WoodMac: Během současné dekády by měly být zprovozněny větrné zdroje o výkonu až 1 TW

1 TW ve větrných elektrárnách ukrojí přibližně 10 procentních bodů na světovém elektro-energetickém mixu.

Slušné, že. Větší přírůstek než na kolik se byla schopna v absolutních číslech jaderná energetika dostat za 60 let.

1TW větrných turbín dodá asi tolik energie jako 250GW JE. V průměru. Samozřejmě v reálu to bude znamenat značné výpadky a špičky, takže reálně se musí postavit značné množství plynových elektráren a vyrovnávacích zdrojů a řešit co s přebytky.

A když to propojíte s dalšími zruba 2,5 TW exponenciálně rostoucí fotovoltaiky ?

https://www.dnv.com/to2030/technology/solar-pv-powering-through-to-2030.html

Plus baterie samozřejmě.

A co v zimě, když u nás nebude foukat, a bude několik dní po sobě zataženo? 2 GW VFE vyrobí bratru necelých 10 %, takže z výkonu 2 GW je 200 MW. To bude úžasné...

@sabi

Je to výhled do roku 2030. Záleží ještě taky na tom, jakou tohle nabere sílu mezi lety 2030 - 2040 a jaké efekty postupně vzejdou z té konvergence. Tradiční zdroje budou pod velkým ekonomickým tlakem levnějších zdrojů i bez emisních povolenek.

Jestliže směřujeme do zlomového období nejistoty ohledně budoucího technologického vývoje, tak nesázet na jednu kartu, ale diverzifikovat a otevřít si možnosti. Neblokovat a umožnit dovoz případné levné energie z okolí, bude-li, budovat akumulaci odspodu a uvidí se, kam se dostane, postupovat v energetických úsporách, použít biomasu (ano, pokud možno odpadovou), překlenovací plyn, angažovat se ve vodíku atd. Jádro ? Pružnost v možnostech budování dnes neumožňuje výstavba velkých bloků s dobou 15 let - myšleno vzhledem k rychlosti technologické změny a pružnosti třeba každoročních aukcí OZE. Nabídne to možná až SMR, ale tady není jasné, jak je tato technologie daleko. Před nějakou dobou paní Drábová v HN tvrdila - postavme jeden blok, a uvidíme, kam se dostanou technologie. Pokud se má něco stavět, tak musí být splněny předpoklady a být v tom jasno a všeobecný souhlas s tím, jak se to provede. Včetně možnosti z toho vycouvat, pokud se to ukáže jako špatný nápad.

22% koeficient využití? Nebuťe směšný.

U těch suchozemských je to smutná realita.

U suchozemských, před 10 lety, na nic moc lokalitách. Už chápete v čem se problém?

Suchozemské v nic moc lokalitách mají i dnes 10-12%. Naše nejlepší lokalita v Kryštofových Hamrech má 28%. To už tady nikdo o moc nepřehodí.

Kryštofovy Hamry, větrná farma z roku 2007. To je tedy měřítko pro budoucnost globální výstavby. Nějaký opravdové argumenty nemáte?

Pane Veselý, podle výkazů Fraunhoferů pro německé instalace za roky 2015-2020 činí v Německu pro onshore průměrné roční využití 19,1-21,9%. A průměrné roční využití Pinst rakouských VtE, které jsou nové a stojí zejména v Burgenlandu a Dolních Rakousích, kde je stejně jako v severním Německu zemědělská lautrrovina bez nahodile nahloučených kopců, tj. bez zdrojů nestabilit při proudění a s minimální Weibulovskou drsností povrchu, jen holt dál od oceánu, je něco málo přes 1000 hodin. A protože ve vnitrozemí se "podlimitní" vítr vyskytuje častěji než u pobřeží, vyrábějí stylem "občas hodně, jinak nic".

Dovážet elektřinu v případě potřeby od těch, co jí sami ve stejnou chvíli taky moc mít nebudou, anebo si ji vyrábět podomácku záložní benzínovou centrálou, je plán jistě legální, ovšem drahý. A toho čoudu a rámusu v noci.

