Brusel 14. července (zpravodaj ČTK) &#8211; Poslanci z petičního výboru Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v uhelném dole Turów poblíž českých hranic. Výbor projednal petici obyvatel Libereckého kraje, podle níž těžba připravuje lidi z nedalekých obcí o pitnou vodu. Většina zákonodárců se v diskusi shodla na tom, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva Evropské unie, proti se postavili polští vládní europoslanci.
Polsko přes výzvy českých úřadů i obyvatel kraje v květnu rozhodlo o prodloužení těžby v dole o dalších šest let. Podle právničky Petry Urbanové z kanceláře Frank Bold, která v případu zastupuje český kraj a petici dnes před europoslanci prezentovala, porušuje projekt unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby pitné vody. Petice podepsaná 13.000 lidmi proto žádá EK o bezodkladnou akci, k čemuž se dnes připojila též řada poslanců.
<blockquote>&#8222;Je to evidentní útok na práva obyvatel. Je velmi důležité, aby komise jednala rychle,&#8220; prohlásila španělská místopředsedkyně výboru ze socialistické frakce Cristina Maestreová Martínová.</blockquote>
Další poslanci podotýkali, že kromě porušování práv obyvatel jde rozšiřování dolu a prodlužování těžby uhlí proti unijní politice přechodu na čisté zdroje energie. Skupina PGE, které důl i přilehlá elektrárna patří, chce těžit až do roku 2044. Důl navíc plánuje rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních.
Podle řady europoslanců navíc polská strana selhala v tom, že neposkytla českým úřadům dostatek informací. &#8222;U podobných projektů poblíž hranic musí být podrobná výměna informací,&#8220; konstatoval německý člen výboru Peter Jahr z nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců. Nedostatek poskytnutých informací vytýká Varšavě i české ministerstvo životního prostředí. Ministr Richard Brabec koncem června prohlásil, že Polsko nedalo českým úřadům řadu požadovaných informací a zároveň porušilo zmíněné unijní směrnice.
Zástupce unijní exekutivy Aurel Dordea Ciobanu dnes konstatoval, že komise se na českou žádost snaží zprostředkovat dialog mezi oběma zeměmi. Česko by podle něj nyní mělo předložit požadavky, které má směrem k Polsku. Brusel má na celou mediační proceduru půl roku.
<blockquote>&#8222;Pokud by tento přístup správně nefungoval, nebudeme váhat využít všechny dostupné nástroje,&#8220; připustil Ciobanu, že EK nakonec k řízení pro porušení unijního práva může sáhnout.</blockquote>
Podle většiny poslanců je však půlroční doba na vyjednávání příliš dlouhá a komise by měla zakročit rychleji. Počínání Polska dnes kritizovala také řada českých zástupců. Zatímco lidovec Tomáš Zdechovský zdůraznil, že případ poškozuje jinak dobré česko-polské vztahy, pirátský poslanec Mikuláš Peksa vyzval polské kolegy, aby přijeli ochutnat vodu, jejíž kvalita se v souvislosti s těžbou v příhraničních oblastech zásadně zhoršuje. Komunistka Kateřina Konečná zase navrhla, aby EP uspořádal veřejné slyšení za účasti lidí z postižených obcí.
Ke shovívavosti vůči Polsku nabádala v diskusi více než desítky členů výboru a dalších poslanců najevo jen dvojice polských zákonodárců z konzervativní frakce, kteří patří k vládní straně Právo a spravedlnost. Poslankyně Anna Zalewská prohlásila, že Polsko má studii, podle níž studny v okolních obcích nepřicházejí o vodu kvůli dolu, ale kvůli dlouhodobému suchu. EP by podle ní měl vzít kromě české petice v potaz i petici polskou požadující pokračování těžby.

