Evropský parlament odhlasoval revizi směrnice o energetické náročnosti budov
Evropský parlament schválil novelu směrnice o energetické náročnosti budov. Nové budovy mají podle ní mít od roku 2028 nulové emise skleníkových plynů. Směrnice zároveň zavádí opatření, která mají pomoci snížit účty za energii.
Budovy se na emisích skleníkových plynů v Evropské unii podílejí celkem 36 %. I proto Evropská unie zavádí přísnější opatření pro jejich snižování. Novelizaci směrnice o emisích z budov nyní schválil Evropský parlament, který o podobě opatření informoval na svých stránkách.
Snižování emisí z budov jde ruku v ruce se snižováním jejich energetické náročnosti, což má, dle Parlamentu, snížit občanům také účty za energie. Směrnice nejen udává pravidla pro nové budovy, ale i zvyšuje míru renovací energeticky neefektivních budov a zlepšuje informovanost o energetické náročnosti.
Přijaté cíle
Podle přijatého textu by měly být všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní. Nové budovy obývané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány budou mít tuto povinnost již od roku 2026 (Komise navrhovala pro první rok 2030, resp. 2027).
Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné. Obytné budovy, které procházejí rozsáhlou renovací, musí splnit tyto požadavky do roku 2032.
Obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout alespoň třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D. Nebytové budovy budou muset dosáhnout stejného standardu od roku 2027 a 2030.
Zákaz vytápění fosilními palivy od roku 2035
Země EU budou muset zajistit, aby od data transpozice směrnice nebylo povoleno používání fosilních paliv v systémech vytápění u nových budov a budov, které procházejí významnou renovací nebo renovací topného systému.
Fosilní zdroje by být zcela vyřazeny do roku 2035, pokud Evropská komise nepovolí jejich používání až do roku 2040, jak uvádí Evropský parlament.
Výjimky
Z nových pravidel by byly vyloučeny památky, přičemž země EU se mohou rozhodnout, že vyloučí také budovy chráněné pro jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnoty, či kostely.
Členské státy mohou rovněž vyjmout veřejné sociální bydlení, u něhož by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energie.
Návrh nyní čeká hlasování v plénu a poté poslanci EP zahájí jednání s Radou, aby se dohodli na konečné podobě návrhu předpisu.
Mohlo by vás zajímat:
Otázka: To se v EP už úplně pomátli?
Odpověď: Ano.
Doplním něco ke klimatu. Věnujte tomu čas. Nebudete litovat. https://youtu.be/G6vIupinqFA
Dobrý den
Tak a je hotovo. S manželkou řešíme stavbu rodinného domu - jsme ve fázi projektování a řešení převodu pozemku. A už teď nás projektant varuje, jaký bude problém dům navrhnout a zkoulaudovat na stávající předpisy a co musíme (i když nechceme) tam mít a co naopak nesmíme i když chceme. A prachy letí oknem. A tohle náš sen o bydlení pryč z paneláku asi definitivně zabije a skončíme asi se stanem.
Nicméně to jsme jedna rodina. Tohle zařízne výstavbu bydlení plošně v celé EU. Snad jen v těch nejteplejších oblastech a když někdo bude hodně bohatý (nebo bude umět nějak vykličkovat s úřady) tak se to nějak dá. Navíc si EU dává stachanovské závazky na zlepšení emisní třídy i u stávajících budov. Ale prostě když nebudou peníze na tak veliký povinný rozsah, tak holt nebude vůbec žádná rekonstrukce a opravy. Naprostá cubanizace.
Tohle plus zákaz automobilů, plus drahota všeho druhu... Ne jen že letíme do zdi v energetice a zastavit ten náraz nejde, možná ještě ztlumit ale zastavit už ne. Ne jen že se pomalu škrtí a plíživě ubývá střední třída a podnikatelé. Ještě věrchuška šlape na plyn a nakládá a nakládá. Jak dlouho to asi potrvá než se obyvatelstvo dostane do revolučních nálad poloviny 18. století? Já odhaduju tak 20 let.
Heil Gréta!
