Polsko dostalo zelenou k rozvoji offshore větrných elektráren, rozdělí jim přes 550 mld. Kč
Evropská komise schválila Polsku veřejnou podporu, díky které má být postaveno až 11 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách. Země se slibným potenciálem v Baltském moři dostala zelenou k rozdělení až 22,5 mld. EUR ve formě veřejné podpory (cca 560 mld. Kč).
Polsko se v následujících letech bude při transformaci svého energetického sektoru spoléhat z velké části na offshore větrné elektrárny. K dnešnímu dni zatím v polských vodách není ani jedna větrná turbína, a to zejména kvůli dlouhodobě negativnímu postoji vlády k rozvoji obnovitelných zdrojů. Následující roky by ovšem měly přinést zásadní změnu.
Již do konce této dekády by v Baltském moři mělo vyrůst až 500 větrných turbín o instalovaném výkonu 3,8 GW a do konce roku 2040 celkem 10 GW. První turbína by podle odhadů mohla v Polsku vyrůst v roce 2025.
Téměř 23 mld. EUR bude projektům přiděleno do roku 2030, a to ve formě rozdílových kontraktů (contract for difference) na 25 let. Kontrakt je ovšem objemově omezen na výrobu odpovídající 100 000 hodinám při jmenovitém výkonu.
Přidělování podpory je rozděleno do dvou fází. Do roku 2025 bude podpora stanovena mimo aukce, protože země zatím nedisponuje dostatečným množstvím projektů, aby byly aukce konkurenceschopné. V tomto období je stanovena maximální výše podpory na 71,82 EUR/MWh, přičemž přidělení podpory konkrétnímu projektu podléhá souhlasu Evropské komise. Po roce 2025 již bude podpora přidělována ve formě aukcí a bude v pevné výši, kterou žadatel v aukci požadoval.
"Polské schéma je velice dobrým příkladem, jak mohou pravidla hospodářské soutěže umožnit podporu projektů obnovitelných zdrojů, jako jsou offshore větrné elektrárny. Schéma poskytuje dostatečné investiční pobídky pro projekty, do kterých by investoři jinak nebyli ochotni investovat, " uvedla Margrethe Vestager, evropská komisařka pro hospodářskou soutěž.
Polský sektor offshore větrných elektráren se může rozvíjet díky novému zákonu o podpoře výroby elektřiny v offshore větrných elektrárnách, který byl přijat v lednu tohoto roku. Do konce března mohli investoři předkládat polskému regulačnímu úřadu své projekty ke schválení, přičemž první tři o výkonu 2893 MW byly schváleny 7. dubna tohoto roku. Počátkem května pak byly schváleny další dva projekty s výkonem 1440 MW.
Mohlo by vás zajímat:
Ekvivalent půlky polské výroby z uhlí do 10 let pryč. Pěkné. V té době se tady, MOŽNÁ, začne stavět jeden ubohý jaderný reaktor.
Určitě ne z těchto elektráren. "Již do konce této dekády by v Baltském moři mělo vyrůst až 500 větrných turbín o instalovaném výkonu 3,8 GW". Při plánovaném ročním koeficientu využití 45,7 % to dělá roční výrobu 15,2 TWh. Loni bylo v Polsku vyrobeno z uhlí 181 TWh. Takže zpátky na zem, pane Veselý.
Uznávám, že jsem se přehlídnul. Taky mi při druhém přečtení začalo být divné, že mají, podle článku, stavět do 2030 3.8 GW, které rozdělili už letos během jednoho kola žádostí letos v březnu. Podle jiných zdrojů je plán na 2030 5.9 GW, ale vzhledem k zájmu investorů a k tomu, že ceny očekávám dobré, by mě vůbec nepřekvapilo, že ten cíl zvednou.
Ale jinak, ten plánovaný koeficient 45,7% plánujete kdo? Vy? Můj zdroj říká, že loni se v Polsku vyrobilo 110 TWh uhelné elektřiny, kde jste přišel na 181 TWh?
Emil žije ve virtuálním světě, to už tady všichni ví. Jinak 4 GW offshore nebudou jediné OZE zdroje, které nahradí uhlí. Očekává se cca 10 GW FVE, a několik GW onshore. Do konce roku 2030 by mohli nahradit cca 40-45 TWh z uhlí.
Poláci do OZE šlapou na plný plyn: FVE loni za celý rok vyrobily 1,8 TWh, letos už vyrobily 1,4 TWh. Za celý rok to bude cca 5 TWh.
Ten plánovaný koeficient 45,7 % plánují oni. 100 tisíc hodin na 25 let dělá 4000 hodin ročně. 181 TWh beru zpět, také jsem se přehlédl a sečetl špatné sloupce.
Tak to je v tom případě to máte taky blbě. To je jen podporovaný objem výroby, co bude nebo nebude navíc, je jim jedno. Pro investory jsou to prachy navíc.
No to nemám blbě, to je předpokládaný objem výroby i investory.
Vy jste se jich ptal?
