Rumunsko pozdrží svůj odchod od uhlí

Rumunská vláda rozhodla o prodloužení termínu odchodu od uhlí o další dva roky. Výroba elektřiny z uhlí zemi v současnosti pomáhá s pokrytím zvýšené poptávky po elektřině.

Podle původního plánu měly být doly a činnosti související s uhlím ukončeny do 31. prosince 2030, nově bude jejich činnost pokračovat do konce roku 2032. Změna data odchodu však neznamená, že všechny stávající doly v Rumunsku zůstanou otevřené do nového termínu.

Několik výrobců elektřiny z uhlí tak bude uzavřeno předčasně. CET Govora a Hunedoara Energy Complex skončí do prosince 2025 a do prosince 2030, kvůli zvyšujícím se nákladům na provoz. Oltenia Energy Complex a CET Craiova II budou pokračovat v provozu do roku 2030 po investicích, které umožní spalování zemního plynu a zelenějších zdrojů energie.

Zástupci vládní sociálně-demokratické strany (PSD) uvedli, že nebude zavřen žádný zdroj elektrické energie, včetně na ně navázaných dolů, dokud nebudou vytvořeny vhodné náhrady. Rumunsko má v plánu postavit další dva jaderné bloky v areálu Cernavoda, kdy smlouva o výstavbě s italsko-kanadsko-americkým konsorciem čtyř firem by měla být podepsána v říjnu. K tomu chce Rumunsko během následujících 3 let připojit 3,5 GW v elektrárnách spalujících zemní plyn a dostat se na 10 GW instalovaného výkonu ve FVE a VTE.

Zvýšenou spotřebu elektřiny řeší spalování uhlí

Rumunsko se v posledních týdnech potýká se zvýšenou spotřebou elektřiny kvůli vysokým teplotám. V rámci stabilizace sítě tak byly minulý týden znovuspuštěny uhelné elektrárny z 50. let, jak informoval rumunský ministr energetiky Sebastian Burduja. Ten dále uvedl, že bylo zapotřebí najít jakýkoliv dostupný výkon, který mají v Rumunsku k dispozici, protože po desetiletí rumunský stát bohužel neinvestoval do energetického systému.

Hnědouhelné elektrárny tak dodávaly do sítě zhruba 1200 MW, což pokrývalo 19 % spotřeby elektřiny, v dobách špiček se uhelné elektrárny dostaly i na více než 1300 MW. Situace se stabilizovala s poklesem teplot a poslední týden v červenci se dodávka z hnědouhelných elektráren pohybuje mezi 700 - 800 MW.

Burduja uvedl, že pokud bude problém se zabezpečením dodávek elektřiny, tak je možné spustit i další uhelné elektrárny. Například v oblasti Craiova je nicméně problém s odborným personálem, kdy se zařízení potýká s nedostatkem řídícího personálu, který kvůli útlumu uhlí odešel v mnoha případech do důchodu.

V dubnu Burduja řekl: „Rumunská vláda pracuje na normativním aktu pro zavedení kapacitní rezervy, mechanismu, kterým by se platilo za dostupnost některých zdrojů elektřiny v síti".  Podobnou obdobu kapacitního mechanismu pro uhlí můžeme  nalézt i v novém LEX OZE III, Rumunsko je tak stejně jako ČR jednou ze zemí, která nemá kapacitní mechanismy. Samozřejmě je otázka, jakým způsobem se podaří takový legislativní akt notifikovat u Evropské komise.