Budoucnost AI v Evropě: Rozvoj umělé inteligence naráží na nedostatek vody a elektřiny

Rozmach umělé inteligence je v Evropě politickou prioritou, zároveň však vyvolává obavy o dostupnosti klíčových zdrojů — vody i elektřiny. Datová centra, nezbytná infrastruktura pro trénování a provoz AI, se stávají žíznivým i energeticky náročným článkem digitálního ekosystému, píše server Euractiv.

Politické ambice vs. environmentální limity

Evropská unie usiluje o rozvoj umělé inteligence (AI) na evropském trhu a plánuje do roku 2032 ztrojnásobit kapacitu datových center. Francie, s více než 300 stávajícími centry, má ambici stát se hlavním magnetem pro investice do AI, což prezident Macron podpořil plánem na zjednodušení povolovacích procesů.

Evropská komise chce v rámci iniciativy AI Continent vybudovat pět „gigatováren“ pro nejnáročnější tréninky AI, přičemž o projekty se přihlásilo už více než 70 zájemců. Připravovaný Cloud and AI Development Act má zároveň zjednodušit povolování datových center a podpořit jejich efektivnější provoz.

Tyto plány ale vyvolávají odpor veřejnosti a ekologických organizací. Francouzská NGO La Quadrature du Net volá po moratoriu na nová datová centra, dokud se neprovede širší veřejná debata o jejich dopadech. Podobné iniciativy se objevují také v Německu, Irsku či suchém španělském regionu Aragón.

V Česku funguje několik desítek datových center, nejvíce v Praze. Odborníci odhadují, že jejich kapacita by se mohla do konce desetiletí zhruba zdvojnásobit, i když tempo růstu je pomalejší než v západní Evropě. Stát sice přijal Národní strategii pro umělou inteligenci 2030, ale konkrétní politika zaměřená přímo na datová centra zatím chybí.

Kolik vody a elektřiny centra spotřebovávají?

AI vyžaduje masivní výpočetní výkon a s tím i vysoké nároky na chlazení. Studie z roku 2023 odhadla, že 10–50 dotazů do modelu GPT-3 odpovídá spotřebě vody ve výši jedné půllitrové lahve, mimo náklady na trénink modelu. Evropská asociace pro vodu uvádí, že spotřeba vody v datových centrech vzroste mezi roky 2024 a 2030 o 52 % — z 62 na 94 milionů litrů ročně.

Konkrétní data o spotřebě chybí a jejich sběr bývá nekonzistentní. Přesto víme, že Google ve své environmentální zprávě za rok 2024 uvedl spotřebu 31 miliard litrů vody, což odpovídá zavlažování zhruba 54 golfových hřišť po celý rok. Datové centrum Microsoftu v Nizozemsku využilo až 75 milionů litrů pitné vody.

Roste i spotřeba elektřiny potřebné pro datová centra. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), má globální spotřeba elektřiny v datových centrech do roku 2030 překročit 945 TWh, což je více než současná roční spotřeba celého Japonska. Největší díl tohoto růstu připadá na umělou inteligenci, která patří mezi nejnáročnější digitální technologie. Nejvýraznější skok se čeká ve Spojených státech, kde by datová centra mohla do konce desetiletí spotřebovávat více elektřiny než tradiční těžký průmysl dohromady – od výroby oceli a hliníku až po cement a chemikálie. Druhým největším tahounem růstu je Čína. Podle základních scénářů by se pak světová spotřeba elektřiny v datových centrech mohla do roku 2035 vyšplhat až na 1 200 TWh.

Slíbená řešení

Naprostá většina technologických gigantů tvrdí, že v suchých regionech využívají vzduchové chlazení místo vodního — sice náročnější na elektřinu, ale účinnější ve vodním hospodářství. Zároveň se zavázali, že do roku 2030 vrátí do přírody více vody, než spotřebují, například prostřednictvím mokřadních projektů. Kritici však poukazují na to, že tato nápravná voda nemusí končit tam, kde byla spotřebována.

Od května 2024 také platí povinnost, aby velká centra hlásila spotřebu vody a energie podle směrnice o energetické účinnosti (EED), avšak první data zatím nebyla zveřejněna. Kritici navíc upozorňují, že povinný reporting nemusí být dostatečně podrobný pro reálné rozhodování na místní úrovni. V rámci strategie Water Resilience plánuje Komise zvýšit transparentnost a zavést kritéria spotřeby vody do hodnocení udržitelnosti.

Co se týče energetické náročnosti, řešením pro vysokou spotřebu elektřiny by mohlo být přímé napojení na malé modulární reaktory (SMR), které by mohly nabídnout stabilní a udržitelné řešení díky možnosti přímého napojení mimo hlavní síť. Jejich širšímu využití však zatím brání vysoké náklady a složitá infrastruktura, takže odborníci nepředpokládají nasazení v praxi dříve než po roce 2030. V Německu provozovatelé datových center zvažují výstavbu vlastních plynových elektráren kvůli pomalému připojení k elektrizační soustavě.

Evropský trh s AI má růst průměrně o 26 % ročně v letech 2025–2031. Přestože se zvyšuje účinnost datových center, celková poptávka pravděpodobně převáží úsporné efekty. Evropa tak čelí zásadnímu dilematu mezi ambicemi stát se lídrem digitální revoluce a realitou omezených zdrojů a klimatických cílů.