Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

Legislativa ČR

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Skotsko plánuje letos zavést vratný poplatek (zálohu) ve výši 2Op (6 Kč) na lahve ze skla, PET lahve a plechovky. Toto opatření má být jedním z řady kroků, kterými chce Skotsko bojovat proti změně klimatu, zamoření plasty a stát se ekologičtější zemí. Jde o podobný model jako v Česku známý systém vratných zálohovaných obalů. 
Skotská vláda bere ekologii velmi vážně. Před nedávnem se proto například rozhodla stanovit <a href="https://www.gov.scot/news/reaching-net-zero/">konkrétní termín</a>, ke kterému bude Skotsko uhlíkově neutrální (2040) a kdy <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/skotsko-se-zavazuje-mit-nulove-emise-do-roku-2045/">nebude produkovat již žádní skleníkové plyny (2045)</a>. Jedním z dalších kroků k ekologičtějšímu Skotsku je zavedení <a href="https://www.gov.scot/news/deposit-return-scheme/">vratného poplatku</a> ve výši 20 pencí (6 Kč) na PET lahve, hliníkové plechovky a skleněné lahve.
<blockquote>„Skotsko je první částí Spojeného království, které zvažuje zavedení systému záloh v rámci našeho širšího úsilí o zabránění tomu, aby se vyhozené nápojové obaly dostaly do našich ulic a moří. Jsem proto ráda, že mohu potvrdit, že máme v úmyslu zavést systém pokrývající PET – nejběžnější formu plastových obalů – plechovky z hliníku či oceli a skleněné lahve. Záloha je stanovena na 20 pencí.“ 
Roseanna Cunningham, vládní zmocněnkyně pro životní prostředí</blockquote>
<figure id="attachment_24690" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-24690 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Odpad-plast.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Odpad-plast-512x383.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Odpad-plast.jpg 725w" alt="Odpad plast" width="725" height="543" /><figcaption class="wp-caption-text">Plastový odpad se stává stále častějším tématem politiků.</figcaption></figure>
<h1>Zapojení lidí, aneb ukliď si sám</h1>
Systémy záloh jsou běžně využívány v řadě zemí, včetně zemí EU. Jednou z hlavních výhod navrhovaného systému je, že není třeba ze strany vlád zavádět komplikované systémy sběru, ale jsou to samotní občané, kteří zajistí sběr. Jako výhoda dané metody je občas uváděno i to, že finančně motivuje ke sběru odpadu, který jiní ledabyle pohodili. Producenti odpadu tak přicházejí o vloženou zálohu, která se naopak navrátí tomu, kdo odpad uklidí.
<blockquote>„Jde o významnou změnu v přístupu k recyklaci a oběhové ekonomice ve Skotsku. Dáváme lidem další pobídku k tomu, aby udělali něco dobrého pro naše životní prostředí napříč Skotskem. Pro všechny z nás bude snazší udělat správnou věc. Tím se zlepší objem a kvalita recyklace. S obrovskou sítí míst, kam lze vrátit lahve a plechovky, bude recyklace stejně snadná. Půjde totiž o stejné místo jako samotné nakupování. Jsem hrdá na roli Zero Waste Scotland při poskytování poradenství skotské vládě v této koncepci.“ 
Jill Farrell, COO Zero Waste Scotland</blockquote>
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/MpzW81vJaIA" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
<h1>Vratné PET jsou v Česku stále tématem diskusí</h1>
Skotské opatření je částečně ekvivalentem českého<a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-477"> zákona o obalech</a>, ale vztahuje se například i na PET lahve. V Česku je možnost zavedení vratného poplatku na PET lahve dlouho diskutované téma. Ministerstvo životního prostředí ovšem <a href="https://www.mzp.cz/cz/news_180404_PET">argumentuje</a>, že by takové opatření dávalo smysl pouze v případě, kdy by PET lahve byly opakovaně používány. Za <a style="font-size: 1rem;" href="http://www.kmv.cz/cs/tiskove-zpravy/zavedeni-zalohoveho-systemu-by-bylo-pro-ceskou-republiku-prinosem">zavedení</a> vratného poplatku na PET lahve a plechovky se naopak staví například společnost Karlovarské minerální vody.
Společnost Karlovarské minerální vody si nechala zpracovat studii od Institutu Cirkulární Ekonomiky (<a href="https://incien.org/">INCIEN</a>), která navrhovala zavedení zálohy ve výši 3 Kč. Dle výsledků studie by takový systém mohl být plně finančně soběstačný. Hlavním cílem je zavedení principu cirkulární ekonomiky a tedy recyklace “z lahve do lahve”. Jde o situaci, kdy se z použitých, a prostřednictvím zálohového systému vracených lahví, vyrobí lahve nové za použití recyklátu v potravinářské kvalitě.

