Větrná elektrárna ze dřeva? Švédové otestují nový koncept
Společnost Vattenfall oznámila, že bude spolupracovat se švédskou společnostní Modvion na využívání dřevěných věží pro své pevninské větrné elektrárny. Podle Vattenfallu má tato spolupráce potenciál snížit emise skleníkových plynů způsobených výstavbou o 25 %. Vattenfall chce v rámci spolupráce posoudit dřevěnou věž vyvinutou Modvionem pro potenciální využití pro budoucí větrné farmy.
Společnosti Vattenfall a Modvion společně podepsaly prohlášení o záměru vytvořit projekt rozvoje podnikání pro ohodnocení technologie výstavby a možné komerční využití dodávek dřevěných věží pro budoucí větrné projekty Vattenfallu. Portfolio Vattenfallu má potenciál přibližně 5 GW v projektech již realizovaných, v přípravě nebo výstavbě.
„Během svého životního cyklu mají větrné turbíny Vattenfallu už nyní velmi nízké úrovně klima ovlivňujících emisí. Chceme ale tyto úrovně ještě dál snížit. Vidíme, že dřevěné věže mohou být součástí našeho řešení pro snižování naší uhlíkové stopy, což může doplňovat úsilí, které již provádíme například při výrobě oceli nezávislé na fosilních zdrojích.“ – Daniel Gustafsson, vedoucí vývoje pevninských větrných turbín ve Švédsku
Přibližně čtvrtina dopadů na klima způsobených výstavbou větrných turbín souvisí se samotnou věží, ty jsou nejčastěji zhotoveny z oceli a občas betonu. I v budoucnosti se ocel bude využívat v mnoha částech větrných turbín, dřevěné věže by ale mohly být důležitým doplňkem. Používáním dřeva jako konstrukčního materiálu pro věže je možné zásadně snížit výrobní emise skleníkových plynů, zároveň také dojde k uchování uhlíku absorbovaném ve dřevě. Jako zdroj surovin se navíc má využívat certifikovaných udržitelných dřevních surovin, které zajistí opětovnou výsadbu nových stromů.
První dřevěnou věž Modvion instaloval na konci letošního dubna
Modvion postavil svou první dřevěnou věž poblíž švédského města Gothenburg. Samotná věž je 30 metrů vysoká a má být určena primárně pro výzkum. Komerční využití svých dřevěných věží očekává Modvion již v roce 2022. Společnost již uzavřela prohlášení o záměru se společnostmi Varberg Energi a Rabbalshede Kraft. Podle Modvionu má Vartberg Energi zájem o 110 metrů vysoku věž, Rabbalshede Kraft projevila zájem o 10 věží o výšce minimálně 150 metrů.
„Vattenfall má solidní zkušenosti s výstavbou větrných elektráren. Spoluprací s ním můžeme urychlit vývoj další generace větrných farem. S věžemi vyrobenými ze dřeva se větrná energie může potenciálně stát úplně klimaticky neutrální.“ – Otto Lundman, výkonný ředitel Modvionu
„Vidíme velké benefity ve výstavbě dřevěných věží, ne jen pouze pro klima, ale rovněž pro snižování nákladů pro novou, obnovitelnou výrobu elektrické energie. Jsme odhodláni zajistit, aby život bez fosilních zdrojů byl možný během jedné generace, a toto může být zásadním krokem kupředu.“ – Daniel Gustafsson
Zdroj úvodního obrázku: Modvion
Mohlo by vás zajímat:
Na co teď budou nadávat odpůrci VtE ve Švédsku i jinde? Nebo taky zkusí vyrobit malou jadernou elektrárnu ze dřeva? ????
Třeba na hluk, zabité ptáky. Co myslíte vy?
Vy asi neznáte moderní větrné elektrárny a nebyl jste u nich. Já ano, když fouká málo, tak je neslyšíte, když hodně tak hluk z okolí je stejně mnohem silnější. A zabité ptáky jsem pod nimi neviděl.
Protože už jsou dávno vybití. Zejména dravci jako orli nemají prakticky šanci s VTE dlouhodobě koexistovat a jestli jste jednou viděl VTE , tak blahopřeji, já jsem žil v severní části Německa 18 měsíců. Prakticky tam neexistuje přirozená volná krajina ať se kouknete jakýmkoli směrem všude se blíže či dále k vám točí VTE. Jinak s hlukem není problém to je pravda, ale já jsem se v té krajině cítil jako ve městě, prostě industrializovaná příroda. Podle mého názoru je toto všechno jiné než ekologie, tím nechci ty VTE zatracovat, problém není v samotné technologii, ale v její masové aplikaci na malém prostoru. Je to asi stejné jako kdybyste postavil v okolí Vltavy 10 jaderných elektráren o 40 blocích a z Orlíku udělal termální jezero, patrně bychom byly uhlíkově neutrální, ale ekologické by to nebylo....
Severní Německé je placka, kdybych nevěděl kudy a kam jet, tak neuvidím ani 20 kilometrů vzdálené větrníky v Rakousku a to už jsou menší kopce (převýšení tak do 50m)
To carlos - severní Německo je 20 km od Rakouska to jsou věci...
