Domů
Vodík
EDF: Dopady emisí vodíku na globální změny klimatu jsou přehlíženy a podceňovány
H2 Project společnosti Siemens Energy
Zdroj: H2FUTURE

EDF: Dopady emisí vodíku na globální změny klimatu jsou přehlíženy a podceňovány

Dopady emisí vodíku na globální klimatickou změnu jsou dle americké neziskové výzkumné instituce EDF vyšší, než bylo dosud známo. Nové poznatky o jejich vlivu mohou zásadně ovlivnit rozvoj vodíkové energetiky, na kterou sází i Evropská unie.

Americká nezisková výzkumná instituce Environmental Defense Fund (EDF, Fond na ochranu životního prostředí) bije na poplach kvůli "přehlíženým a podceňovaným" dopadům emisí vodíku na globální oteplování. O výsledcích nejnovějšího výzkumu informoval server S&P Global. Dle EDF jsou negativní účinky molekul vodíku na klima podobné jako účinky metanu, který je považován za jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů.

Až donedávna byly vědecké poznatky o interakci vodíku s atmosférou poměrně omezené. Věda se ale na oblast klimatu zaměřuje stále častěji a nové poznatky poukazují na to, že potenciální oteplovací účinky emisí vodíku jsou přibližně dvakrát vyšší, než se dříve předpokládalo. Jak uvádí studie EDF, tato zjištění mohou představovat potenciální překážku pro vznikající vodíkový průmysl, využití vodíku v dopravě a možnému vtláčení do existující plynárenské sítě, kde se již nyní počítá s určitými ztrátami vodíku (vzhledem k povaze molekuly vodíku oproti metanu).

Nové poznatky o interakci vodíku

Na rozdíl od již dobře prostudovaných účinků jiných skleníkových plynů, jako je metan a CO2, má vodík na atmosféru spíše nepřímý oteplovací účinek. Jakmile totiž unikne do okolí, většina vodíku - přibližně 70 až 80 % - je absorbována mikroby a bakteriemi v půdě. Zbytek se dostává do atmosféry, kde reaguje s hydroxylovým radikálem (OH), přirozeně se vyskytující molekulou, která je vysoce reakční. Například metan reaguje s OH a tato reakce je způsob, jakým je přirozeně rozkládán a odstraňován metan a další plyny z atmosféry.

Vyšší koncentrace vodíku v atmosféře, který reaguje s OH, ponechává menší zásobu OH, která má menší potenciál uniklý metan pohlcovat. Metan v atmosféře má pak 84x větší oteplovací efekt než CO2, nejznámější skleníkový plyn, za období 20 let. Větší množství vodíku v atmosféře pak vede k prodloužení doby života metanu v atmosféře. To představuje přibližně polovinu celkového nepřímého oteplovacího účinku vodíku.

Emise vodíku také reagují v troposféře - nejnižší oblasti atmosféry – kde vytvářejí přízemní ozón, který je také považován za skleníkový plyn. Molekuly vodíku dále vytvářejí další skleníkový plyn v podobě vodní páry ve stratosféře.

"Pro posouzení a porovnání konkurenčních dekarbonizačních řešení, jako je čistý vodík a elektrifikace, je zapotřebí podrobně porozumět účinkům na klima," řekl Brian Murphy, analytik pro vodík ve společnosti S&P Global Commodity Insights.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Ivan Švančara
3. srpen 2022, 13:06

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

vytesat do kamena a zelenym blabolistom otlkat o hlavu, alebo o blahu?
.

Ladislav Novák
3. srpen 2022, 13:08

Další "nezisková organizace", co bude chtít získat dotace na "výzkum zeleného vodíku" a dopady jeho silně dotované výroby na klima... :-D

Zrušte dotace na energetické nesmysly jako je "ZELENÝ VODÍK", a nebude potřeba dotovat výzkum dopadů jeho dotované výroby na klima.

Prof. Parkinson by ze současného "zeleného" Absurdistánu měl určitě radost.

Petr Poruban
3. srpen 2022, 17:43

Pokud by měla každá země v EU takový podíl energie z jádra jako France, nemuseli by jsme spoustu věcí řešit.

Peter Báňas
4. srpen 2022, 08:39

Lidstvo stejně jako kdysi žilo v přesvědčení, že je země placatá dnes žije v omylu, že za globálním oteplováním je atmosféra.

A přitom si lidé doma ohřívají vzduch v celém bytě či domě vodou.

Již tento fakt, sám o sobě hodně vypovídá v jakém omylu žijeme.

Poměr vody v topném systému proti poměru objemu vzduchu který ohříváme je naprosto výmluvný fakt.

A nyní to porovnejme s naší planetou a je jasné naprosto jasné kdo, přesněji řečeno co má lví podíl na teplotě globálního klima, nikoliv atmosféra, ale hydrosféra.

Těžko se lidem opouští myšlenka, že za klimatickou změnou není CO2, ale analogie je tu i s tou plochou zemí, lidstvo bylo schopno upálit lidi za to, že řekli že země není placatá.

Jak dlouho trvalo naší planetě uložit všechna ta naleziště různých prvků/sloučenin.

Ano u všech to bylo jinak dlouhé období.

Některé prvky/sloučeniny potřebovali i 10až sto nebo tisíci násobek doby než se vytvořila lokalita kdy je její výskyt hojnější.

Kupříkladu taková sloučenina jako je H2O je v neustálém pohybu i když její drtivá většina není v atmosféře, ale bezprostředně na povrchu a v neustálém pohybu kromě pár % které jsou také v pohybu, ale v pevném stavu.

Obdoba je u CO2 taktéž drtivá většina všech uhlíkatých sloučenin je vázána v pevném plynném či kapalném stavu pár % nebo promile je v plynném stavu v atmosféře v podobě CO2

Co tu máme dále například NaCl to je velmi pozoruhodná sloučenina v atmosféře se téměř nevyskytuje na pevnině se nachází v hojném množství a aby byl umožněn vznik jejího naleziště v pevném stavu, muselo nastat vícero podmínek bez nichž by vznik NaCl nemohl nastat. Musíte mít přesycený roztok NaCl a H2O a nadměrný odpar vody. A jak je tomu obráceně pokud se NaCl dostane do vody vznikne slabý roztok NaCl a H2O cesta zpět do pevného skupenství vede pře ty podmínky přesycený roztok a nadměrný odpar.

Rozdíl mezi CO2 je obrovský CO2 stačí teplo světlo vlhko a transformuje se na biomasu a to dokonce i v oceánu.

Pokud zde některá sloučenina má schopnost hýbat globální teplotou tak je to voda a minerální látky v ní rozpuštěné.

Tyto minerální látky, říkejme klidně chemizmus vody, má přímý vliv na fyzikální vlastnosti vody a to velice značný.

Voda demineralizovaná velmi ochotně přechází do pevného skupenství a tvoří standartní krystaly s klesající teplotou se vazby upevňují a vzniká tak pevný led, že by mohl být stavební hmotou i pro mrakodrapy. Avšak sebemenší množství minerálů tento led dělá chatrnějším a chatrnějším čím je vyšší objem minerálních látek.

Dejte si do přímé korelace lidmi spotřebovávané množství uhlíkatých sloučenin versus další minerální látky zejména NaCl a dále se zajímejme o jejich tzv. recyklaci zde je velký rozdíl.

CO2 je stavebním prvkem biomasy ať na pevnině tak v oceánech.

NaCl je pouhým katalyzátorem, které končí v oceánu a tam bohužel po miliony let zvyšuje svou koncentraci.

Ano vím o tom, že lidé zejména vědci poukazují na fakt, že koncentrace minerálních látek v oceánu klesá, přisuzuji to skutečnosti že není s dostatečnou přesností prováděno měření, naopak je zkresleno díky vyšší teplotě dochází k zvýšení tání vody v pevném skupenství a tak dočasně je možné naměřit v některých lokalitách nižší hodnoty. Dočasně proto, jelikož až dojde k roztátí posledních zbytků pevniských a polárních ledovců již zde nebude nic co by toto ředění působilo a v ten moment, kdy toto bude kulminovat nastává kritický okamžik kdy globální teplota začne stoupat mnohem rychleji.

Pokud lidstvo bude usilovat o návrat globálního klimatu do předindustriálního období muselo by si to lidstvo uklidit po době industrializace zejména v oceánu.

Vezměte v potaz kolik soli se za ta tisíciletí vytěžilo, za další k jaké změně došlo v odpadovém hospodářství?

Historie nepamatuje na naší planetě živočich který by vybudoval miliony km dlouhé zařízení které by neomylně odvádělo vodu jakoukoliv do řečišť potažmo do oceánu. ano máte pravdu koncentrace minerálních látek v řekách je nízká avšak trvalá.

Jako skvělý přiklad je mrtvé moře jeho přítokem je řeka Jordán odtok žádný minerálů obsahuje tak vysoké množství, že v pravé poledne při vysokých teplotách je odpar tak velký že při hladině nasycenost roztoku vede k jevy kdy minerály začínají tvořit krystalky, které díky vší hustotě klesají ke dnu kde je nižší objem minerálů a rozpustí se.

Jakýkoliv bezodtoký rezervoár vody na naší planetě se dříve či později stane slaným, jak velké jsou objemy minerálních látek je dáno velikostí i lokalitou.

Já se ptám je oceán bezodtoký rezervoár vody?

Mne zajímá názor každého ať již vědce nebo spoluobčana, s běžným selským rozumem.

Víme všichni o mořských proudech o vlastnostech vody jaké má skvělé akumualční vlastnosti.

Víme to proto se používá v topných systémech.

Všichni víme, že aby člověk byl zdravým, měl by denně přijmout minimálně 3g NaCl v potravě.

Víme že při vylučování, ať je to pocení močení či defekace se těchto minerálních látek zbavujeme abychom druhý den přijmuli další, někteří již neví, že na mytí praní čištění požíváme výrobky petrochemického průmyslu který v hojné míře používá sůl. Drtivá většina obyvatel moc dobře účinky soli zná i v zimě během zimní údržby solíme komunikace, jediný člověk 3 g soli denně pouze v potravě? krát 7,5 mld vše končí v odpadu spláchnuté a putuje jediným směrem.

Rozpuštěný sníh či led na vozovkách tato voda končí v kanálech takzvané dešťové svody, které přímo míří do řeky. Výroba nábytku se bez močovinoformaldehydového pojiva neobejde dřive či později toto stejně končí svou pouť kdesi na skládce rozkladem se minerály uvolní a dají se do pohybu.

Za mne pokud lidstvo nepřestane pronásledovat CO2 pácháme drahou genocidu likdvidujeme si život a ničíme budoucnost nastupující generaci.

Zbyněk Poisl
5. srpen 2022, 11:51

Zatím všechny šílené nápady zelených fanatiků se ukázaly jako naprosto zcestné a přírodu víc a víc ještě poškozují! Jenže se to nesmí říkat nahlas.....

Petr Hariprasad Hajič
6. srpen 2022, 04:57

Skromně se domnívám, že se snízením tězby zemního plynu dojde ke snížení obrovských ůniků CH4 do atmosféry, takže hydroxylových skupin na eliminaci volného H2 pak bude dost.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se