Rychlé zprávy

Vratné lahve mají pomoci Skotsku být ekologičtější (video)

Obce a města mohou žádat o peníze z dvoumiliardové dotace na energeticky šetrné zateplení veřejných budov, systémy využívající <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/'>odpadní teplo</a>, instalace <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>fotovoltaických</a> systémů a výměnu zdrojů pro vytápění. Vyplývá to z dokumentu k výzvě Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), kterou vyhlásily ministerstvo životního prostředí a Státní fond pro životní prostředí (SFŽP). 
 Dotace se týkají renovací ve školách, nemocnicích, na úřadech, v domech s pečovatelskou službou a v dalších veřejných budovách. OPŽP přispěje také na modernizace vnitřního osvětlení budov a systémy měření a regulace vytápění a větrání. O dotace je již možné žádat, a to do začátku února 2020, podle SFŽP není počet žádostí omezen. 
 S příspěvkem je možné také vyměnit zdroje tepla pro vytápění, chlazení a výrobu teplé užitkové vody s výkonem nižším než pět megawattů využívající fosilní paliva nebo elektrickou energii.
Mohou být nahrazeny zdroji na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasu</a>, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/'>tepelná čerpadla</a>, kondenzační kotle na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemní plyn</a> nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny, tepla a chladu využívající obnovitelné zdroje či zemní plyn. 
<figure id="attachement_43407" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/zateplovani_budovy_energeticka_ucinnost-800x498.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/zateplovani_budovy_energeticka_ucinnost-800x498.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;I díky OPŽP klesla energetická náročnost domů v Česku za posledních 20 let o 30 procent, přesto je třeba vytrvat. Vítáme především navýšení měrných uznatelných nákladů o růst ceny stavebních prací a technologických dodávek. Podpora pro obce a města se tak bude blížit 40 procentům z celkových nákladů na projekt,&#8220; sdělil ČTK předseda Sdružení pěnového polystyrenu ČR Pavel Zemene.
</blockquote>
 Výše podpory by se měla pohybovat mezi 35 a 50 procenty z celkových nákladů podle dosažených úspor. Pět procent navíc může získat ten žadatel, kterému obnovitelné zdroje pokryjí nejméně 40 procent spotřeby energie po uskutečnění projektu.
V případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla nebo instalace fotovoltaického systému může příspěvek dosahovat až 70 procent z nákladů. 
 Žádosti budou instituce a státní příspěvkové organizace podat do 3. února 2020 a všechny projekty musí být uskutečněny do 31. prosince 2023.