Rychlé zprávy

Europoslanci vyzvali EK k ráznějšímu postupu v kauze dolu Turów

Takzvaná uhelná komise, zabývající se útlumem těžby uhlí a skladbou zdrojů energie v zemi, dnes bude jednat v Prunéřově na Chomutovsku. Tamní uhelná elektrárna má ukončit provoz. Do Prunéřova se chystají aktivisté z několika ekologických organizací a hnutí, kteří budou demonstrovat za ukončení provozu všech uhelných elektráren.
Uhelná komise se sejde poprvé od poloviny ledna. Tehdy oznámila, že připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. Podle tehdejších informací měla komise scénáře představit letos v září a vydat doporučení, kterým se následně má zabývat vláda. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.
Aktivisté z organizací Fridays For Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion budou dnes demonstrovat za zavření všech uhelných elektráren v České republice. Chystají pochod k elektrárně Prunéřov I.
Energetická firma ČEZ v květnu oznámila, že odstavila meziročně 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Ještě letos má být odstaveno dalších 440 MW v Prunéřově, kde firma vypne starší z tamních provozů &#8211; zmíněnou elektrárnu Prunéřov I. Plány ČEZ počítají s tím, že společnost odstaví většinu svých uhelných zdrojů do roku 2040.

Uhlí

Zasedne takzvaná uhelná komise, aktivisté plánují demonstrace

Vláda vzala na vědomí informaci o tom, že ministerstvo životního prostředí vydá do 16. listopadu nesouhlasné stanovisko se záměrem na rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání kabinetu to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). O možnosti řešit záležitost na půdě Evropské komise, o které před jednáním vlády hovořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), kabinet nejednal. Podle Brabce by to bylo předčasné.
O nesouhlasném stanovisku ministerstva Brabec informoval v pátek po jednání s libereckým hejtmanem Martinem Půtou (Starostové pro Liberecký kraj) a zástupci obcí. Podle ministra byl souhrn českých podmínek s polskou stranou projednán při dlouhotrvajících expertních jednáních. Kraj a obce ale stále vidí především riziko ztráty vody.
<blockquote>&#8222;Přestože budou udělána technická opatření, například těsnicí zeď, přestože bude monitoring vody, tak stále hrozí i podle názoru regionů nezanedbatelné riziko, že může pokračovat stav, který se tady už reálně stal před desítkami let, kdy došlo k výraznému poklesu hladiny spodní vody především v oblasti Uhelné, Hrádku nad Nisou a dalších obcí. O vodu by mohly přijít tisíce lidí,&#8220; řekl dnes Brabec.</blockquote>
Pro případ, že se Polsko rozhodne v přípravě záměru i přes český nesouhlas pokračovat, budou ve stanovisku stanoveny další podmínky. &#8222;Jedná se především o parametry těsnicí antifiltrační zdi proti poklesu spodní vody, o monitoring, o val proti prašnosti, další opatření proti hluku,&#8220; uvedl ministr.
O tom, že by se věc měla řešit v Evropské komisi, jak navrhoval Zaorálek, vláda nejednala. &#8222;Jsou tady další možné kroky, o kterých možná pan ministr Zaorálek hovořil, ale je zcela předčasné o nich mluvit teď. My s polskou stranou mluvíme několik let. Jednání se vedla na úrovni premiérů, ministrů životního prostředí. Víme, že pro polskou stranu je projekt dolu Turów velmi významný z pohledu jejich energetické bilance. Myslím, že teď je předčasné říkat, jaké budou kroky,&#8220; doplnil Brabec.
Brabcovi dnes zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali petice se zhruba 700 podpisy proti rozšíření dolu. Obávají se zejména toho, že lidé z tamních obcí nebudou mít dostatek pitné vody. S tím souhlasí i ministr. &#8222;Je tam nezanedbatelné riziko ztráty podzemní vody, které by bylo velmi obtížné nějakým způsobem, ať už časově, nebo finančně zajistit z náhradních zdrojů na české straně,&#8220; řekl.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně.

