![](/_next/image?url=https%3A%2F%2Foenergetice.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F12%2Fhornici_2-840x560.jpg&w=1920&q=100)
Těžba uhlí loni v ČR meziročně klesla o 15 procent, vytěžilo se 30 milionů tun
Těžba uhlí v České republice loni výrazně poklesla. Vytěžilo se celkem 30,04 milionu tun hnědého a černého uhlí, což je v meziročně o 15 procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Po výkyvu v roce 2022, kdy především kvůli energetické krizi a většímu využití uhlí v uhelných elektrárnách či v domácnostech naopak těžba zhruba o 14 procent meziročně vzrostla, se tak vrátil trend postupného útlumu těžby. Ten souvisí s plánem vlády na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033.
Černého uhlí, které už v Česku tvoří jen malou část z celkové těžby, loni těžaři vyprodukovali 1,37 milionu tun. To bylo meziročně skoro o čtvrtinu méně. Většinu, konkrétně 850.000 tun, tvořilo uhlí určené k energetickým účelům. Koksovatelného uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa, bylo vyprodukováno přes 518.000 tun.
V Česku v současné době zůstává v provozu poslední činný důl – ČSM na Karvinsku. Ten měl původně fungovat už jen do poloviny roku 2023, podle aktuálních plánů státem vlastněné společnost OKD by ovšem měla těžba pokračovat přibližně do poloviny roku 2026.
![Důl Paskov](https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2-840x535.jpg)
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Ta loni činila 1,9 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o pětinu méně.
Hnědého uhlí bylo loni vytěženo přes 28,67 milionu tun, meziročně o téměř 15 procent méně. Drtivá většina byla použita jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v takzvaném Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
sip rdo
Mohlo by vás zajímat:
Statistická rekapitulace.
V 2023: netto výroba z uhlí 26,8TWh. 3TW byl čistý export (přesně 3,1 TWh). Takže je třeba nahradit cca 24 TWh z uhlí. Ne 40 ani ne 45. Jen 24.
3 max 4GW plynového výkonu pro stabilizaci sítě by mělo stačit. Plus posílit přenosovou síť pro import a OZE, které vzniknou.
V uhelných elektrárnách máme instalováno (2023) skoro 10 GW výkonu.
Nechápu, jak jste přišel na to, že pro jejich náhradu bude stačit 3-4 GW v plynu.
S dovozem moc nepočítejte, když všichni budou uhlí odstavovat a možná kromě Slovenska budou deficitní a to většinou ve stejné době.
Pokud jako doposud budeme budovat jako OZE především FVE a navíc bez, nebo s malou akumulační kapacitou, tak ani ty nám téměř nepomohou. V době největší poptávky prakticky nic nevyrábí. To není jen v zimě , ale také každý den v době ranní a večerní špičky.
Takže já to vidím na potřebu cca 8 GW v plynu. Případně o něco méně, pokud nebude současně budovaná akumulace v řádu výkonu v jednotkách GW schopných dodávat alespoň několik hodin.
A to vše by mělo být v horizontu cca 2030. Jinak nám reálně hrozí omezování spotřeby (vypínání průmyslu).
Oprava:
Případně o něco méně, pokud bude současně budovaná akumulace v řádu výkonu v jednotkách GW schopných dodávat alespoň několik hodin.
Kde jste přišel na "40 ani ne 45. Jen 24" TWh. V článku nic takového není.
Kolik z toho byla výroba v teplárnách, případně výroba v kogeneraci? Kde se vezme teplo v případě ostavení těchto zdrojů?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se