Úspory energie

MŽP dá na energeticky šetrné renovace veřejných budov 2 mld. Kč

Ministerstvo životního prostředí do konce loňského roku podpořilo z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) 24.566 žádostí za 4,8 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy žádostí v různé fázi administrace, bylo 31.692 za 8,6 miliardy korun. Celkové zdroje programu se pro období let 2013 až 2021 odhadují na 23 miliard, o čtyři miliardy méně proti původním předpokladům. Vyplývá to z bilance NZÚ za rok 2018, kterou má ČTK k dispozici. 
 Z NZÚ mohou lidé čerpat na projekty snižování energetické náročnosti stávajících rodinných a bytových domů, výstavbu rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností a instalace <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> do rodinných a bytových domů.
V programu jsou využity peníze z výnosů z aukcí emisních povolenek, další zdroje mohou tvořit veřejné i jiné prostředky. 
 Během loňského roku úřad přijal 9909 žádostí za více než 3,5 miliardy korun, proplaceno bylo 7532 žádostí za 1,76 miliardy.
<figure id="attachement_4273" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fotovoltaika-na-střeše-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/fotovoltaika-na-střeše-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dle aktuálního odhadu by mělo z celkových 23 miliard jít 16,1 miliardy do rodinných domů, 2,6 miliardy do bytových domů a 3,2 miliardy korun do budov veřejného sektoru. Administrativní poplatky pak dosáhnou zhruba miliardy. 
 Materiál také zmiňuje, jakých úspor v konečné spotřebě energie by jednotlivé segmenty měly díky dotacím dosáhnout. U rodinných domů jde o 560 terajoulů (TJ) na miliardu dotace, u bytových domů o 855 TJ a u budov veřejného sektoru o 200 TJ na miliardu. V přepočtu na aktivní žádosti do konce loňského prosince to znamená 3584 TJ u rodinných domů při dosavadní alokaci 6,4 miliardy korun, 385 TJ u bytových domů s vyčleněnými 0,45 miliardy a 340 TJ u budov veřejného sektoru s dotací 1,7 miliardy korun. 
 Podle materiálu také byly díky NZÚ k prosinci 2018 sníženy emise oxidu uhličitého o 4,3 milionu tun za rok.

Energetika v ČR

V rámci Nové zelené úsporám MŽP podpořilo ke konci roku 2018 projekty za 4,8 mld.