Pravidelná oprava překlepu: pro VtE v Rakousku se při přepočtu na plnou zátěž ročně bere 2000 h (číslo z APG Netzentwicklungsplan 2020. Vodní elektrárny na Dunaji jim v přepočtu napracují podle téhož zdroje ročně v průměru 5400 h). Když jsem si to přečetl znovu, překvapilo mne, o kolik jsou ve srovnání se starším německým parkem na souši novější stroje účinnější. Přesto, stále jen módní doplněk.

Jan Veselý. Vy víte o nějaké naší modernější? Já jsem si nevšiml. Po zastavení podpory to vypadá, že se nijaké zázraky, schopné pracovat a vydělávat bez těch podpor, nedostavily.

Dobrý den,

kapacitní faktor u nových zdrojů, velkých VTE o výkonu 6 MW např. Vestas V162 se v běžných podmínkách (ne na horách jako Kryštofovy Hamry) spíše na místech kde by předchozí generace dosáhly 20 - 23 % kapacitního faktoru se dnes nejen díky většímu rotoru (tím pádem větší využítí) ale také mají delší věže, tudíž dosahují stabilnějších a hlavně rychlejších větrů. A tím se dostanou v klidu na 34% kapacitního faktoru využítí.

Pokud bychom dosadili takový stroj do Kryštofových hamrů tak dosáhnou až na 42 % kapacitního faktoru.

Pěkný den.

Michael

Pane Šťastný,

existuje zde jakási iluze, že moderní VtE se nestaví, protože neexistuje finanční podpora. Bohužel problémem je nepodpora státu zejména v povolovací fázi. Stroje, které jsou již dostupné, je možné provozovat bez jakékoliv podpory. To si opravdu myslíte, že se v roce 2020 nepostavila ani jedna VtE kvůli "neekonimčnosti"??

Michael

No pokud vím pak výroba el. energie je něco okolo 27000 TWh, tyto VTE vyrobí asi 2200TWh. Pokud by spotřeba el. energie příštích 9 let rostla o 2,7% ročně (průměr posledních 10ti let) tak se zvýší poptávka o 27%. tedy o 7300TWh podíl větrů na růstu poptávky bude 30%. I kdyby podíl FV panelů byl 20% ( dnes nemají ani poloviční výrobu proti větru) pak jsme někde na polovině uspokojení poptávky.

na té druhé polovině bude 13% voda - maximálně. Jádro tak 5% a to jsem optimista protože v EU a USA se bude zavírat a zbytek 32% pokryje uhlí a plyn. Takže ne jen že vítr nic neukrojí, ale celé bezemisní zdroje nebudou v žádném případě schopny pokrýt růst poptávky po el. energii. Jediný důvod proč je vám to divné je ten, že nečtete objektivní zprávy o vývoji energetiky, protože se k vám dostávají jen zprávy o rozvoji bezemisních zdrojů, ale o hromadě spuštěných uhelných a plynových elektráren se už taktně nepíše...

Právě v této dekádě běží silně elektrifikace v dosud neelektrifikovaných částí světa což způsobuje růst životní úrovně obyvatel a postupný přechod miliard lidí na moderní způsob života během 30 let k tomu dojde téměř kompletně v Asii a během dalších 20 v Africe.

Myslíte to, jak jsem četl, že >80% nově spuštěného výkonu elektráren na světě bylo v roce 2020 FVE nebo VtE?

BTW. Jak jste přišel na těch 2200 TWh (zapomněl jste na ) za rok? A pravítkové predikce nikdy nebyly moc důvěryhodné.

Predikce není pravítková je vzatá z článku a výroba je využití 25% u VTE - vzhledem k poměru mezi OF/On shore 1/15 je to vcelku reálné. Asi se vám to nelíbí, protože věříte v dominanci OZE, ale čísla jsou z článku já jsem jen interpretoval co to bude znamenat. Realita může být jiná, nicméně, predikce je taková (dle článku), že růst výroby el. energie z VTE se v příštích 9 letech cca zdvojnásobí proti období 2009-19 - přitom v mnoha státech už jsou dobré lokality obsazeny, ale OK vzal jsem ty čísla jak je publikovali a vychází z toho silný růst výroby energie z fosilních paliv....