Pomerne lacno vychadza spravit kurenie pomocou klimatizacie. Pre bezny rodinny dom to vyjde okolo 5.000 eur.
Alternativa - tepelne cerpadlo vyjde okolo 10.000 eur + rozvody a podlahove kurenie cca 6.000 eur.
Za usetrene peniaze sa da postavit nejaka fotovoltaika na streche. A mohlo by to vyjst na energeticky neutralny dom.
Můžete ty nesmysly obejít tím ,že si pořídíte tepelné čerpadlo země/ voda. Na dnešní úsporný dům potřebujete vrt asi 80 metrů a dejme tomu 5kW stroj. Podlahové topení samozřejmě a tím získáte topný faktor 6 a nemusíte řešit rekuperaci nebo stavět komín ve výsledku ušetříte , protože takový dům vytopíte za cenu pod 10 000 kč /ročně. Nechcete dřevostavbu ? Uděláte desku a pak už se o nic nestaráte a ve výsledku to máte za stejnou cenu jako klasiku.
Obávám se, že bez rekuperace to nepůjde. Nevyjde vám totiž výpočet ztrát tepla větráním.
Bla bla bla. Pasivní domy nejsou nijak dražší než ty dnešní. Ale chápu - staří “dobří” architekti remcají, protože musí projektovat něco jiného než na co jsou zvyklí.
Rozdíl v ceně je minimálně 10%, ale spíš je to ještě daleko více.
https://www.denik.cz/stavba/pet-nejcastejsich-mytu-o-pasivnich-domech-20170906.html
Pasivní dům samozřejmě je dražší. Pokud tvrdíte že není, tak lžete.
Zkušení projektanti pasivních domů nejčastěji uvádějí cenový rozdíl 5-15%.
Zkušení projektanti totiž studovali v době, kdy novinka byla CDm a do panelů se dávaly 4cm EPS. Další vzdělávání v rámci obou komor není povinné. Neumí si představit, že v dobře zatepleném a hlavně navrženém domě už vlastně není potřeba teplovodní topení protože se dá vytopit vzduchem nebo že krb v takovém domě dovede fungovat jako zdroj tepla v termosce... Dochází k přerodu technologií asi jako v době, kdy novinka bylo ústřední vytápění... Spousta z nich ani nikdy nenavrhla rekuperaci, neví...
Nesmysl, loni jsem kolaudoval pasiv 170m2 za 3,5mio. Rekuperace, tepelné čerpadlo, krb. Najděte si lepšího architekta co vám ukáže reference že to vůbec umí a pak za kolik. Nebo objednejte montovaný dům, kde výrobce rovnou garantuje získání dotace NZÚ. Tyhle stesky těch co neumí...
Jak se počítá nebo projektuje dům s nulovými emisemi? Naprojektuje se 30-50cm polystyrenu, tepelné čerpadlo na vytápění a na střechu FVE. Tzn., že v létě se sice stane přes den energeticky nezávislý. Tedy v době, kdy se očekává přebytek energie z OZE, protože je ji potřeba nejméně (netopí se, dlouho svítí slunce, tak se ani nemusí svítit, jen ta klimatizace něco sežere, pokud ji necháme běžet celý den, kdy nikdo není doma). No a v zimě se bude topit elektřinou, kterou nám ty panely nedodají. Stejně jako v noci. Tedy musí být někde v záloze nějaký jiný stabilní energetický zdroj. Pravděpodobně fosilní.
Nějak nevidím ty nulové emise.
Bože, zas ty pindy o zimě, noci a fotovoltaice…
Vy už to máte vyřešené?
Období cca březen až říjen je v případě úsporného domu z hlediska domácí FVE naprosto bezproblémové a při rozumném chování obyvatel domu by bylo možno se i odpojit od DS.
"Trochu" problém jsou zimní měsíce, zejména delší období inverze. To je pak skoro lepší FVE vypnout, protože vlastní spotřeba systému může být i větší, než denní výroba. Nejdelší období jsem zažil 22 dní.
Další nevím, neumím, nejde.
Primárně jde o snížení náročnosti. Konkrétní národní implementace se liší. Není to čistá nula, ale blížíme se.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se