Praha 4. dubna 2019 – Plynárenské společnosti podpoří aktivity Ministerstva životního prostředí (MŽP) v návaznosti na třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací. Společným cílem je zajistit změnu vytápění pro 300 tisíc českých domácností, které stále používají ve svých domech nejstarší kotle na tuhá paliva. Bariéru v podobě vstupní investice by měl vyřešit státní program „kotlíkových půjček“. Ten je určený sociálně slabým a umožňuje kompletní financování výměny starého kotle bez nutnosti použití vlastních úspor.   
„Nejstarší kotle využívají často lidé s nízkými příjmy právě proto, že nemají finance na pořízení ekologičtějších zařízení. Vstupní investice pro ně byla výraznou překážkou ve využití kotlíkových dotací. Vítáme nový program kotlíkových půjček, který nízkopříjmovým skupinám zajistí potřebné finance. Plynárenské společnosti nabízejí kompletní servis spojený s přechodem na vytápění zemním plynem. Nikdo se nemusí bát, že by to nezvládl,“řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).
Plynárenské společnosti pod hlavičkou ČPS podporují využívání kotlíkových dotací nejen speciálními službami, ale také vlastní osvětovou a vzdělávací kampaní. Aktuálně se veřejnost může zapojit do soutěže o tři kompletní rekonstrukce bývalých kotelen na tuhá paliva. „Každému ze tří výherců dáme čtvrt milionu korun, a pokryjeme tak veškeré náklady na pořízení plynového kotle i úpravu prostor staré kotelny podle jejich přání,“informovala L. Kovačovská.
Finanční prostředky pro 1. a 2. výzvu programu kotlíkových dotací, poskytnuté ze zdrojů EU, dosáhly souhrnné výše 6,7 miliardy Kč. Díky této částce už mohly kraje schválit zhruba 60 tisíc výměn zastaralých kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v objemu 6,5 miliardy Kč. Kotlů na pevná paliva v Česku přesto zůstává v provozu téměř 800 tisíc. Z toho nejstarších typů tzv. I. a II. emisní třídy je stále zhruba 300 tisíc. Od září 2022 však budou ze zákona zakázané. Lidé je budou muset vyměnit a nyní mají poslední šanci na to, aby je přechod na ekologičtější způsob vytápění stál jen zlomek skutečné ceny.
„Pro třetí vlnu jsme vyčlenili 3,125 miliardy korun. Očekáváme, že se lidé s naší pomocí zbaví zhruba devadesáti tisíc starých neekologických kotlů, a že po jejím skončení dojde ke snížení všech sledovaných škodlivých látek a částic v ovzduší,“uvedl Jan Kříž, náměstek ministra pro životní prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, a dodal: „Z domácích kotelen pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic, které způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí, a bezmála 100 % karcinogenního benzo(a)pyrenu. Podle našich údajů v České republice každý rok zemře na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 5700 lidí.“
První pětice nejvíce znečištěných lokalit v ČR se nachází na severu Moravy a ve Slezsku. Nejčastěji musely vloni řešit situaci s nadlimitním množstvím prachu ve Věřňovicích, v Ostravě-Radvanicích, v Ostravě-Přívozu, v Rychvaldově a v Karviné s Havířovem. „Odhadujeme, že před kotlíkovými dotacemi topilo na území Moravskoslezského kraje nevyhovujícími kotli až 50 tisíc domácností. Po dvou dotačních vlnách se počet těchto kotlů snížil o 13 500. Souhrnné výsledky obou vln dokazují největší zájem o plynové kondenzační kotle (35 %), po nich následují kombinované kotle na uhlí a biomasu (26 %) a tepelná čerpadla (22 %),“konstatovala Lucie Hochmanová, projektová manažerka odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje.
Společně s 3. vlnou dotací spustil stát v tzv. uhelných regionech, konkrétně v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, program bezúročných „kotlíkových půjček“, pro nějž vyčlenil 740 milionů Kč. Z něj jsou poskytovány dotace obcím na půjčky pro občany, kteří nemají prostředky k financování výměny kotle do doby, než jim je vyplacena dotace. Peníze na nový kotel budou těmto žadatelům poskytnuty dopředu, a to na celou jeho pořizovací cenu.
„Půjčka je významem i svými parametry nastavena tak, aby pomohla sociálně slabším vrstvám a zároveň je neuvedla do případných dalších finančních problémů. Je bezúročná, s maximální výší měsíční splátky 2000 Kč a s možností ji zdarma kdykoli splatit. Rovněž ji nelze získat bez toho, aniž by občan využil kotlíkovou dotaci, kterou následně splatí většinu půjčky,“ informoval J. Kříž s tím, že odbornou pomoc nabídnou žadatelům v obcích i tzv. energetičtí specialisté, kteří je provedou celým procesem vyřízení dotace i půjčky.
Podle ČPS jsou pro zlepšení kvality ovzduší v ČR nezbytná i další opatření legislativní a nelegislativní povahy. Mezi ně by mělo patřit také zavedení postupné penalizace za spalování uhlí v domácnostech či změna poskytování příspěvku na bydlení, především příspěvku za pevná paliva pro potřebné domácnosti. „Je nutné zajistit finanční zdroje na další podporu výměny neekologických kotlů po skončení kotlíkových dotací. Zejména sociálně slabším občanům a seniorům bude potřeba nadále pomáhat s přechodem k moderním zdrojům vytápění a s nákupem čistšího paliva,“ navrhla L. Kovačovská.

Plynárenství

Poslední šance na levný plynový kotel

Obce v Ústeckém kraji mohou půjčit lidem bezúročně peníze na výměnu kotlů. Peníze samosprávám v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji poskytne ministerstvo životního prostředí, k dispozici má 740 milionů korun. Bezúročnou půjčku získají lidé z obcí, které se do programu včas přihlásí. O peníze mohou radnice žádat od středy. Novinářům to dnes v Ústí nad Labem řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Dodatečný program kotlíkových dotací má podle Brabce motivovat lidi k výměně zastaralých zdrojů tepla, a tím zlepšit kvalitu ovzduší. Od září 2022 začne platit úplný zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy, za jeho porušení budou podle ministra hrozit vysoké pokuty.
Ze zkušeností z minulých ročníků kotlíkových dotací podle Brabce vyplynulo, že je ještě dost domácností, které by rády využily dotaci, ale nemají na její předfinancování.
<blockquote>
&#8222;Lidé musí mít dopředu někdy i přes 100.000 korun, které poté v dotaci získají zpátky. Bezúročná půjčka má sloužit těm, kteří takový obnos pohromadě nemají,&#8220; uvedl Brabec.
</blockquote>
Dotace na výměnu kotlů jsou hrazeny z Evropské unie. Na začátku ledna spustilo ministerstvo životního prostředí třetí vlnu. &#8222;Velmi pravděpodobně je to poslední vlna dotací,&#8220; upozornil Brabec. Ústecký kraj může v tomto kole rozdělit zhruba 168 milionů korun, což by mohlo pokrýt 1610 žádostí, chce je začít přijímat v létě.
Obce, které budou mít zájem, dostanou peníze na poskytnutí bezúročné půjčky splatné do deseti let i na zaplacení kotlíkových specialistů, kteří lidem pomohou s vyřízením žádostí. Občané tak mohou zaplatit kotel z půjčky. Po získání dotace od kraje, která může pokrýt až 80 procent nákladů na pořízení kotle, vrátí velkou část půjčky obci a zbytek budou splácet.
Obce peníze poskytnuté státem na půjčky nemusí vracet, pokud je použijí na zlepšení životního prostředí, tedy na zateplení škol, zelené střechy, obnovitelné zdroje energie, budování zdrojů pitné vody, výsadbu obecní zeleně, hospodaření se srážkovou vodou.
Město Ústí nad Labem se chce do programu podle primátora Petra Nedvědického (ANO) zapojit.
<blockquote>
&#8222;Seznámíme příští týden starosty obvodů s projektem a požádáme je o to, aby jmenovali někoho, kdo bude hledat tu cílovou skupinu,&#8220; řekl ČTK primátor.
</blockquote>
Z celkové částky je pro Ústecký kraj připraveno 170 milionů korun, 500 milionů pro Moravskoslezský a 70 milionů pro Karlovarský. Podle Brabce jsou šance pro všechny obce stejné. &#8222;Kdo dřív přijde, ten dřív dostane,&#8220; uvedl. Ústí chce mít před vyhlášením krajského kola kotlíkových dotací přehled o tom, o kolik peněz na bezúročné půjčky bude žádat.

Životní prostředí

Na bezúročné půjčky na výměnu kotlů je připraveno 740 milionů korun

Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných <a href='http://oenergetice.cz/teplarenstvi/kotlikove-dotace-vse-co-jste-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat/'>kotlíkových dotací</a>. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasu</a> s ruční i automatickou dodávkou paliva, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/'>tepelná čerpadla</a> a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). 
 Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100.000 korun, v prioritních oblastech 107.500 Kč. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95.000 korun (v prioritních oblastech 102.500), výše podpory činí 75 procent. 
 Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20.000 korun. 
 Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí.
Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj. 
 V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. 
<blockquote>
&#8222;Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě,&#8220; řekl.
</blockquote>
<figure id="attachement_13547" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/komi-Christopher-Jones.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/komi-Christopher-Jones.jpg" alt="komín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. 
<blockquote>
&#8222;Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají,&#8220; uvedl ministr.
</blockquote>
 Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina. 
<blockquote>
&#8222;Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů,&#8220; napsali ekologové v dnešní tiskové zprávě.
</blockquote>
 Spustili také veřejnou <a target="_blank" href="https://www.nedusmese.cz/"> výzvu </a> na podporu takového řešení. 
 První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje. 
<figure id="attachement_13544" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/kotel-700x466.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/kotel-700x466.jpg" alt="kotel" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí. 
<blockquote>
&#8222;Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017,&#8220; řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích,&#8220; dodal.
</blockquote>
 Výše podpory ve třetí výzvě podle typu nového zdroje:* 
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Typ zdroje </td>
<td valign="middle"> Výše podpory </td>
<td valign="middle"> Prioritní oblasti (Kč) </td>
<td valign="middle"> Ostatní oblasti (Kč) </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Tepelná čerpadla </td>
<td valign="middle"> 80 % </td>
<td valign="middle"> 127.500 </td>
<td valign="middle"> 120.000 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Kotle na biomasu &#8211; samočinná dodávka paliva </td>
<td valign="middle"> 80 % </td>
<td valign="middle"> 127.500 </td>
<td valign="middle"> 120.000 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Kotle na biomasu &#8211; ruční dodávka paliva </td>
<td valign="middle"> 80 % </td>
<td valign="middle"> 107.500 </td>
<td valign="middle"> 100.000 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Plynové kondenzační kotle </td>
<td valign="middle"> 75 % </td>
<td valign="middle"> 102.500 </td>
<td valign="middle"> 95.000 </td>
</tr>
</tbody>
</table>
 *V případě kombinace podpory s programem Nová zelená úsporám lze ke všem částkám přičíst bonus až 20.000 korun. 
 Alokace a minimální počty výměn ve třetí výzvě: 
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Kraj </td>
<td valign="middle"> Alokace (Kč) </td>
<td valign="middle"> Minimální počet výměn </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Hlavní město Praha </td>
<td valign="middle"> 24,585.062 </td>
<td valign="middle"> 236 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Středočeský </td>
<td valign="middle"> 537,136.929 </td>
<td valign="middle"> 5157 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Jihočeský </td>
<td valign="middle"> 314,315.353 </td>
<td valign="middle"> 3017 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Plzeňský </td>
<td valign="middle"> 240,248.963 </td>
<td valign="middle"> 2306 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Karlovarský </td>
<td valign="middle"> 69,709.544 </td>
<td valign="middle"> 669 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Ústecký </td>
<td valign="middle"> 167,738.589 </td>
<td valign="middle"> 1610 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Liberecký </td>
<td valign="middle"> 145,643.154 </td>
<td valign="middle"> 1398 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Královéhradecký </td>
<td valign="middle"> 207,572.614 </td>
<td valign="middle"> 1993 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Vysočina </td>
<td valign="middle"> 247,717.842 </td>
<td valign="middle"> 2378 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Jihomoravský </td>
<td valign="middle"> 140,663.900 </td>
<td valign="middle"> 1350 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Olomoucký </td>
<td valign="middle"> 178,630.705 </td>
<td valign="middle"> 1715 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Zlínský </td>
<td valign="middle"> 166,493.776 </td>
<td valign="middle"> 1598 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Moravskoslezský </td>
<td valign="middle"> 500,000.000 </td>
<td valign="middle"> 4800 </td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"> Pardubický </td>
<td valign="middle"> 184,843.568 </td>
<td valign="middle"> 1772 </td>
</tr>
</tbody>
</table>
 Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Teplárenství

Na třetí výzvu kotlíkových dotací MŽP vyčlení přes 3 miliardy korun

Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce, rozhodla na dnešním zasedání vláda. ČTK to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Úřad tvrdil, že se jeví jako vhodné se k žalobě přidat jako vedlejší účastník na straně Polska. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu v úterý vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. 
 Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně v úterý uvedl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Premiér dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Elektřina

Česko se k žalobě Polska proti limitům znečištění nepřidá, rozhodla vláda

Projekty ke zlepšení životního prostředí plánuje letos ministerstvo životního prostředí podpořit sto miliony korun. Města, kraje, vysoké školy a další veřejné instituce se mohou do konce června s žádostmi o podporu takzvaných ekoinovací obracet na Státní fond životního prostředí (SFŽP). Informovalo o tom včera ministerstvo.
Náměty s návrhem nových postupů a technologií se mohou týkat například hospodaření s vodou, sběru a nakládání s odpady, zlepšení ovzduší, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo optimalizace dopravy, uvedlo ministerstvo.
<blockquote>
&#8222;Hledáme inovativní, průkopnické projekty, které využívají jiné než tradiční technologie. Chceme, aby pilotní projekty, které ve výzvě uspějí a jejichž přínos bude ověřen, byly následně přenášeny do běžné praxe. Konkrétně by se měly zaměřit na řešení současných naléhavých výzev spojených například se suchem, povodněmi, klimatickou změnou, smogem, odpady. Zaměření výzvy je opravdu široké,&#8220; dodal náměstek ministra životního prostředí pro fondy EU a dobrovolné nástroje Jan Kříž.
</blockquote>
Podporu získají projekty využívající techniku či metodu, která se běžně na území Česka nepoužívá, a nabízejí potenciální přínos v životním prostředí. Úspěšní žadatelé mohou získat až 75 procent z celkových způsobilých výdajů, maximálně 50 milionů korun. Výzva je dvoukolová. Projektové náměty mohou zájemci posílat fondu do 30. června.
Peníze na ekologické inovace půjdou z národního programu Životní prostředí. Z evropských dotací plánuje ministerstvo letos rozdělit 20 miliard korun na zhruba čtyřicítku výzev. Na konci března například začne druhá vlna takzvaných kotlíkových dotací, v rámci nichž budou moct lidé vyměnit staré kotle za nové, ekologické.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to mattwalker69's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/88786104@N08/">mattwalker69</a>

MŽP letos podpoří ekologické inovace 100 miliony korun

Nové možnosti v získávání dotací na výměnu starých kotlů za nové ekologičtější plánuje ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na výměnu kotlů půjdou v březnu další tři miliardy korun, ministr Richard Brabec (ANO) kvůli tomu dojednal nové podmínky dotací s Evropskou komisí. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Ministerstvo chce zvýhodnit Moravskoslezský kraj, který se dlouhodobě potýká s nejvíce znečištěným ovzduším. 
V první vlně byl největší zájem o kombinované kotle, naopak o uhelné nejmenší. Výsledky z první vlny zohlední MŽP v další vlně dotací. Aby lidé po celém Česku nemuseli platit nové kotle ze svého, chce úřad vyjednat se všemi kraji, aby koupi kotlů předfinancovaly. Tato praxe podle Roubíčkové funguje v Karlovarském kraji.
<blockquote>
&#8222;Jednáme s kraji, aby umožnily občanům získat dotaci na ještě neuhrazené faktury, v praxi to znamená, že nebudou muset platit cenu kotle ze svých úspor. Má to tak již Karlovarský kraj a my bychom chtěli, aby to umožnily všechny kraje,&#8220; řekl ČTK ministr.
</blockquote>
Více zveřejní na páteční tiskové konferenci, kde oznámí priority svého úřadu i novinky v hospodaření s dešťovou vodou.
Výzvy na takzvané kotlíkové dotace jsou určeny krajům, ty pak dotace rozdělí lidem. V první vlně šlo o kotle na pevná paliva včetně uhlí a <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasy</a>, na plyn, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/'>tepelná čerpadla</a> a další mikroenergetická opatření, například zateplení střechy nebo půdních prostor.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/komi-Christopher-Jones.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/komi-Christopher-Jones.jpg" alt="komín" width="1024" /></a>
MŽP původně program, který bude mít tři vlny po třech miliardách korun dotací z Evropské unie, rozplánovalo do roku 2022.
Kvůli zájmu občanů vyjednalo v Bruselu změnu a na nové kotle tak peníze budou k dispozici podle Roubíčkové rychleji. Nejvyšší částka, kterou je možné jako dotaci získat, je 127 000 korun. Dotace činí až 85 procent ceny kotle.
Podle ekologů z Hnutí Duha by měl stát, aby klesla jeho závislost zejména na ropě a uhlí a snížil se smog, hledat další alternativní opatření a mimo jiné přestat dotovat uhelné kotle. Poukazuje na to i zakladatel Centra pro životní prostředí a zdraví, lékař Miroslav Šuta.
<blockquote>
&#8222;Stát subvencuje nákup uhelných kotlů a společně s Polskem je rekordmanem v počtu výjimek pro velké znečišťovatele, kteří nemusí plnit limity platné v EU,&#8220; napsal v pondělním komentáři pro magazín Reportér.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;V první vlně kotlíkových dotací jsme podpořili i čistě uhelné kotle, protože uhlí je stále nejdostupnější i pro nejslabší skupiny obyvatel. Lidé v ČR topí převážně ve starých uhelných kotlích,&#8220; řekla k tomu Roubíčková.
</blockquote>
Pokud by MŽP lidi nutilo přecházet ze starých kotlů na jiné formy vytápění, které by bylo dražší, nepodařilo by se vyměnit nejstarší uhelné kotle, dodala.