Těžba uhlí loni v ČR meziročně klesla o 15 procent, vytěžilo se 30 milionů tun
Těžba uhlí v České republice loni výrazně poklesla. Vytěžilo se celkem 30,04 milionu tun hnědého a černého uhlí, což je v meziročně o 15 procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Po výkyvu v roce 2022, kdy především kvůli energetické krizi a většímu využití uhlí v uhelných elektrárnách či v domácnostech naopak těžba zhruba o 14 procent meziročně vzrostla, se tak vrátil trend postupného útlumu těžby. Ten souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033.
Černého uhlí, které už v Česku tvoří jen malou část z celkové těžby, loni těžaři vyprodukovali 1,37 milionu tun. To bylo meziročně skoro o čtvrtinu méně. Většinu, konkrétně 850.000 tun, tvořilo uhlí určené k energetickým účelům. Koksovatelného uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa, bylo vyprodukováno přes 518.000 tun.
V Česku v současné době zůstává v provozu poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. Ten měl původně fungovat už jen do poloviny roku 2023, podle aktuálních plánů státem vlastněné společnost OKD by ovšem měla těžba pokračovat přibližně do poloviny roku 2026.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Ta loni činila 1,9 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o pětinu méně.
Hnědého uhlí bylo loni vytěženo přes 28,67 milionu tun, meziročně o téměř 15 procent méně. Drtivá většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v takzvaném Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
sip rdo
Mohlo by vás zajímat:
Statistická rekapitulace.
V 2023: netto výroba z uhlí 26,8TWh. 3TW byl čistý export (přesně 3,1 TWh). Takže je třeba nahradit cca 24 TWh z uhlí. Ne 40 ani ne 45. Jen 24.
3 max 4GW plynového výkonu pro stabilizaci sítě by mělo stačit. Plus posílit přenosovou síť pro import a OZE, které vzniknou.
V uhelných elektrárnách máme instalováno (2023) skoro 10 GW výkonu.
Nechápu, jak jste přišel na to, že pro jejich náhradu bude stačit 3-4 GW v plynu.
S dovozem moc nepočítejte, když všichni budou uhlí odstavovat a možná kromě Slovenska budou deficitní a to většinou ve stejné době.
Pokud jako doposud budeme budovat jako OZE především FVE a navíc bez, nebo s malou akumulační kapacitou, tak ani ty nám téměř nepomohou. V době největší poptávky prakticky nic nevyrábí. To není jen v zimě , ale také každý den v době ranní a večerní špičky.
Takže já to vidím na potřebu cca 8 GW v plynu. Případně o něco méně, pokud nebude současně budovaná akumulace v řádu výkonu v jednotkách GW schopných dodávat alespoň několik hodin.
A to vše by mělo být v horizontu cca 2030. Jinak nám reálně hrozí omezování spotřeby (vypínání průmyslu).
Oprava:
Případně o něco méně, pokud bude současně budovaná akumulace v řádu výkonu v jednotkách GW schopných dodávat alespoň několik hodin.
Kde jste přišel na "40 ani ne 45. Jen 24" TWh. V článku nic takového není.
Kolik z toho byla výroba v teplárnách, případně výroba v kogeneraci? Kde se vezme teplo v případě ostavení těchto zdrojů?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se