Domů
Úspory energie
MŽP dá na energeticky šetrné renovace veřejných budov 2 mld. Kč
Střešní systémy jsou ideální komponenty decentralizovaného využití fotovoltaických zdrojů. Na obrázku je nejmodernější systém firmy BELECTRIC v Berlíně. (Zdroj BELECTRIC).

MŽP dá na energeticky šetrné renovace veřejných budov 2 mld. Kč

Úspory energie
8 komentářů
3. květen 2019, 18:45
ČTK

Obce a města mohou žádat o peníze z dvoumiliardové dotace na energeticky šetrné zateplení veřejných budov, systémy využívající odpadní teplo, instalace fotovoltaických systémů a výměnu zdrojů pro vytápění. Vyplývá to z dokumentu k výzvě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kterou vyhlásily ministerstvo životního prostředí a Státní fond pro životní prostředí (SFŽP).

Dotace se týkají renovací ve školách, nemocnicích, na úřadech, v domech s pečovatelskou službou a v dalších veřejných budovách. OPŽP přispěje také na modernizace vnitřního osvětlení budov a systémy měření a regulace vytápění a větrání. O dotace je již možné žádat, a to do začátku února 2020, podle SFŽP není počet žádostí omezen.

S příspěvkem je možné také vyměnit zdroje tepla pro vytápění, chlazení a výrobu teplé užitkové vody s výkonem nižším než pět megawattů využívající fosilní paliva nebo elektrickou energii.

Mohou být nahrazeny zdroji na biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu využívající obnovitelné zdroje či zemní plyn.

Ilustrační foto

„I díky OPŽP klesla energetická náročnost domů v Česku za posledních 20 let o 30 procent, přesto je třeba vytrvat. Vítáme především navýšení měrných uznatelných nákladů o růst ceny stavebních prací a technologických dodávek. Podpora pro obce a města se tak bude blížit 40 procentům z celkových nákladů na projekt,“ sdělil ČTK předseda Sdružení pěnového polystyrenu ČR Pavel Zemene.

Výše podpory by se měla pohybovat mezi 35 a 50 procenty z celkových nákladů podle dosažených úspor. Pět procent navíc může získat ten žadatel, kterému obnovitelné zdroje pokryjí nejméně 40 procent spotřeby energie po uskutečnění projektu.

V případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla nebo instalace fotovoltaického systému může příspěvek dosahovat až 70 procent z nákladů.

Žádosti budou instituce a státní příspěvkové organizace podat do 3. února 2020 a všechny projekty musí být uskutečněny do 31. prosince 2023.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Milan Vaněček
3. květen 2019, 18:57

To je dobrá zpráva, ale finanční částka je směšně nízká. Je třeba více zdanit dosavadní podporu OZE a ušetřených 10-20 miliard ročně dát na energetické úspory.

frank
3. květen 2019, 19:47

....sdělil ČTK předseda Sdružení pěnového polystyrenu ČR Pavel Zemene.

Styren je jeden z všudepřítomných civilizačních nervových jedů a pentan je jeden z tvůrců fotosmogu, paráda dáme to všude, je to sice vyrobeno z ropy, ale to nevadí, takový komentář se hodí.

Honza
4. květen 2019, 18:56

Máte v ruce nějaký kvalitní výzkum, který by ukazoval, že se polystyrén z polystyrenových bloků instalovaných na fasádách budov uvolňuje? Dle mého názoru, po zakrytí polystyrenu omítkou je polystyren dobře chráněn proti erozi a do okolí se tak vůbec neuvolňuje – a tedy se ani do okolí neuvolňují látky vznikající při rozpadu polystyrenu …

Honza
4. květen 2019, 18:58

Máte v ruce nějaký kvalitní výzkum, který by ukazoval, že se polystyrén z polystyrenových bloků instalovaných na fasádách budov uvolňuje? Dle mého názoru, po zakrytí polystyrenu omítkou je polystyren dobře chráněn proti erozi a do okolí se tak vůbec neuvolňuje – a tedy se ani do okolí neuvolňují látky vznikající při rozpadu polystyrenu …

frank
4. květen 2019, 19:13

Kvalitní ?

Takže když se polystyren vyrábí není únik podstatný, když se řeže drátovou řezačkou tak se nic neuvolňuje ? Máte nějaký kvalitní výzkum, který to popírá ? Styren není nejčastěji hlášenou uniklou chemikálií z výroby ČR ? Všechen polystyren ve fasádách je pořád kvalitně zakrytý omítkou ? A co se s ním děje při rekonstrukcích a bourání ?

Martin Pácalt
4. květen 2019, 19:22

Mě osobně u expandovaného polystyrenu štve ten hloupý český zvyk dávat ho všude, nejen do spodní stavby, kde je cenově výhodný proti např. pěnové mu sklu. Je v tom ekonomická výhodnost při pořízení - samozřejmě. Ale ten binec při ořezávání na stavbě, tepelně technická spornost jeho funkce při difúzi skz obálku budovy, materiálový základ v dovozové neobnovitelné ropě a nebo obtíž zpracovat ten např. kompozitní guláš v podobě EPS grafitem bude vážně žůžo" jednou recyklovat, to se za výhody počítat nemůže.

Martin Pácalt
3. květen 2019, 21:04

Je dobré, že je v programu myšleno i na jeden z nejvýznamnějších druhů úspor - nucené větrání se zpětným získáváním tepla přes výměník. A na rozdíl od 100%ních či 90%ních dotací, tyhle nadpoloviční dotační zdroje by měly motivovat ke smysluplnosti projektu už jen proto, že v nich bude 40-50% obecních peněz, za které nesou alespoň teoreticky a při každých volbách odpovědnost zastupitelé. Rozhledny a podobné ptákoviny , těch je dost a není nic horšího, když je obec postaví jen proto, že na to dostane "vše od EU" . O tzv. měkkých projektech (školení, semináře s "certifikovanými kouči" atd.), u nichž je měřitelnost efektivity vynaložených peněz naprosto neměřitelná, darmo mluvit.

Petr
4. květen 2019, 12:29

V podstatě souhlas. Jen bych dal obcím maximum 40% a komerčním subjektům 30%, stanovil minimální normou vyžadovanou funkčnost a alespoň generační vylepšení proti stavu před rekonstrukcí, plus samozřejmě měl dotačních programů jen pár těch nejužitečnějších s ustálenou administrativou, a pro takové nevyčleňoval trapné 2 miliardy, ale minimálně 20.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se