1 TW výkonu VTE v poměru 2/3 onshore 1/3 offshore = cca 3000 TWh/rok elektrické energie

U FVE je odkad instalovaného výkonu nových elektráren na 3 TW = cca 3000 TWh/rok, v roce 2030 bude FVE a VTE vyrábět ročně cca 9000-10.000 TWh

to Blaha : predikce ON/OFF shore je v poměru 15:1 a roční výroba FV panelů je asi 100GW výkonu od roku 2016 neroste.

Na výrobu 6000TWh v FV panelech potřebujete odhadem 4,6TW instalovaného výkonu v FV panelech = 46 let současné výroby -

výroba FV panelů by musela vzrůst asi 5x a to už od příštího roku.... což není možné. Fosilní paliva budou mít cca 1/3 podíl na růstu poptávky po el. energii do roku 30 to je můj závěr dle výše uvedené predikce v článku.

Pane Josef, máte opět stará neplatná data o fotovoltaice. Lidé, kteří do fotovoltaiky nevidí, berou typicky stará data sezbíraná opět s nějakým zpožděním.

A docházejí pochopitelně k chybným závěrům.

Tak tedy:roční výroba FV panelů již 3 roky přesahuje 100 GWp výkonu.

Na letošek se předpovídá (BNEF a jiní) výroba mezi 150 a 200 GWp. Velcí výrobci (více než 10 jich tvoří "1. ligu") vyrábějí až 30 GWp ročně.

exponenciální růst pokračuje, i přes covid resp zrušení přímých dotací v Číně pro velké instalace

1 TW celkového výkonu fotovoltaiky bude nainstalován během 2023, 3 TW budou dosaženy ještě v této dekádě (do 2030).

Většina současných instalací probíhá v zemích kde 1 GW fotovoltaiky vyrobí za rok více než 1 TWh elektřiny, typicky 1,5-2 x více. Performance ratio nových FVE se též neustále zvyšuje.

EU se konečně rozhoupala a začíná stavět i v Evropě gigatovárny na FV panely ( s důrazem na kvalitu a účinnost).

Bateriová akumulace silně poroste a zcela odstraní negativní ceny ale udrží nízké ceny elektřiny. Jen nepodlehnout hysterii a spekulacím a opustit lineární myšlení ve prospěch toho, co ve fotovoltaice v realitě pozorujeme: exponenciální růst.

Jen máte pravdu v tom, že to bude ještě mnoho let trvat (aspoň 30) než se tento růst začne nasycovat.

Dobrý den,

Ano máte pravdu nemám infomace, ale v roce 2019 bylo vyrobeno cca 100GW FV panelů stejně jako v roce 16, z roku 20 data nemám nesháněl jsem je a co bude dál pravdu přeně nevím, protože FV el. jedou téměř všude na světě na dotace a o ničem jiném to není. Nicméně podle Blahovo predice by výroba FV panelů musela být už v roce 2022 500GW což je nesmysl a na to jsem reagoval.

Pane Josef, pan Blaha říká v 8:11, cituji:

"v roce 2030 bude FVE a VTE vyrábět ročně cca 9000-10.000 TWh"

Ano, to je velmi seriozní odhad, vycházející z pokračujícího exponenciálního růstu instalací VtE a FVE, který přechází v řadě zemí na růst již bez dotací.

Takže když vezmu výrobu elektřiny v této dekádě v rozmezí 27-33 tisíců TWh

tak v roce 2030 bude voda stále jen trochu nad 4000TWh, jádro tak 2600 TWh nebo trochu víc, a VtE+FVE budou těch 9000-10000 TWh, ostatní OZE tak 2000 TWh,

tak vidíte že v 2030 bude OZE dohromady nad 15000 TWh což bude zhruba POLOVINA vyráběné elektřiny ve světě. A jádro bude pod 10%.

V článku je správně uvedeno : "instalovaný".