Emile, Emile, zpátky na zem a uklidni se. Loni se v Polsku vyrobilo z uhlí 105 TWh.
Opravdu všichni tady by mohli zklidnit hormony. Ty GW ve větřácích jsou hezké, Kačenko, hezké. Na druhé straně, jak budou řešit baterie a vedení? Uprostřed Baltu je 11 GW na dvě věci.
A co navrhujete stavět off shore VTE ?
1)Jaderku plánují u Baltu, stejně jako i VtE. Obojí budou muset odvést do vnitrozemí, jen FVE budou mít distribuované po celém Polsku.
2)Další rozdíl mezi JE a VtE v Polskuje, že na jádro podporu z EU nedostanou, na VtE ano. Ale současně je EU tak rozumná, že jim nedá biaco šek a omezila max CfD na 71,82 Eur/MWh a každé další kontrakty ho bude tlačit dolů.
3)Srovnejte to s Hinkley point (ten už má CfD nad 100 Eur/MWh), nebo s tím co chce ČEZ (garantovat že stát zaplatí ČEZu vše co bude nad 60 či 65 EUR/MWh)
4) Těch až 11 GW výkonu VtE s podporou a pak dalších 10 GW VtE bez podpory vyrobí Polsku za rok nad 80 TWh, k tomu přidejte 20 GW výkonu FVE (v budoucnu více), a dostanete se nad 100 TWh.
Poláci jsou kšeftmani, to víme, nejdřív křičí "to nééjde", až dostanou podporu z EU tak rychle ukáží že to jde.
Pak už Poláci nebudou do ČR vyvážet zeleninu, brambory, kuřata, ryby ...
s tím se lidi nadřou,
budou k nám vyvážet levnou elektřinu z VtE na Baltu.
Proto si myslim, ze u nás s vetrnymi zdroji nemusime spechat a spis se dopropojit s Polskem.
Jo, já taky v rozhovoru psal o tom, že by se ČR měla co nejvíce popropojovat s okolními zeměmi. Dneska mám dobrý den. I Emil Novák mi dal za pravdu dnes ráno, když psal, že: "I ve chvíli, kdy byl rozdíl cen mezi německou a českou obchodní zónou 128 €/MWh, k nám teklo z Německa jen o málo víc než 2 GW. Víc prostě není možné a nedá se předpokládat, že se to v nejbližší době nějak zásadně změní."
Prostě to chce dupnout na ČEPS, aby se pohnulo s propojením ČR s okolními zeměmi, včera bylo pozdě.
Problém asi trochu je v tom jak vypadá EPS kdy napojení na ostatní je přes nějaké CHKO a nebo jinak "problematické" území. Vzpomeň si jaký problém je jedno vedení 110kV nějak na Šluknovsko, kdy se ČEZ šprajcl. A to je síť co přímo pomůže regionu. To co bych viděl reálné je předělání spojky z Boguszówa z dvojitého 110kV vedení na 3x +-150kV DC, to by mohlo snad být podobné co do kapacity s jednoduchým vedením 400kV a pak by se dalo snad rychle převést vedení 220kV z Prosenice přes Lískovec do Polska na 400kV.
Problémy na Ostravsku, co jsem slyšel, jsou ale že by případné navýšení výkonů ne vedeních nedávaly rozvodny co do zkratové odolnosti, takže by se tam muselo asi dost investovat, nebo to protáhnout až někam na střední Moravu.
I když nevím jestli by Poláci byli tomu po Turówské roztržce, za kterou si ale mohou sami svou blbostí, nakloněni. Takže by se to muselo tahat asi z Německa a to by mohl být problém trochu. Není tam takto žádné vedení které by se dalo upravit, nebo obnovit jako je tomu v případě Polska.
Pane Veselý, všiml jste si snahy prohlásit Krušné hory (jedno z mála míst na VTE) za chráněné území?
Levnou elektřinu z offshore elektráren no opět se mýlíte pane Vaněček offshore VTE jsou nejdražším masově používaným zdrojem současnosti a nepředpokládá se ,že jejich cena kdy klesne pod FV el. nebo on shore VTE , spojení levná elektřina a offshore elekrárny je zcela nesmyslné.
Podívejte se na křivku poklesu ceny off shore VtE. Vy mluvíte jako člověk co říkal (správně) v roce 2010 jak jsou FVE drahé. A nyní, po 10 letech i Vy vidite jak jsou levné.
To samé bude s off shore VtE v roce 2030.
No právě o té křivce to je cena off shore VTE má sice klesat, ale ty VTE budou dražší než VTE na souši nebo solární panely prostě to budou to drahé zdroje stejně jako celá OZE energetika.
Pane Josef, vy jste ještě nepoznal že dražší cenu off shore VtE vyvažuje koeficient využití i nad 0,5 dále pak mnohem snažší doprava velkých věcí na místo, není NIMBY efekt, práce pro bývalé těžaře ropy a plynu, využívající jejich vysoký know how z práce v moři, atd....
Rozhoduje realita, vůbec ne to, co Vy "prostě" tvrdíte.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se