Tak jsem to napsal zmatečně, trochu. Omlouvám se. Myslel jsem to tak že severní Německo je placka kde je vidět všechno a že naopak u hranic Rakouska to nevidíte pro terén na 20km.
Tak to jsem byl asi v jiném Rakousku než vy. V tom mém byly větrníky vždycky na kopci, takže byly krásně vidět široko daleko. Schovaný v údolí jsem ještě žádný neviděl.
Sotva loni postavili zkušební 30 m věž, přičemž pro masu pevninských větrníků v okolí tamních lesů potřebují výšku těch cca 110 m, ale vy už zase věštíte na zítřek jistý úspěch.
Na Nizozemí realita již tvrdě dopadla. https://www.echo24.cz/a/SHejk/nizozemi-otaci-zoufale-rychle-planuje-vystavbu-az-deseti-jadernych-bloku
plánovat mohou třeba 20 jako zde pan Jaroslav Novák. Ale staví FVE a VtE. Teď, rychle, hrozí jim popotahování za to že neplní své plány v EU.
Ale holanďané jsou největší šetřílkové, proto staví až teď kdy je elektřina z větru a slunce nejlevnější.
Prozatím se plánovalo akorát snižování emisí co2 a cen elektřiny pomocí oze parodií na elekrárny. Výsledek byl přesně opačný - nejdražší elektřiny prostřednictvím té "nejlevnější" z oze parodií. Kdepak asi oze soudruzi udělali chybu. Dotační oze tunel se asi "šetřílkům" začal zajídat.
Holanďanům už došlo že nejsou tak bohatí, aby si mohli dovolit kupovat jen levné elektrárny...
Až holanďané odstaví svoji stařičkou (z roku 1973) malou JE Borssele (během pár let) tak už budou bezjaderní.
Nizozemské technické university jsou na špici fotovoltaického výzkumu i praxe, jádro už odepsali.
Součástí plánů je i prodloužení životnosti Borssele 1: "De VVD presenteert vandaag een plan voor de bouw van nieuwe kerncentrales in Nederland. De partij wil de regels voor de bouw ervan versoepelen. Daarnaast moet de overheid fors geld uittrekken om kernreactoren te subsidiëren. Ook stelt de VVD voor de kerncentrale in Borssele langer open te houden."
Aby to reálně spíš nebylo jen posílání signálů skrz vnitřní, nebo zahraniční politiku. To může být také.
Tady je možná třeba se zamyslet jestli po nějakých deseti letech těchto státních cílů není na čase vytvořit unijní cíl a ten začít nějakými nástroji realizovat. Mohlo by to dávat větší smysl než to drobit podle zemí. Je totiž jasné že některé země jsou v administrativě úspěšnější než jiné a mají i o něco lepší podmínky než jiné.
Například Polsko je násobně úspěšnější ve vypapírování velkých staveb než ČR, není důvod proč by země která bude úspěšnější v realizaci a mající potenciál měla přestávat a u druhé kde je to horší se měly řešit postihy. Tady je teď spíš třeba si znovu sednout nad hydroenergetiku a vrátit se k tomu co se na konci 50. opustilo ve prospěch parních elektráren. (v Evropě se budování zastavilo, v USA se elektrárny dokonce ničily) s tím že se do úvahy vezme posledních 70 let výzkumu kolem ekologie vodních toků a budou se reflektovat pokroky v dalších technických oborech ( ;) ).
Díky za článek. Jen byl bych velmi opatrný s podobným nadšením. Dřevěné stavitelství začíná samo sebe popírat v tu chvíli, pokud sáhnete po "tvrdé impregnaci" či laku, který z původně čistého obnovitelného materiálu udělá "kompozit". U větrných elektráren , kde bude materiál vystaven vodním srážkám, střídání vlhkosti a teplot a UV záření, se k takovému opatření sáhne velmi pravděpodobně.
Překvapuje mě ale údaj o snížení "pořizovacího" emisí jen o 25%. Konstrukce nynějších větrných elektráren je pokud vím z oceli( stožár) a sklolaminátu (listy), emisní náročnost dřeva samotného je negativní z podstaty materiálu, do kladných emisí se dostane díky dálkové dopravě , zdvihací technice a podobně.
Řekl bych, že dřevem půjde plnohodnotně nahradit pouze méně namáhané konstrukce, např. uvnitř stožáru. Jen otázka peněz. Základ jiný než z betonu by mne dosti udivil. Na nekarcinogenní lepidla a mořidla jsem zvědav.
Když před léty Švédi hlasovali o ukončení rozvoje JE, měly být náhradním zdrojem energie rychle rostoucí dřeviny. Nyní místo nich jen použijí dřeviny pevné, plán v principu vlastně plněn.
Já bych to neviděl dogmaticky, důležitá je cena. Dřevo bude samozřejmě namorene tak, že bude muset likvidovat ve spalované, ale to nevadí když to tu energii zlevní tak vzhledem k objemu odpadu vůči celku to není problém. Jinak dřevo je lze, ale železo taky , protože ten sloup je plně recyklovatelný
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se