MŽP vydá nesouhlas k rozšíření dolu Túrow u česko-polské hranice

Společnost OKD zahájila ve spolupráci s firmami Alpex a Polalpex vyplácení odškodného pozůstalým po hornících, kteří před Vánoci zahynuli při výbuchu metanu v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku. Manželky a nezaopatřené děti havířů dostanou jednorázové odškodnění ve výši 240.000 korun na osobu. Budou dostávat také renty. ČTK to dnes sdělil v tiskové zprávě mluvčí OKD Ivo Čelechovský. 
 Při neštěstí, které se stalo loni 20. prosince, přišlo o život 13 horníků. Bylo mezi nimi 12 Poláků a jeden Čech.
Vynést z dolu se zatím podařilo jen čtyři mrtvé, devět těl dosud zůstává pod zemí, protože zasažené místo je uzavřené a zatím se tam stále nelze dostat. Deset havířů bylo při výbuchu zraněno, v nemocnici zůstává jeden horník, který byl při výbuchu těžce popálen. 
 Odškodnění dostanou také rodiče zemřelých horníků, pokud s nimi žili ve společné domácnosti. Dostanou dohromady maximálně 240.000 korun. Pokud žil s horníkem jen jeden z rodičů, dostane jednorázově celých 240.000. 
 Pozůstalí mají nárok také na úhradu přiměřených nákladů spojených s léčením nebo pohřbem. 
<blockquote>
&#8222;Jedná se například o náhradu za realizaci pohřbu, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 korun, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jednu třetinu obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým,&#8220; uvedl Čelechovský.
</blockquote>
 Nárok na okamžitou sociální výpomoc ve výši 30.000 korun mají družky horníků, které s nimi v době jejích smrti žily ve společné domácnosti. Po 20.000 korun dostanou v případě, že nemají nárok na odškodnění 240.000 korun, také děti, které s horníky žily. Za nezaopatřené děti se považují i ty, které ještě nemají 26 let a řádně studují. 
 Pozůstalí mají také nárok na náhradu nákladů na výživu, tedy takzvanou rentu. 
<blockquote>
&#8222;Bude příslušet pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat,&#8220; uvedl Čelechovský.
</blockquote>
 Pozůstalí budou rentu dostávat tak dlouho, jak dlouho by jim byl povinen platit výživu horník, nejdéle však do měsíce, kdy by horník dosáhl 65 let. Renta se bude pohybovat v rozmezí od 50 do 80 procent průměrného výdělku zaměstnance, podle toho, kolik lidí živil. 
<figure id="attachement_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-800x533.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-800x533.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte vdovský nebo sirotčí důchod. 
<blockquote>
&#8222;Pro vyplácení odškodnění potřebujeme některé nezbytné doklady a údaje, například rodné listy dětí, čísla bankovních účtů, důchodové výměry, peněžní doklady za poskytnuté služby a podobně. To bude vyžadovat úzkou spolupráci postižených rodin se zástupci všech spolupracujících firem, jejich právními zástupci a také pojišťovnou Kooperativa,&#8220; uvedl místopředseda představenstva a ředitel právní služby OKD Jan Solich.
</blockquote>
 Zemřelí horníci byli většinou zaměstnanci dodavatelských firem Alpex a Polalpex. OKD se zavázalo, že k nim bude uplatňovat stejný přístup a princip, jako kdyby se jednalo o jeho kmenové zaměstnance. Solich uvedl, že společnou snahou je, aby se odškodnění vyplácelo v co možná nejkratším časovém termínu bez zbytečných prodlev. 
<blockquote>
&#8222;Díky vstřícnému přístupu pojišťovny Kooperativa tak byly první výplaty jednorázového odškodnění zahájeny již v těchto dnech,&#8220; dodal Čelechovský.
</blockquote>
 Pozůstalí po hornících dostanou také výtěžky ze sbírek, které pořádaly Nadace OKD a Spolek svatá Barbora. Ve sbírce Spolku svatá Barbora se vybralo 4,051.361 korun. Sbírka Nadace OKD trvá do konce ledna, minulý týden v ní bylo zhruba 1,9 milionu korun. 
 V dolech na Karvinsku pracuje přes 9000 lidí. Z nich je zhruba 6800 kmenových zaměstnanců OKD a téměř 2500 pracovníků dodavatelských firem. Mezi kmenovými zaměstnanci OKD je několik stovek Poláků, Slováků a některých dalších národností.
Naprostá většina zahraničních zaměstnanců spolupracuje s dodavatelskými agenturami, jde hlavně o Poláky, kteří pracují v těžkých hornických provozech. 
 OKD je jediným producentem uhlí v České republice. Majitelem společnosti je od loňska prostřednictvím společnosti Prisko znovu stát.

