rámci projektu Uhelné safari, která umožňuje detailně si stroj prohlédnout i zevnitř. Virtuální prohlídku rypadla naleznete na tomto odkazu.

Rypadlo RK 5000 tak zůstává nejen symbolem průmyslové síly severních Čech, ale i připomínkou éry, kdy se velké technické projekty navrhovaly s důrazem na robustnost, dlouhou životnost a překonávání statusu quo.

Zdroje: