Brniště na Českolipsku má od sedmi investorů nabídky na stavbu větrného parku
Brniště na Českolipsku dostalo od sedmi investorů nabídky na výstavbu větrného parku. Zájem původně projevilo devět firem, dvě ale nabídky nepodaly, řekl dnes ČTK starosta Brniště Michal Vinš (NEZ). Impulzem byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje o výstavbu šesti až osmi větrných elektráren v prostoru pod Brnišťským kopcem, směrem na Velenice. Obec si teď nechá čas na vyhodnocení nabídek, vybrat chce ty nejvýhodnější a pokračovat ve vyjednávání.
Obec nechce podle Vinše přistoupit na první nabídku, ale vybrat tu nejlepší. U obce by měly podle něj vyrůst větrné elektrárny o výšce sloupu 125 metrů a průměru rotoru až 150 metrů, každá o instalovaném výkonu pět až sedm megawattů. Od nejbližšího domu by měly být vzdálené přes kilometr. „Dali jsme si teď nějaký čas, každý si ty nabídky zhodnotí, pak si k tomu sedneme a budeme je (investory) dál oslovovat,“ řekl starosta. V hodnotitelském týmu jsou podle něj jak příznivci, tak odpůrci projektu.
K záměru vyhlásila již dříve obec anketu mezi obyvateli, do níž se zapojila zhruba čtvrtina ze 420 domácností. Více než polovina respondentů v anketě vyjádřila výstavbě podporu, asi čtvrtině by to nevadilo a zhruba pět procent, z nich by projekt podpořilo, pokud by z toho měli nějaký hmatatelný užitek. Zásadně proti bylo 17 procent hlasujících a spíše proti necelá dvě procenta. Podle starosty lidé nepřijdou zkrátka. „Polovina peněz, které investice přinese, půjde do obecního rozpočtu, druhá se pak rozdělí mezi občany Brniště, kteří mají v obci trvalé bydliště,“ dodal Vinš.
V Libereckém kraji je podle webu České společnosti pro větrnou energii 31 větrných elektráren v sedmi lokalitách v příhraničí ve Frýdlantském výběžku a okolí Hrádku nad Nisou na Liberecku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem přes 50 megawattů dodala loni do sítě více než 104 gigawatthodin elektrické energie.
Vedle Brniště by mohl v Libereckém kraji další větrný park vyrůst nedaleko Frýdlantu, i když zřejmě bude menší, než jaký společnost W.E.B. původně plánovala. V Dolní Řasnici, Horní Řasnici a Krásném Lese chtěla firma postavit devět větrných elektráren, ale obyvatelé Horní Řasnice odmítli výstavbu dvou z nich letos v lednu v referendu. V dalších dvou obcích lidé v referendech záměr podpořili.
Další větrníky možná přibudou poblíž Hrádku nad Nisou, kde společnost JRD Group plánuje rozšíření větrného parku u Václavic. Zatím tam stojí 13 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 26 megawattů a jde o druhý největší větrný park v České republice. Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změny!) už dříve ČTK řekl, že o případném rozšíření parku bude rozhodovat městské zastupitelstvo a předcházet tomu bude anketa mezi obyvateli.
Mohlo by vás zajímat:
Toto je opravdu silena doba. Nejaci obcane se budou vyjadrovat k tomu, zda chteji ve svoji blizkosti elektrarnu, a obec za to dokonce zada penize! A jeste si chteji vybirat! To za komunistu se nikdo neptal sousedni obce Straze pod Ralskem, zda tam muzou otevrit uranovy dul a zamorit okoli miliony tun kyseliny a radioaktivnich odpadu. To bychom totiz tu energetiku nijak nevybudovali soudruzi! A nase deti by nemusely splacet desitky miliard za ekologickou sanaci. To byly krasny rudy casy. Dneska se kazdy muze vyjadrit. Kam jsme to dopracovali!
"zamorit okoli miliony tun kyseliny a radioaktivnich odpadu." -Ano, na ekologii se tehdy bohužel úplně kašlalo, nicméně ty miliony tun radioaktivních odpadů, nevím... Náhodou už nejsou všichni v okolí 50 kilometrů mrtví?
Tady je vidět jaký problém představuje jádro ještě dlouhá léta po tom, co se přestal uran těžit.
200m monstra pouhý kilometr od baráku? S obyvateli Brniště hluboce soucítím, pokud je Brniště po větru od farmy, budou to po desítky let poslouchat.
Technický vývoj postupně zásadně snížil hlučnost provozu větrných elektráren. Každý výrobce navíc musí na základě závěrů měření akreditované zkušebny uvádět akustické hodnoty při plném provozu elektrárny. Moderní elektrárny dnes vykazují hodnoty 100–110 decibelů (dB) u paty stožáru a 50–70 dB v jeho okolí, v souvislosti na lokalitě a rychlosti větru. Hluk klesá s narůstající vzdáleností a za bezpečnou vzdálenost od nejbližšího obydlí se považuje 400 m. Přísné legislativní normy neumožní vydat stavební povolení, pokud by nebyla dodržena tato vzdálenost a pokud by byly narušeny platné hygienické limity pro okolní obyvatele (50 dB ve dne a 40 dB v noci).
Více zde : ČSN EN 61400-11 ED.3 (333160) Větrné elektrárny - Část 11: Metodika měření hluku
Vy humoristo, jako bych četl propagandistické kecy výrobců. Docela bych vám přál, těch 400m od větráku po větru trvale žít. Rychle by se vám rozsvítilo o té "zásadně snížené hlučnosti".
Ano, u novějších bezpřevodovkových strojů je hlučnost vlastního stroje nižší, ale ten aerodynamický hluk lopatek je pořád stejný a díky tomu, že rozměry VTE neustále rostou, tak spíš větší.
Osobně jsem se zúčastnil téměř desítky řízení EIA na části zamýšlené farmy Větrný park Chomutov. Hlukové studie jsou jen nepřezkoumatelné hry s čísly, mají posloužit jen k tomu, aby bylo postaveno. Strhnout hotové dílo za stamilióny nebo dokonce miliardy si už nikdo netroufne.
A když jsme u těch 400m, kdepak a kdopak píše, že je to "bezpečná" vzdálenost a čím to dokazuje? Já vám to povím. Píšou to investoři v EIA, případně ve stavebních řízeních a odvolávají se na výrobce, jenže výrobci na svých stránkách nic takového, ani podobného, nemají. Nemají tam vůbec žádný takový údaj.
A změřit hluk akreditovanou laboratoří stávající farmy Kryštofovy Hamry jsme se pokoušeli taky. Nejdřív tvrdili, že to nejde, pak že je to moc drahé. Nakonec jsme je donutili, ohlásili se, ale do lokality vůbec nepřijeli. Tvrdili, že na konkrétní místa vůbec nemusí, že mají vytipované referenční body a že měření stačí provést tam. Poslali dokument, který samozřejmě potvrdil, že žádný hluk přes čáru není, byl naprosto vylhaný od začátku až do konce. Vyžádali jsme si totiž údaje o síle větru v lokalitě od ČHMÚ. V den kdy údajně měřili, byla rychlost větru pod startovací úrovní VTE....
Sranda je taky to, že se tady kde kdo ohání limity hluku. Opravdu si myslíte, že úroveň hluku pod limitem znamená ticho? Ani náhodou. Hluk jsme si nakonec měřili sami. V naprosté většině nepřekračoval hlukový limit, ale hukot to byl pořádný, o tichu by nemluvil ani hluchý.
Mě opravdu nikdo o výhodě větráků za barákem nepřesvědčí.
diky za prispevok. neuveritelne ako sa hlame ohladom hlukovych limitov
No humorista jste podle Vašeho příspěvku Vy, píšete jak se osobně účastníte téměř desítky řízení EIA na části zamýšlené farmy Větrný park Chomutov, ale nevíte ani kolik stojí měření hluku firmou s akreditací a jak se provádí, a normu ČSN EN 61400-11 ED.3 (333160) Větrné elektrárny - Část 11: Metodika měření hluku, také neznáte.
Na to byste se měl spíš zeptat zástupců té laboratoře. Je z Karlových Varů a při patlání svého paskvilu se rozhodně žádné normy nedržela. Nedržela se vůbec ničeho, jen chtěla mít tu nepříjemnou záležitost, při které by musela eventuálně přijmout zodpovědnost, za sebou.
A v neposlední řadě, řízení EIA jsem se mohl zúčastnit jako dokonalý laik, žádná odbornost se nevyžaduje.
Laik, opravdu, Vy asi nevíte co je EIA, co to je akreditovaná laboratoř, atd.
:-)))))Rád si to od vás nechám vysvětlit.
Bavorsko, které je v této oblasti průkopníkem, zavedlo již na konci roku 2014 tzv. pravidlo 10H, stanovující vzdálenost od nejbližšího obydlí nejméně desetkrát větší, než je celková výška elektrárny, tedy výška stožáru navýšená o délku listu rotoru.
Takže pokud máte 125 m stožár a délku lopatky 75 m, pak celková výška je 200 m a minimální vzdálenost od objektu má být 200 x 10 = 2000 m (2 km). Takže 1 km je zoufale málo.
V Brništi jer 420 domácností, to je cca 1344MWh spotřeby elektřiny za rok při průměru 3,2MWh na domácnost a rok. Instalovaný výkon 5 MW vyrobí cca 10000MW, takže občanům by mohl investor nabídnout podíl vyrobené elektřiny zdarma, či s velkou slevou,.
...a zaplatí to všichni ostatní spotřebitelé v o to vyšší provozní podpoře těm větrným elektrárnám.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se