OKD začalo vyplácet odškodné pozůstalým po zemřelých hornících

Německá policie začala dnes vyklízet protestní tábora v západoněmecké lokalitě Hambacher Forst (Hambašský les). Ekologičtí aktivisté neuposlechli výzvu, aby opustili své přístřešky v korunách stromů, které vybudovali ve snaze zabránit vykácení lesa a následné těžbě uhlí, informovala agentura DPA. Les u Hambachu, asi 35 kilometrů západně od Kolína nad Rýnem, je v Německu symbolem ochrany životního prostředí a boje proti těžbě uhlí. 
 Policisté už na místě zásahu zakročili proti skupině lidí, která se snažila vyklizení lesa bránit blokádou vsedě. Protestující policie odnesla, aniž by lidé kladli odpor, uvedla DPA. Podle televizní stanice n-tv se nyní příslušníci zasahujících jednotek snaží dostat první aktivisty ze stromů. 
 V Hambašském lese vzniklo celkem 50 až 60 přístřešků v korunách stromů. Ekologičtí aktivisté, kteří v nich zčásti žijí již od roku 2012, se snaží zabránit vykácení lesa, se kterým chce energetická společnost RWE začít v říjnu. Lokalita leží na okraji rozsáhlého povrchového dolu na hnědé uhlí. 
 Policie začala vyklízet les na základě rozhodnutí městě Kerpen, v jehož katastru lokalita leží. Příbytky v korunách stromů podle místních úřadů představují bezpečnostní riziko, neboť nemají požární schodiště a zábradlí. Podle aktivistů je to ale jen záminka pro to, jak RWE umožnit na místě těžit. 
<figure id="attachement_8453" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="Uhelné doly v USA" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle RWE je těžba na území lesa nezbytná k pokrytí potřeb německých uhelných elektráren. 
 Pro policii spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko jde podle DPA o největší akci za posledních několik let. Na zásah je připraveno 2500 až 3000 policistů.
Vedení policie počítá s tím, že by zásah mohl trvat dlouho, podle n-tv si proto policisté nemohou brát prozatím dovolenou až do 23. prosince. Na místě zásahu jsou vodní děla i příslušnici zvláštní jednotky vycvičení pro práci ve výškách. 
 Počet ekologických aktivistů, kteří se v současnosti na území nacházejí, není jasný. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul varoval, že se na místo sjeli i levicoví extremisté, kteří jsou připraveni sáhnout k násilí. 
<blockquote>
&#8222;Tím dnes začíná celoněmecká masová mobilizace,&#8220; reagovala skupina hnutí bojujících proti vykácení lesa na zahájení policejního zásahu.
</blockquote>
<figure id="attachement_33028" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/uhelny-lom-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/uhelny-lom-725x543.jpg" alt="Uhelný lom" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;V následujících dnech se bude na demonstracích, blokádách vsedě a procházkách po lese v zájmu zachování lesa podílet tisíce lidí,&#8220; dodala a varovala před &#8222;masovými akcemi občanské neposlušnosti&#8220;.
</blockquote>
 Les mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami, ve kterém rostou stovky let staré duby a buky a kde žijí chránění živočichově včetně netopýra velkouchého, je v Německu symbolem odporu vůči těžbě uhlí. Počátkem září proti plánu rozšiřování uhelného dolu a na podporu německých ochránců lesa protestovaly v Praze před německým velvyslanectvím asi tři desítky lidí.
Jeden z řečníků tehdy přirovnal symbolický charakter Hambašského lesa k severočeskému Hornímu Jiřetínu, který dlouhodobě bojuje proti prolomení územních limitů <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>. Město na Mostecku leží v sousedství Lomu ČSA.

Německá policie začala s vyklízením protestních táborů v Hambašském lese, který má dále ustoupit těžbě uhlí

Několik desítek hlavně mladých lidí dnes v Louce u Litvínova zahájilo činnost tábora odpůrců <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>těžby hnědého uhlí</a>. Za obcí vytvořili kemp, kde se během pěti dnů uskuteční přednášky, workshopy a dílny, které mají upozornit na změny klimatu. V sobotu účastníci vyrazí na pochod po hraně blízkého dolu Bílina. 
<blockquote>
&#8222;Bojujeme proti změnám klimatu, proto požadujeme, aby se co nejrychleji zastavila těžba uhlí,&#8220; uvedl Áron Kadleček v kempu, jenž má být mimo jiné ukázkou způsobu života bez ekologických stop.
</blockquote>
 Elektřinu si účastníci vyrábějí pomocí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních panelů</a>, v kuchyni se podává pouze veganské jídlo z místních farem a obchodů, třídí se veškerý odpad a kompostují zbytky. 
 Změna klimatu začíná podle členky hnutí Limity jsme my Kateřiny Kochánkové právě na Mostecku. 
<blockquote>
&#8222;Uhlí vytěžené v Mosteckém uhelném regionu přispívá k celosvětovým škodám způsobeným změnami klimatu. Proto jsme se sešli právě tady, kde uhlobaroni vydělávají miliony ničením krajiny, ovzduší i celé planety,&#8220; uvedla.
</blockquote>
 Uhlí lze podle aktivistů nahradit obnovitelnými zdroji energie. 
 Kemp se nachází na soukromém pozemku za obcí Louka. Klára Aubrechtová za pořadatele ČTK řekla, že se počítá s účastí až 500 lidí. Loni v rámci prvního ročníku bylo 300 účastníků kempu a zhruba stovka lidí se před rokem vydala na pochod proti prolomení limitů těžby.
Účastníci tehdy pronikli do dolu Bílina a strávili celé odpoledne a podvečer pod jedním z rypadel, nakonec je vyváděla policie. Aktivisté poté požádali o prošetření zásahu policie. Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřování ukončila v listopadu s tím, že policisté při zásahu nepochybili. 
 Severočeské doly žádná speciální opatření kvůli Klimakempu nepřipravují. 
<blockquote>
&#8222;Účastníkům jsme předali písemnou informaci o případných právních důsledcích neoprávněného vniknutí do vymezeného dobývacího prostoru,&#8220; řekl ČTK mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
</blockquote>
<figure id="attachement_8453" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/brown-coal-mining-111366_1280-725x483.jpg" alt="Uhelné doly v USA" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Dostatečně zřetelně jsme vyznačili začátek dobývacího prostoru ať už výstražnými tabulemi nebo bezpečnostními páskami. Nicméně nahlášené protestní akce účastníků Klimakempu budeme monitorovat a pokud dojde k překročení námi vymezené hranice, a tím i k porušení platné legislativy, tak budeme přiměřeně reagovat prostřednictvím naší ostrahy a současně požádáme o spolupráci Policii České republiky,&#8220; řekl mluvčí.
</blockquote>
 Pořadatelé kempu věnují prostor tomu, jak se při pochodu a protestech chovat, například jak účinně blokovat jisté místo. Přesná podoba sobotního protestu teprve vzniká. I letos na klimatický kemp dohlíží policie.