Stále vyšší věže větrných turbín jsou z velké části vyrobeny z oceli nebo železobetonu. Prstencové generátory jedné turbíny obsahují více než 100 km měděných drátů, tj. desítky tun mědi. Základy třímegawattové turbíny tvoří také přibližně 3500 tun železobetonu. Stále delší rotory jsou vyrobeny z hliníku a/nebo uhlíkových kompozitů.Výroba všech uvedených surovin je energeticky velmi náročná. Těžba železné rudy ani dalších kovů a surovin není šetrná k životnímu prostředí.

S výjimkou mědi není těchto surovin zatím fyzický nedostatek, nicméně obrovský nárůst spotřeby, který s sebou nese masivní rozšíření větrných turbín, způsobuje vážné ekologické problémy a vyvolává geopolitické otázky, které jsou v rámci euforie z "energetické transformace" zcela ignorovány.

Má-li se celosvětová výroba elektřiny z fotovoltaiky a větrné energie zvýšit ze současných 400 TWh na 12 000 TWh v roce 2035 a 25 000 TWh v roce 2050 - jak předpovídá WWF - bude třeba vyrobit 3,2 miliardy tun oceli, 310 milionů tun hliníku a 40 milionů tun mědi, které budou použity na výstavbu nejnovějších zařízení na "zelenou energii".Nehledě na tuny fosilních paliv nutných pro tyto NRREHTs [non-renewable renewable energy-harvesting technologies]

To by v příštích 40 letech představovalo 5 až 18procentní roční nárůst celosvětové produkce těchto kovů. Přechod na OZE by nahradil závislost na fosilních palivech závislostí na kovech a nerostných surovinách.A emise skleníkových plynů dále porostou a změny klimatu pokračovat.

Z bezpečnostního, environmentálního, ekonomického a etického hlediska není jedna závislost lepší než druhá.

Převážná část dodávek kovů a surovin, kterou podporuje politika energetické transformace a zejména větrné turbíny, proto pochází z oblastí světa, kde politická stabilita, lidská práva a ochrana životního prostředí nejsou tak důležité jako v Evropě.

Kolaterální škody ve zbytku světa jsou větrnou lobby a příznivci energetické transformace bezohledně přehlíženy. Jejich motivací je pouze business.

Díval jsem se na ta čísla a neviděl bych to tak hrozivě, hlavně když to srovnám s 8 miliardami tun uhlí a 4 miliardám barelů ropy, které se ročně na světě proženou komínem. Nehledě na to, že křemík, železo a hliník jsou 2., 3. a 4. nejběžnější prvek zemské kůry, všechny jsou mnohem běžnější než uhlík, o uranu ani nemluvě. A měď se dá, v případě potřeby, do značné míry substituovat právě hliníkem, akorát je to technologicky složitější.

Nezapomněl jsem říct, že ty látky se provozem nespotřebovávají? A řekl jsem, že ty odhady jsou nejspíše nadsazené, technologie se rychle vyvíjí dopředu směrem k materiálové úspornosti.

Juane, jsou tam chyby. Současná roční výroba EE z větru a soláru ve světě je určitě vyšší, než 400 TWh.

V globálním pohledu vypadají všechna čísla hrozivě. Třeba jen tkaniček do bot se vyrobí ročně určitě tak 10 milionů kilometrů :-)

25k TWh je současná globální spotřeba EE (v roce 2050 sice bude mnohem víc, ale to je teď vedlejší), pokud jsou ta čísla co píšete správně (nebudu ověřovat), tak při životnosti VtE 20 let je to na jeden rok 160 mil. tun oceli, zhruba 8 % světové výroby a asi 20 kg na osobu na rok. 8% nárůst výroby oceli se ve světě odehraje zhruba každé 2-3 roky a současné větrníky mají na tomto nárůstu podíl přibližně 0 :-)

Hliník: 310/20 = 15,5 mil. tun ročně, globální výroba 65 mil. tun, tedy potřeba 24 % globální výroby, to už je docela dost :)

Měď: 2 mil. tun ročně, globální produkce 20 mil. tun, potřeba 10 %, opět zanedbatelné.

Souhrn: Pro nahrazení 100 % současné celosvětové výroby elektřiny VtE by bylo potřeba navýšit produkci oceli o 8 %, hliníku o 24 % a mědi o 10 % a nahradí se tím vše co píše pan Veselý níže.