Na Mostecku se opět sešli odpůrci těžby hnědého uhlí

Polsko by mělo v nadcházejících letech zvýšit svou domácí produkci uhlí, což má vést ke snížení dovozu uhlí z Ruska. Plán na navýšení domácí těžby <a href="http://fp.brecorder.com/2017/04/20170404163744/" target="_blank">oznámil v pátek náměstek polského ministra energetiky Grzegorz Tobiszowski</a>, který byl pověřen restrukturalizací odvětví.
<a href="http://stat.gov.pl/en/international-statistics/international-comparisons/tables-about-countries-by-subject/industry-and-construction/" target="_blank">Podle dat polského statistického úřadu</a> země v minulém roce vytěžila 70,6 milionů tun černého uhlí, o 1,6 milionů tun méně než v roce 2015. Produkce hnědého uhlí v Polsku s 55 miliony tunami vytěženými za období od ledna do listopadu 2016 loni meziročně poklesla o 3 miliony tun. Dovoz uhlí z Ruska se loni pohyboval okolo 8 milionů tun.
Podle Tobiszowského bude muset Polsko přizpůsobit svou těžbu lokální poptávce. Více polského uhlí, namísto ruského, by měla spalovat i 1,8GW elektrárna Rybnik na jihozápadě Polska, kterou by podle něj měly převzít od francouzské EDF polské společnosti.
<blockquote>
 „Těžba bude růst,“ řekl na páteční tiskové konferenci Tobiszowski.
</blockquote>
O koupi uhelné elektrárny Rybnik se loni na podzim <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/edf-zahajila-exkluzivni-jednani-eph-prodeji-18gw-uhelne-elektrarny-rybnik/" target="_blank">zajímal i český EPH</a>, avšak v průběhu prosince <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/polska-vlada-zablokovala-edf-prodej-polskych-aktiv/" target="_blank">polská vláda prodej energetických aktiv společnosti EDF Polska zablokovala</a> s odůvodněním, že <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/polsky-ministr-nechceme-aby-polska-energeticka-aktiva-vlatnily-investicni-fondy/" target="_blank">jsou důležitá z hlediska energetické bezpečnosti</a> země.
<h2>Záchrana KWH od bankrotu</h2>
Polsko na konci minulého týdne rovněž oznámilo převzetí finančními problémy sužované KWH největším těžařem v zemi, společností PGG. K převzetí KWH budou PGG nicméně <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/polske-energeticke-firmy-pomohou-nejvetsimu-tezari-uhli-v-zemi-pgg/" target="_blank">muset pomoci státní energetické firmy PGNiG, PGE a Energa</a> finanční injekcí o hodnotě 500 milionů zlotých (3,2 miliardy Kč).
PGG vlastní pět uhelných dolů, z nichž ročně vytěží přibližně 30 milionů tun uhlí. Podle generálního ředitele PGG, Tomasze Rogaly, společnost plánuje ročně vytěžit na 34 milionů tun, což si mezi lety 2017 a 2020 vyžádá investice ve výši 7,2 miliard zlotých (45,8 miliard Kč).
<blockquote>
„Jsme přesvědčení, že na konci roku 2017 vykážeme kladný hospodářský výsledek,“ řekl Tomasz Rogala.
</blockquote>

Polsko plánuje v následujících letech navýšení těžby uhlí

Konsorcium tvořené Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) a jeho finančním partnerem, společností PPF Investments, koupilo německé <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>hnědouhelné doly</a> a elektrárny, které prodávala švédská společnost Vattenfall. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu neuvedl. 
Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Předmětem oznámené akvizice podle mluvčího jsou hnědouhelné elektrárny a doly, předmětem naopak nejsou německé <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/'>vodní elektrárny</a> patřící Vattenfallu.
Holding EPH ovládají finančníci <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniel Křetínský</a> a Patrik Tkáč, kteří společně drží více než dvě třetiny akcií. Zbytek akcií vlastní skupina J&amp;T. Ve firmě PPF Investments má menšinový podíl nejbohatší Čech Petr Kellner. PPF Investments přitom operuje zcela nezávisle na finanční skupině PPF, ve které má Kellner majoritu. Ten přes ní ale investuje do nových projektů.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Boxberg5.jpg"><img class="aligncenter wp-image-16028" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Boxberg5.jpg" alt="Uhelná elektrárna Boxberg" width="725" height="408" /></a>
&#8222;Na základě zkušeností, získaných v rámci naší dlouholeté přítomnosti ve středoněmeckém hnědouhelném revíru, jsme přesvědčeni, že EPH je i za současných náročných tržních podmínek připraven na převzetí odpovědnosti související s vlastnictvím hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall v Německu,&#8220; uvedl dnes člen představenstva EPH Jan Špringl.
EPH v současnosti již v Německu vlastní těžební společnost Mibrag a firmu HSR, jež provozuje hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen.
Častvaj podotkl, že aktiva Vattenfall představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. &#8222;Patří mezi ně <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/deset-nejvetsich-uhelnych-dolu-na-svete/'>povrchová těžba</a> v dolech Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Společnost zaměstnává přibližně 7500 lidí,&#8220; uvedl.
Německý ekonomický list Handelsblatt v březnu s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců prý totiž nebyl ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard Kč). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí. &#8222;S našimi relevantními odbornými znalostmi v odvětví, díky disciplíně v oblasti nákladů a efektivnímu řízením jsme přesvědčeni, že <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědé uhlí</a> je v pozici, kdy může úspěšně přispět k rychle se měnícímu německému energetickému mixu,&#8220; uvedl ale dnes Špringl.
Závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren podala také Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Polostátní ČEZ ji naopak nakonec nepodal.