S tohoto hlediska celkem dobrej deal bych řekl. OZE mají hromadu problémů, ale potřeba surovin na jejich stavbu mezi ně rozhodně nepatří.

Podíl OZE v elektrickém mixu tvoří dnes asi 30%.Pokud chceme v r.2050 mít uhlíkovou neutralitu bude Energiewende vyžadovat v následujících letech gigantickou potřebu materiálu a energie převážně z neobnovitelných zdrojů. A to v době, kdy těžba a zpracování těchto komodit je den ode dne energeticky náročnější.

Na hrozící problém nedostatku surovin upozorňuje Theo Henckens v článku:

Scarce mineral resources: extraction, consumption and limits of sustainability

a ve své nové knize:

Governance of the world's mineral resources. Beyond the foreseeable future

Je naléhavou potřebou zavést udržitelné využívání nerostných zdrojů, aby bylo zajištěno, že tyto zdroje budou dostatečně dostupné i pro budoucí generace. Dostupnost zdrojů, zejména pro moderní technologie, je stále důležitější otázkou. Některé důležité nerostné zdroje jsou z geologického hlediska natolik vzácné, že jejich dostupnost pro budoucí generace může být nejen mnohem menší, ale také mnohem méně dostupná než pro současnou generaci, pokud nebudou přijata včasná opatření.

Jedná se zejména o tyto prvky:

antimon, vizmut, bór, chrom, měď, zlato, indium, molybden, nikl, stříbro, cín, wolfram a zinek.

To jsou prvky běžně dostupné na asteroidech. Budoucnost dalších generací 2050+ vidím v tomto růžově :)

Udržitelné využívání? Určitě. Minimalizovat pálení a jaderné rozbíjení nerostných surovin a kvalitně recyklovat. Což u FVE a VtE je už hodně slušně vyřešený problém.

Nic není udržitelné nebuďte směšný.

Ceny komodit dlouhodobě padají to je pravý důvod, proč se toho u nás prakticky nic netěží až toho bude skutečný nedostatek zvednou se ceny a otevřou se tisíce nových dolů.

Juane tvůj dlouhý příspěvek je dost o ničem, jak jsem došel k nesmyslnému údaji současné výroby z VTE + FVE 400 TWh/rok přestalo mít smysl to číst, jen pro tvojí informaci skutečná výroba VTE + FVE celosvětově letos dosáhne 3000 TWh. Je tedy otázkou jestli ostatní čísla jsou reálná, nebo jsou stejně nepřesná.

To by znamenalo nárůst o více, než sto procent oproti roku 2020, kdy byl celosvětový instalovaný výkon 742 000 MW. To by znamenalo, že jen pouhá větrná energetika by vyrobila víc, než prablematická energetika jaderná. A bez vyhořelého paliva. To si nechám líbit.

A to nejspíše bude větrná energetika jen "malý satan" v porovnání s fotovoltaikou.

V roce 2030 bude výroba dle zdrojů cca následující:

VTE = 5000 TWh/rok

FVE = 4000-5000 TWh/rok

JE = 2500 TWh/rok

JE se stává proti FVE a VTE pidi zdrojem

Nechci polemizovat s Vámi uvedenými čísly. Ale pokud by platily, pak podíl JE v uvedením mixu by byl 20% 2500/(2*5000+2500). To je podle Vás pidi zdroj (spíše podíl)? Kdyby to bylo v řádu desetin procenta, tak s tím bych souhlasil. Ale zřejmě používáme pro stejná čísla odlišné výrazivo...

OZE mají jistě budoucnost, ale líbí se mi třeba přístup Číny ,kde v prvním kvartále letos stoupla výroba z větru o 31 % , z jádra o 19 % a ze soláru o 14 %. Loni díky Covidu mají nízkou srovnávací základnu. Ovšem Čína stále masívně zvyšuje i termální výrobu / uhlí, plyn + biomasa dohromady/, kde výroba stoupla o 21 %. Takže jejich MIX do budoucna vylučuje vznik nějakých blackoutů.